CS/BG 5.11: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B11]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C11]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.10| BG 5.10]] '''[[CS/BG 5.10|BG 5.10]] - [[CS/BG 5.12|BG 5.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.12| BG 5.12]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.10| BG 5.10]] '''[[CS/BG 5.10|BG 5.10]] - [[CS/BG 5.12|BG 5.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.12| BG 5.12]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 11 ====
==== VERŠ 11 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
 
:कायेन मनसा बुद्ध्या केवलैरिन्द्रियैरपि ।
:''brahmaṇy ādhāya karmāṇi''
:योगिनः कर्म कुर्वन्ति सङ्गं त्यक्त्वात्मशुद्धये ॥११॥
:''saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ''
</div>
:''lipyate na sa pāpena''
:''padma-patram ivāmbhasā''


<div class="verse">
:kāyena manasā buddhyā
:kevalair indriyair api
:yoginaḥ karma kurvanti
:saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
brahmaṇi — Nejvyšší Osobnosti Božství; ādhāya — odevzdávající; karmāṇi — všechny činy; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; karoti — koná; yaḥ — kdo; lipyate — je dotčen; na — nikdy; saḥ — on; pāpena — hříchem; padma-patram — list lotosu; iva — jako; ambhasā — vodou.
''kāyena'' — tělem; ''manasā'' — myslí; ''buddhyā'' — inteligencí; ''kevalaiḥ'' — očištěnými; ''indriyaiḥ'' — smysly; ''api'' — dokonce; ''yoginaḥ'' — osoby vědomé si Kṛṣṇy; ''karma'' — činy; ''kurvanti'' — konají; ''saṅgam'' — ulpívání; ''tyaktvā'' — zříkající se; ''ātma'' — vlastního já; ''śuddhaye'' — za účelem očištění.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 27:


<div class="translation">
<div class="translation">
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.
Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.
 
</div>
</div>


Line 32: Line 33:


<div class="purport">
<div class="purport">
Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu.
Jedná-li někdo vědom si Kṛṣṇy s cílem uspokojit Kṛṣṇovy smysly, pak každý jeho čin — ať už jeho těla, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného znečištění. Činnosti osoby vědomé si Kṛṣṇy nepřinášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že činy zbavené znečištění, které se obecně nazývají sad-ācāra, může každý snadno provádět tak, že bude jednat vědom si Kṛṣṇy. Śrī Rūpa Gosvāmī to ve svém díle Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate


“Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném světě osvobozenou osobou, třebaže se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Nemá falešné ego, neboť nevěří, že by byl hmotným tělem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tělo a že tělo mu nepatří. On sám i tělo patří Kṛṣṇovi. Když vše, co je vytvářeno tělem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vše, co může vlastnit — použije ke službě Kṛṣṇovi, ihned se s Kṛṣṇou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá falešné ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tělem a podobně. Toto je dokonalá úroveň vědomí Kṛṣṇy.
</div>
</div>


Latest revision as of 20:30, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 11

कायेन मनसा बुद्ध्या केवलैरिन्द्रियैरपि ।
योगिनः कर्म कुर्वन्ति सङ्गं त्यक्त्वात्मशुद्धये ॥११॥
kāyena manasā buddhyā
kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti
saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye

Překlad slovo od slova

kāyena — tělem; manasā — myslí; buddhyā — inteligencí; kevalaiḥ — očištěnými; indriyaiḥ — smysly; api — dokonce; yoginaḥ — osoby vědomé si Kṛṣṇy; karma — činy; kurvanti — konají; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; ātma — vlastního já; śuddhaye — za účelem očištění.

Překlad

Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.

Význam

Jedná-li někdo vědom si Kṛṣṇy s cílem uspokojit Kṛṣṇovy smysly, pak každý jeho čin — ať už jeho těla, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného znečištění. Činnosti osoby vědomé si Kṛṣṇy nepřinášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že činy zbavené znečištění, které se obecně nazývají sad-ācāra, může každý snadno provádět tak, že bude jednat vědom si Kṛṣṇy. Śrī Rūpa Gosvāmī to ve svém díle Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:

īhā yasya harer dāsye karmaṇā manasā girā nikhilāsv apy avasthāsu jīvan-muktaḥ sa ucyate

“Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném světě osvobozenou osobou, třebaže se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Nemá falešné ego, neboť nevěří, že by byl hmotným tělem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tělo a že tělo mu nepatří. On sám i tělo patří Kṛṣṇovi. Když vše, co je vytvářeno tělem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vše, co může vlastnit — použije ke službě Kṛṣṇovi, ihned se s Kṛṣṇou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá falešné ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tělem a podobně. Toto je dokonalá úroveň vědomí Kṛṣṇy.



Retrieved from "https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/BG_5.11&oldid=361433"