CS/BG 5.19: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C19]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.18| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.18| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 19 ==== | ==== VERŠ 19 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः । | ||
: | :निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः ॥१९॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:ihaiva tair jitaḥ sargo | |||
:yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ | |||
:nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma | |||
:tasmād brahmaṇi te sthitāḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
iha — v tomto životě; eva — jistě; taiḥ — jimi; jitaḥ — přemožené; sargaḥ — zrození a smrt; yeṣām — jejichž; sāmye — ve stavu vyrovnanosti; sthitam — setrvávající; manaḥ — mysl; nirdoṣam — bez chyb; hi — zajisté; samam — stejní; brahma — jako Nejvyšší; tasmāt — proto; brahmaṇi — na úrovni Nejvyššího; te — oni; sthitāḥ — setrvávají. | ''iha'' — v tomto životě; ''eva'' — jistě; ''taiḥ'' — jimi; ''jitaḥ'' — přemožené; ''sargaḥ'' — zrození a smrt; ''yeṣām'' — jejichž; ''sāmye'' — ve stavu vyrovnanosti; ''sthitam'' — setrvávající; ''manaḥ'' — mysl; ''nirdoṣam'' — bez chyb; ''hi'' — zajisté; ''samam'' — stejní; ''brahma'' — jako Nejvyšší; ''tasmāt'' — proto; ''brahmaṇi'' — na úrovni Nejvyššího; ''te'' — oni; ''sthitāḥ'' — setrvávají. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu. | Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších. | Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:33, 26 June 2018
VERŠ 19
- इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः ।
- निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः ॥१९॥
- ihaiva tair jitaḥ sargo
- yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ
- nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma
- tasmād brahmaṇi te sthitāḥ
Překlad slovo od slova
iha — v tomto životě; eva — jistě; taiḥ — jimi; jitaḥ — přemožené; sargaḥ — zrození a smrt; yeṣām — jejichž; sāmye — ve stavu vyrovnanosti; sthitam — setrvávající; manaḥ — mysl; nirdoṣam — bez chyb; hi — zajisté; samam — stejní; brahma — jako Nejvyšší; tasmāt — proto; brahmaṇi — na úrovni Nejvyššího; te — oni; sthitāḥ — setrvávají.
Překlad
Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.
Význam
Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších.