CS/BG 5.8-9

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy

BG 5.7 - BG 5.10

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠE 8-9

नैव किञ्चित्करोमीति युक्तो मन्येत तत्त्ववित् ।

पश्यञ्शृण्वन्स्पृशञ्जिघ्रन्नश्नन्गच्छन्स्वपञ्श्वसन् ॥८॥

प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि ।

इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् ॥९॥

naiva kiñcit karomīti

yukto manyeta tattva-vit

paśyañ śṛṇvan spṛśañ jighrann

aśnan gacchan svapan śvasan

pralapan visṛjan gṛhṇann

unmiṣan nimiṣann api

indriyāṇīndriyārtheṣu

vartanta iti dhārayan

Překlad slovo od slova

na — nikdy; eva — jistě; kiñcit — cokoliv; karomi — dělám; iti — takto; yuktaḥ — na úrovni božského vědomí; manyeta — přemýšlí; tattva-vit — ten, kdo zná pravdu; paśyan — hledící; śṛṇvan — naslouchající; spṛśan — dotýkající se; jighran — vnímající čichem; aśnan — přijímající potravu; gacchan — jdoucí; svapan — snící; śvasan — dýchající; pralapan — mluvící; visṛjan — vydávající; gṛhṇan — přijímající; unmiṣan — otvírající; nimiṣan — zavírající; api — přestože; indriyāṇi — smysly; indriya-artheṣu — uspokojováním smyslů; vartante — nechť jsou tak zaměstnány; iti — takto; dhārayan — uvažuje.

Překlad

Osoba, která má božské vědomí — třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá — si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví, že když hovoří, vyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.

Význam

Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je bytostně čistý, a tudíž je mimo jakoukoliv práci, která závisí na pěti bezprostředních a vzdálených příčinách: konateli, činnosti, situaci, úsilí a osudu. Je to proto, že je zaměstnaný láskyplnou transcendentální službou Kṛṣṇovi. I když se zdá, že jedná svým tělem a smysly, vždy si je vědom svého skutečného postavení, stavu duchovní činnosti. Pokud má živá bytost hmotné vědomí, jsou její smysly zaměstnané získáváním smyslového požitku, ale pokud má vědomí Kṛṣṇy, jsou zaměstnané uspokojováním Kṛṣṇových smyslů. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je proto vždy svobodný, i když se zdá, že jedná na smyslové úrovni. Činnosti jako hledět a naslouchat jsou dílem smyslů určených k přijímání poznání, zatímco pohyb, mluvení, vyměšování atd. konají smysly určené k jednání. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, není činnostmi smyslů nikdy ovlivněn. Nemůže provést žádný čin jinak než ve službě Pánu, protože ví, že je Pánův věčný služebník.

BG 5.7 - BG 5.10