CS/BG 6.16: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B16]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C16]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.15| BG 6.15]] '''[[CS/BG 6.15|BG 6.15]] - [[CS/BG 6.17|BG 6.17]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.17| BG 6.17]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.15| BG 6.15]] '''[[CS/BG 6.15|BG 6.15]] - [[CS/BG 6.17|BG 6.17]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.17| BG 6.17]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 16 ====
==== VERŠ 16 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''nāty-aśnatas tu yogo 'sti''
:नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः ।
:''na caikāntam anaśnataḥ''
:न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन ॥१६॥
:''na cāti-svapna-śīlasya''
</div>
:''jāgrato naiva cārjuna''
 


<div class="verse">
:yuktāhāra-vihārasya
:yukta-ceṣṭasya karmasu
:yukta-svapnāvabodhasya
:yogo bhavati duḥkha-hā
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
na — nikdy; ati — příliš mnoho; aśnataḥ — toho, kdo jí; tu — však; yogaḥ — spojení s Nejvyšším; asti — je; na — ani; ca — také; ekāntam — přehnaně; anaśnataḥ — toho, kdo si odpírá jídlo; na — ani; ca — také; ati — příliš mnoho; svapna-śīlasya — toho, kdo spí; jāgrataḥ — nebo toho, kdo zůstává v noci příliš dlouho vzhůru; na — ne; eva — kdy; ca — a; arjuna — ó Arjuno.
''yukta'' — usměrněný; ''āhāra'' — přijímání potravy; ''vihārasya'' — aktivní odpočinek; ''yukta'' — usměrněný; ''ceṣṭasya'' — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; ''karmasu'' — při konání povinností; ''yukta'' — usměrněný; ''svapna-avabodhasya'' — spánek a bdění; ''yogaḥ'' — provádění yogy; ''bhavati'' — stává se; ''duḥkha-hā'' — potlačující strasti.
 
 
</div>
</div>


Line 26: Line 27:


<div class="translation">
<div class="translation">
Ó Arjuno, nikdo se nemůže stát yogīnem, pokud se přejídá nebo jí příliš málo, spí přespříliš nebo naopak spí nedostatečně.
Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
 
</div>
</div>


Line 33: Line 33:


<div class="purport">
<div class="purport">
Zde se yogīnům doporučuje usměrnit příjem potravy a spánek. Přejídat se znamená jíst víc než je nezbytné k udržení se při životě. Není zapotřebí jíst zvířata, protože je dostatek obilnin, zeleniny, ovoce a mléka. Tato prostá potrava se podle Bhagavad-gīty vyznačuje kvalitou dobra. Potrava ze zvířat je pro osoby ovlivněné kvalitou nevědomosti. Ti, kdo pijí, kouří a jedí maso či jídlo, které nebylo obětováno Kṛṣṇovi, budou trpět reakcemi za hříšné jednání, protože přijímají nečistou potravu. Bhuñjate te tv aghaṁ pāpā ye pacanty ātma-kāraṇāt: každý, kdo jí, aby potěšil své smysly — vaří si pro sebe a neobětuje jídlo Kṛṣṇovi — jí pouze hřích. Osoba, která jí hřích a jí víc, než kolik má, nemůže provádět dokonalou yogu. Nejlépe je jíst jedině jídlo obětované Kṛṣṇovi. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nejí nic, co nebylo nejprve obětováno Kṛṣṇovi, a proto jedině on může dosáhnout dokonalosti v yoze. Provádět yogu nemůže ani ten, kdo se nepřirozeně zříká jídla a vymýšlí si vlastní pravidla půstu. Osoba vědomá si Kṛṣṇy zachovává půst podle doporučení písem. Nepostí se ani nejí víc, než je nutné, a díky tomu je způsobilá pro yogu. Když jí někdo víc, než potřebuje, bude hodně snít, a kvůli tomu spát déle, než je zapotřebí. Nemělo by se spát víc než šest hodin denně. Pokud někdo prospí z dvaceti čtyř hodin víc než šest, nepochybně musí být ovlivněn kvalitou nevědomosti. Ten, kdo je pod vlivem kvality nevědomosti, je líný a náchylný k přílišnému spánku. Nikdo takový nemůže provádět yogu.
Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
</div>
</div>


Latest revision as of 20:40, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 16

नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः ।
न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन ॥१६॥
yuktāhāra-vihārasya
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā

Překlad slovo od slova

yukta — usměrněný; āhāra — přijímání potravy; vihārasya — aktivní odpočinek; yukta — usměrněný; ceṣṭasya — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; karmasu — při konání povinností; yukta — usměrněný; svapna-avabodhasya — spánek a bdění; yogaḥ — provádění yogy; bhavati — stává se; duḥkha-hā — potlačující strasti.

Překlad

Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.

Význam

Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.



Retrieved from "https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/BG_6.16&oldid=361495"