CS/BG 6.38: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C38]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.37| BG 6.37]] '''[[CS/BG 6.37|BG 6.37]] - [[CS/BG 6.39|BG 6.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.39| BG 6.39]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.37| BG 6.37]] '''[[CS/BG 6.37|BG 6.37]] - [[CS/BG 6.39|BG 6.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.39| BG 6.39]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 38 ==== | ==== VERŠ 38 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति । | ||
: | :अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ॥३८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:kaccin nobhaya-vibhraṣṭaś | |||
:chinnābhram iva naśyati | |||
:apratiṣṭho mahā-bāho | |||
:vimūḍho brahmaṇaḥ pathi | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
kaccit — zdali; na — ne; ubhaya — obojí; vibhraṣṭaḥ — odchýlený od; chinna — roztržený; abhram — mrak; iva — jako; naśyati — zaniká; apratiṣṭhaḥ — bez jakéhokoliv bezpečného postavení; mahā-bāho — ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží; vimūḍhaḥ — zmaten; brahmaṇaḥ — transcendence; pathi — na cestě. | ''kaccit'' — zdali; ''na'' — ne; ''ubhaya'' — obojí; ''vibhraṣṭaḥ'' — odchýlený od; ''chinna'' — roztržený; ''abhram'' — mrak; ''iva'' — jako; ''naśyati'' — zaniká; ''apratiṣṭhaḥ'' — bez jakéhokoliv bezpečného postavení; ''mahā-bāho'' — ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží; ''vimūḍhaḥ'' — zmaten; ''brahmaṇaḥ'' — transcendence; ''pathi'' — na cestě. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení? | Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení? | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Kráčet vpřed lze dvěma směry. Materialisté se nezajímají o transcendenci, a přirozeně je více zajímá hmotný pokrok uskutečnitelný pomocí hospodářského rozvoje nebo o dosažení vyšších planet příslušným jednáním. Když se někdo vydá cestou transcendence, musí zanechat všech hmotných činností a obětovat svému cíli všechny podoby takzvaného hmotného štěstí. Pokud aspirující transcendentalista neuspěje, zdánlivě ztrácí obojí — nemůže se těšit ani z hmotného štěstí, ani z duchovního úspěchu. Nemá žádné jisté postavení — je jako rozervaný mrak. Někdy se od malého mraku na obloze kus odtrhne a připojí se k většímu. Jestliže se však nemůže spojit s žádným velkým mrakem, odvane ho vítr a ztratí se v širém nebi. Slova brahmaṇaḥ pathi poukazují na cestu transcendentální realizace zakládající se na transcendentálním poznání, že jsme svou podstatou duchovní, nedílné části Nejvyššího Pána, jenž je projeven coby Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pán Kṛṣṇa je nejúplnějším projevem Nejvyšší Absolutní Pravdy, Svrchovnou Osobou, a proto je ten, kdo je Mu odevzdaný, úspěšným transcendentalistou. Dosáhnout tohoto životního cíle skrze realizaci Brahmanu a Paramātmy trvá mnoho životů (bahūnāṁ janmanām ante). Nejlepší cestou transcendentální realizace je tedy přímá cesta bhakti-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy. | Kráčet vpřed lze dvěma směry. Materialisté se nezajímají o transcendenci, a přirozeně je více zajímá hmotný pokrok uskutečnitelný pomocí hospodářského rozvoje nebo o dosažení vyšších planet příslušným jednáním. Když se někdo vydá cestou transcendence, musí zanechat všech hmotných činností a obětovat svému cíli všechny podoby takzvaného hmotného štěstí. Pokud aspirující transcendentalista neuspěje, zdánlivě ztrácí obojí — nemůže se těšit ani z hmotného štěstí, ani z duchovního úspěchu. Nemá žádné jisté postavení — je jako rozervaný mrak. Někdy se od malého mraku na obloze kus odtrhne a připojí se k většímu. Jestliže se však nemůže spojit s žádným velkým mrakem, odvane ho vítr a ztratí se v širém nebi. Slova brahmaṇaḥ pathi poukazují na cestu transcendentální realizace zakládající se na transcendentálním poznání, že jsme svou podstatou duchovní, nedílné části Nejvyššího Pána, jenž je projeven coby Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pán Kṛṣṇa je nejúplnějším projevem Nejvyšší Absolutní Pravdy, Svrchovnou Osobou, a proto je ten, kdo je Mu odevzdaný, úspěšným transcendentalistou. Dosáhnout tohoto životního cíle skrze realizaci Brahmanu a Paramātmy trvá mnoho životů (bahūnāṁ janmanām ante). Nejlepší cestou transcendentální realizace je tedy přímá cesta bhakti-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:47, 26 June 2018
VERŠ 38
- कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति ।
- अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ॥३८॥
- kaccin nobhaya-vibhraṣṭaś
- chinnābhram iva naśyati
- apratiṣṭho mahā-bāho
- vimūḍho brahmaṇaḥ pathi
Překlad slovo od slova
kaccit — zdali; na — ne; ubhaya — obojí; vibhraṣṭaḥ — odchýlený od; chinna — roztržený; abhram — mrak; iva — jako; naśyati — zaniká; apratiṣṭhaḥ — bez jakéhokoliv bezpečného postavení; mahā-bāho — ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží; vimūḍhaḥ — zmaten; brahmaṇaḥ — transcendence; pathi — na cestě.
Překlad
Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
Význam
Kráčet vpřed lze dvěma směry. Materialisté se nezajímají o transcendenci, a přirozeně je více zajímá hmotný pokrok uskutečnitelný pomocí hospodářského rozvoje nebo o dosažení vyšších planet příslušným jednáním. Když se někdo vydá cestou transcendence, musí zanechat všech hmotných činností a obětovat svému cíli všechny podoby takzvaného hmotného štěstí. Pokud aspirující transcendentalista neuspěje, zdánlivě ztrácí obojí — nemůže se těšit ani z hmotného štěstí, ani z duchovního úspěchu. Nemá žádné jisté postavení — je jako rozervaný mrak. Někdy se od malého mraku na obloze kus odtrhne a připojí se k většímu. Jestliže se však nemůže spojit s žádným velkým mrakem, odvane ho vítr a ztratí se v širém nebi. Slova brahmaṇaḥ pathi poukazují na cestu transcendentální realizace zakládající se na transcendentálním poznání, že jsme svou podstatou duchovní, nedílné části Nejvyššího Pána, jenž je projeven coby Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pán Kṛṣṇa je nejúplnějším projevem Nejvyšší Absolutní Pravdy, Svrchovnou Osobou, a proto je ten, kdo je Mu odevzdaný, úspěšným transcendentalistou. Dosáhnout tohoto životního cíle skrze realizaci Brahmanu a Paramātmy trvá mnoho životů (bahūnāṁ janmanām ante). Nejlepší cestou transcendentální realizace je tedy přímá cesta bhakti-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy.