CS/BG 5.5: Difference between revisions

Latest revision as of 20:37, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy

BG 5.4 - BG 5.6

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 5

यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते ।

एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ॥५॥

yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ

tad yogair api gamyate

ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca

yaḥ paśyati sa paśyati

Překlad slovo od slova

yat — co; sāṅkhyaiḥ — filozofií sāṅkhyi; prāpyate — je dosaženo; sthānam — místo; tat — to; yogaiḥ — oddanou službou; api — také; gamyate — lze dosáhnout; ekam — jedno; sāṅkhyam — zkoumání; ca — a; yogam — jednání s oddaností; ca — a; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; saḥ — on; paśyati — opravdu vidí.

Překlad

Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.

Význam

Skutečným účelem filozofického bádání je nalézt konečný cíl života. Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy, žádný rozdíl. Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale svrchovaného duchovního celku. Z toho plyne, že duše nemá s hmotným světem nic společného — její činy musí být v nějakém vztahu s Nejvyšším. Když jedná vědoma si Kṛṣṇy, je ve svém přirozeném postavení. V prvním procesu (sāṅkhya) musí osoba vyvinout odpoutanost od hmoty a v procesu yogy oddanosti se musí upnout k jednání spojenému s vědomím Kṛṣṇy. Ve skutečnosti jsou oba procesy stejné, i když se na první pohled zdá, že jeden vyžaduje odpoutanost a druhý připoutanost. Odpoutanost od hmoty a připoutanost ke Kṛṣṇovi jsou jedno a totéž. Ten, kdo to vidí, vidí věci v pravém světle.

BG 5.4 - BG 5.6

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B05]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C05]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.4| BG 5.4]] '''[[CS/BG 5.4|BG 5.4]] - [[CS/BG 5.6|BG 5.6]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.6| BG 5.6]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 5 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''sannyāsas tu mahā-bāho''
+:यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते ।
-:''duḥkham āptum ayogataḥ''
+:एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ॥५॥
-:''yoga-yukto munir brahma''
+</div>
-:''na cireṇādhigacchati''
+<div class="verse">
+:yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ
+:tad yogair api gamyate
+:ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca
+:yaḥ paśyati sa paśyati
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-sannyāsaḥ — stav odříkání; tu — ale; mahā-bāho — ó muži mocných paží; duḥkham — neštěstí; āptum — přinese osobě; ayogataḥ — bez oddané služby; yoga-yuktaḥ — ten, kdo je zaměstnaný oddanou službou; muniḥ — myslitel; brahma — Nejvyšší; na cireṇa — neprodleně; adhigacchati — dosáhne.
+''yat'' — co; ''sāṅkhyaiḥ'' — filozofií sāṅkhyi; ''prāpyate'' — je dosaženo; ''sthānam'' — místo; ''tat'' — to; ''yogaiḥ'' — oddanou službou; ''api'' — také; ''gamyate'' — lze dosáhnout; ''ekam'' — jedno; ''sāṅkhyam'' — zkoumání; ''ca'' — a; ''yogam'' — jednání s oddaností; ''ca'' — a; ''yaḥ'' — ten, kdo; ''paśyati'' — vidí; ''saḥ'' — on; ''paśyati'' — opravdu vidí.
 </div>
@@ Line 24: / Line 27: @@
 <div class="translation">
-Když se někdo pouze zřekne všech činností, aniž by se zapojil do oddané služby Pánu, nedosáhne tím štěstí. Přemýšlivá osoba zaměstnaná oddanou službou však může neprodleně dosáhnout Nejvyššího.
+Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.
 </div>
@@ Line 31: / Line 33: @@
 <div class="purport">
-Jsou dva druhy sannyāsīnů neboli osob patřících k stavu odříkání. Māyāvādští sannyāsīni se zabývají studiem filozofie sānkhyi, zatímco vaišnavští sannyāsīni studují filozofii Bhāgavatamu, jež poskytuje správný komentář k Vedānta-sūtrám. Māyāvādīni také studují Vedānta-sūtry, ale používají svůj vlastní komentář zvaný Śārīraka-bhāṣya, který napsal Śaṅkarācārya. Žáci bhágavatské školy se věnují transcendentální oddané službě Pánu, podle usměrnění Pañcarātry, a takto mají ve službě Osobnosti Božství rozmanitá zaměstnání. Tito vaišnavští sannyāsīni nemají nic společného s hmotnými činnostmi, a přesto provádějí různé činnosti — ve své oddané službě Pánu. Māyāvādští sannyāsīni, kteří se věnují studiu sāṅkhyi, vedānty a spekulacím, však transcendentální službu Pánu nemohou okusit. Jelikož se jejich studium časem stává velice nezáživným, někdy je spekulace o Brahmanu unaví, a tak se uchylují k Bhāgavatamu, bez náležitého pochopení. Následkem toho pro ně bude studium Śrīmad-Bhāgavatamu obtížné. Suché spekulace a uměle vytvořené výklady neosobní povahy māyāvādským sannyāsīnům nic nepřinesou. Vaišnavští sannyāsīni, kteří stále konají oddanou službu, jsou při plnění svých transcendentálních povinností šťastní a mají zaručeno, že nakonec vejdou do Božího království. Māyāvādští sannyāsīni někdy sklouznou z cesty seberealizace a znovu se zapojí do lidumilných a dobročinných činností, které nejsou ničím jiným než hmotným jednáním. Z toho vyplývá, že ti, kdo jednají vědomi si Kṛṣṇy, jsou v lepším postavení než sannyāsīni, kteří pouze spekulují o tom, co je a co není Brahman — i když i ti po mnoha životech k vědomí Kṛṣṇy dospějí.
+Skutečným účelem filozofického bádání je nalézt konečný cíl života. Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy, žádný rozdíl. Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale svrchovaného duchovního celku. Z toho plyne, že duše nemá s hmotným světem nic společného — její činy musí být v nějakém vztahu s Nejvyšším. Když jedná vědoma si Kṛṣṇy, je ve svém přirozeném postavení. V prvním procesu (sāṅkhya) musí osoba vyvinout odpoutanost od hmoty a v procesu yogy oddanosti se musí upnout k jednání spojenému s vědomím Kṛṣṇy. Ve skutečnosti jsou oba procesy stejné, i když se na první pohled zdá, že jeden vyžaduje odpoutanost a druhý připoutanost. Odpoutanost od hmoty a připoutanost ke Kṛṣṇovi jsou jedno a totéž. Ten, kdo to vidí, vidí věci v pravém světle.
 </div>