CS/BG 4.33: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ|C33]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.32| BG 4.32]] '''[[CS/BG 4.32|BG 4.32]] - [[CS/BG 4.34|BG 4.34]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.34| BG 4.34]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.32| BG 4.32]] '''[[CS/BG 4.32|BG 4.32]] - [[CS/BG 4.34|BG 4.34]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.34| BG 4.34]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 33 ==== | ==== VERŠ 33 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तप । | ||
: | :सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते ॥३३॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:śreyān dravya-mayād yajñāj | |||
:jñāna-yajñaḥ parantapa | |||
:sarvaṁ karmākhilaṁ pārtha | |||
:jñāne parisamāpyate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
śreyān — je lepší; dravya-mayāt — hmotného vlastnictví; yajñāt — než oběť; jñāna-yajñaḥ — oběť s poznáním; parantapa — ó ty, jenž dokážeš ztrestat nepřítele; sarvam — všechny; karma — činnosti; akhilam — celkově; pārtha — ó synu Pṛthy; jñāne — v poznání; parisamāpyate — končí. | ''śreyān'' — je lepší; ''dravya-mayāt'' — hmotného vlastnictví; ''yajñāt'' — než oběť; ''jñāna-yajñaḥ'' — oběť s poznáním; ''parantapa'' — ó ty, jenž dokážeš ztrestat nepřítele; ''sarvam'' — všechny; ''karma'' — činnosti; ''akhilam'' — celkově; ''pārtha'' — ó synu Pṛthy; ''jñāne'' — v poznání; ''parisamāpyate'' — končí. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó hubiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než pouhá oběť hmotného vlastnictví. Všechny oběti činností koneckonců vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy. | Ó hubiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než pouhá oběť hmotného vlastnictví. Všechny oběti činností koneckonců vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Účelem všech obětí je dospět do stavu úplného poznání, potom být osvobozen od hmotného utrpení a nakonec prokazovat láskyplnou transcendentální službu Nejvyššímu Pánu (jednat s vědomím Kṛṣṇy). Za všemi těmito činnostmi prováděnými jako oběť se však skrývá jedno tajemství a člověk by ho měl znát. Oběti mají různé podoby podle víry toho, kdo je koná. Konatel obětí, jehož víra dosáhla úrovně transcendentálního poznání, by měl být považován za pokročilejšího než ti, kdo pouze obětují hmotné vlastnictví bez tohoto poznání — dokud totiž člověk postrádá poznání, jeho oběti zůstávají na hmotné úrovni a nepřinášejí žádný duchovní prospěch. Skutečné poznání vrcholí vědomím Kṛṣṇy, nejvyšším stavem transcendentálního poznání. Bez rozvinutí poznání jsou oběti pouze hmotnými činnostmi. Když jsou však pozvednuty k úrovni transcendentálního poznání, stávají se všechny duchovními. Podle rozdílů ve vědomí se určité činnosti prováděné jako oběť nazývají karma-kāṇḍa (činy s vidinou jejich plodů) a jiné jñāna-kāṇḍa (činnosti sledující pravé poznání). Je lépe, když je cílem poznání. | Účelem všech obětí je dospět do stavu úplného poznání, potom být osvobozen od hmotného utrpení a nakonec prokazovat láskyplnou transcendentální službu Nejvyššímu Pánu (jednat s vědomím Kṛṣṇy). Za všemi těmito činnostmi prováděnými jako oběť se však skrývá jedno tajemství a člověk by ho měl znát. Oběti mají různé podoby podle víry toho, kdo je koná. Konatel obětí, jehož víra dosáhla úrovně transcendentálního poznání, by měl být považován za pokročilejšího než ti, kdo pouze obětují hmotné vlastnictví bez tohoto poznání — dokud totiž člověk postrádá poznání, jeho oběti zůstávají na hmotné úrovni a nepřinášejí žádný duchovní prospěch. Skutečné poznání vrcholí vědomím Kṛṣṇy, nejvyšším stavem transcendentálního poznání. Bez rozvinutí poznání jsou oběti pouze hmotnými činnostmi. Když jsou však pozvednuty k úrovni transcendentálního poznání, stávají se všechny duchovními. Podle rozdílů ve vědomí se určité činnosti prováděné jako oběť nazývají karma-kāṇḍa (činy s vidinou jejich plodů) a jiné jñāna-kāṇḍa (činnosti sledující pravé poznání). Je lépe, když je cílem poznání. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:23, 26 June 2018
VERŠ 33
- श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तप ।
- सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते ॥३३॥
- śreyān dravya-mayād yajñāj
- jñāna-yajñaḥ parantapa
- sarvaṁ karmākhilaṁ pārtha
- jñāne parisamāpyate
Překlad slovo od slova
śreyān — je lepší; dravya-mayāt — hmotného vlastnictví; yajñāt — než oběť; jñāna-yajñaḥ — oběť s poznáním; parantapa — ó ty, jenž dokážeš ztrestat nepřítele; sarvam — všechny; karma — činnosti; akhilam — celkově; pārtha — ó synu Pṛthy; jñāne — v poznání; parisamāpyate — končí.
Překlad
Ó hubiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než pouhá oběť hmotného vlastnictví. Všechny oběti činností koneckonců vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy.
Význam
Účelem všech obětí je dospět do stavu úplného poznání, potom být osvobozen od hmotného utrpení a nakonec prokazovat láskyplnou transcendentální službu Nejvyššímu Pánu (jednat s vědomím Kṛṣṇy). Za všemi těmito činnostmi prováděnými jako oběť se však skrývá jedno tajemství a člověk by ho měl znát. Oběti mají různé podoby podle víry toho, kdo je koná. Konatel obětí, jehož víra dosáhla úrovně transcendentálního poznání, by měl být považován za pokročilejšího než ti, kdo pouze obětují hmotné vlastnictví bez tohoto poznání — dokud totiž člověk postrádá poznání, jeho oběti zůstávají na hmotné úrovni a nepřinášejí žádný duchovní prospěch. Skutečné poznání vrcholí vědomím Kṛṣṇy, nejvyšším stavem transcendentálního poznání. Bez rozvinutí poznání jsou oběti pouze hmotnými činnostmi. Když jsou však pozvednuty k úrovni transcendentálního poznání, stávají se všechny duchovními. Podle rozdílů ve vědomí se určité činnosti prováděné jako oběť nazývají karma-kāṇḍa (činy s vidinou jejich plodů) a jiné jñāna-kāṇḍa (činnosti sledující pravé poznání). Je lépe, když je cílem poznání.