CS/BG 5.10: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C10]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.8-9| BG 5.8-9]] '''[[CS/BG 5.8-9|BG 5.8-9]] - [[CS/BG 5.11|BG 5.11]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.11| BG 5.11]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.8-9| BG 5.8-9]] '''[[CS/BG 5.8-9|BG 5.8-9]] - [[CS/BG 5.11|BG 5.11]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.11| BG 5.11]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 10 ==== | ==== VERŠ 10 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः । | ||
: | :लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा ॥१०॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:brahmaṇy ādhāya karmāṇi | |||
:saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ | |||
:lipyate na sa pāpena | |||
:padma-patram ivāmbhasā | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
brahmaṇi — Nejvyšší Osobnosti Božství; ādhāya — odevzdávající; karmāṇi — všechny činy; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; karoti — koná; yaḥ — kdo; lipyate — je dotčen; na — nikdy; saḥ — on; pāpena — hříchem; padma-patram — list lotosu; iva — jako; ambhasā — vodou. | ''brahmaṇi'' — Nejvyšší Osobnosti Božství; ''ādhāya'' — odevzdávající; ''karmāṇi'' — všechny činy; ''saṅgam'' — ulpívání; ''tyaktvā'' — zříkající se; ''karoti'' — koná; ''yaḥ'' — kdo; ''lipyate'' — je dotčen; ''na'' — nikdy; ''saḥ'' — on; ''pāpena'' — hříchem; ''padma-patram'' — list lotosu; ''iva'' — jako; ''ambhasā'' — vodou. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou. | Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu. | Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:30, 26 June 2018
VERŠ 10
- ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः ।
- लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा ॥१०॥
- brahmaṇy ādhāya karmāṇi
- saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ
- lipyate na sa pāpena
- padma-patram ivāmbhasā
Překlad slovo od slova
brahmaṇi — Nejvyšší Osobnosti Božství; ādhāya — odevzdávající; karmāṇi — všechny činy; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; karoti — koná; yaḥ — kdo; lipyate — je dotčen; na — nikdy; saḥ — on; pāpena — hříchem; padma-patram — list lotosu; iva — jako; ambhasā — vodou.
Překlad
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.
Význam
Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu.