CS/BG 6.46: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C46]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.45| BG 6.45]] '''[[CS/BG 6.45|BG 6.45]] - [[CS/BG 6.47|BG 6.47]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.47| BG 6.47]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.45| BG 6.45]] '''[[CS/BG 6.45|BG 6.45]] - [[CS/BG 6.47|BG 6.47]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.47| BG 6.47]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 46 ==== | ==== VERŠ 46 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः । | ||
: | :कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन ॥४६॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:tapasvibhyo 'dhiko yogī | |||
:jñānibhyo 'pi mato 'dhikaḥ | |||
:karmibhyaś cādhiko yogī | |||
:tasmād yogī bhavārjuna | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
tapasvibhyaḥ — než asketové; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; jñānibhyaḥ — než moudří; api — také; mataḥ — považován; adhikaḥ — větší; karmibhyaḥ — než ti, kdo se věnují práci s touhou po jejích plodech; ca — také; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; tasmāt — proto; yogī — transcendentalista; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno. | ''tapasvibhyaḥ'' — než asketové; ''adhikaḥ'' — větší; ''yogī'' — yogī; ''jñānibhyaḥ'' — než moudří; ''api'' — také; ''mataḥ'' — považován; ''adhikaḥ'' — větší; ''karmibhyaḥ'' — než ti, kdo se věnují práci s touhou po jejích plodech; ''ca'' — také; ''adhikaḥ'' — větší; ''yogī'' — yogī; ''tasmāt'' — proto; ''yogī'' — transcendentalista; ''bhava'' — staň se; ''arjuna'' — ó Arjuno. | ||
</div> | </div> | ||
Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno. | Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno. | ||
</div> | </div> | ||
Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Když hovoříme o yoze, máme na mysli spojení našeho vědomí s Nejvyšší Absolutní Pravdou. Tento proces nazývají různí yogīni různě, podle jimi používané metody. Pokud proces spojení spočívá převážně v činnostech s vidinou jejich plodů, nazývá se karma-yoga. Je-li převážně empirický, nazývá se jñāna-yoga, a pokud je založený na vztahu oddanosti Nejvyššímu Pánu, nazývá se bhakti-yoga. Bhakti-yoga neboli proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je vrcholnou dokonalostí všech druhů yogy. To bude vyloženo v následujícím verši. Zde Pán potvrzuje nadřazenost zmiňovaného systému yogy, ale neříká, že je lepší než bhakti-yoga. Bhakti-yoga představuje úplné duchovní poznání, a proto ji nic nemůže předčit. Askeze postrádající poznání vlastního já je nedokonalá. Empirické poznání prosté odevzdání se Nejvyššímu Pánu je také nedokonalé a jednání s touhou po jeho plodech, ve kterém chybí vědomí Kṛṣṇy, je ztráta času. Nejvychvalovanější ze všech vyjmenovaných forem yogy je tedy bhakti-yoga, což bude ještě jasněji vysvětleno v dalším verši. | Když hovoříme o yoze, máme na mysli spojení našeho vědomí s Nejvyšší Absolutní Pravdou. Tento proces nazývají různí yogīni různě, podle jimi používané metody. Pokud proces spojení spočívá převážně v činnostech s vidinou jejich plodů, nazývá se karma-yoga. Je-li převážně empirický, nazývá se jñāna-yoga, a pokud je založený na vztahu oddanosti Nejvyššímu Pánu, nazývá se bhakti-yoga. Bhakti-yoga neboli proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je vrcholnou dokonalostí všech druhů yogy. To bude vyloženo v následujícím verši. Zde Pán potvrzuje nadřazenost zmiňovaného systému yogy, ale neříká, že je lepší než bhakti-yoga. Bhakti-yoga představuje úplné duchovní poznání, a proto ji nic nemůže předčit. Askeze postrádající poznání vlastního já je nedokonalá. Empirické poznání prosté odevzdání se Nejvyššímu Pánu je také nedokonalé a jednání s touhou po jeho plodech, ve kterém chybí vědomí Kṛṣṇy, je ztráta času. Nejvychvalovanější ze všech vyjmenovaných forem yogy je tedy bhakti-yoga, což bude ještě jasněji vysvětleno v dalším verši. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:50, 26 June 2018
VERŠ 46
- तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः ।
- कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन ॥४६॥
- tapasvibhyo 'dhiko yogī
- jñānibhyo 'pi mato 'dhikaḥ
- karmibhyaś cādhiko yogī
- tasmād yogī bhavārjuna
Překlad slovo od slova
tapasvibhyaḥ — než asketové; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; jñānibhyaḥ — než moudří; api — také; mataḥ — považován; adhikaḥ — větší; karmibhyaḥ — než ti, kdo se věnují práci s touhou po jejích plodech; ca — také; adhikaḥ — větší; yogī — yogī; tasmāt — proto; yogī — transcendentalista; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.
Překlad
Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.
Význam
Když hovoříme o yoze, máme na mysli spojení našeho vědomí s Nejvyšší Absolutní Pravdou. Tento proces nazývají různí yogīni různě, podle jimi používané metody. Pokud proces spojení spočívá převážně v činnostech s vidinou jejich plodů, nazývá se karma-yoga. Je-li převážně empirický, nazývá se jñāna-yoga, a pokud je založený na vztahu oddanosti Nejvyššímu Pánu, nazývá se bhakti-yoga. Bhakti-yoga neboli proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je vrcholnou dokonalostí všech druhů yogy. To bude vyloženo v následujícím verši. Zde Pán potvrzuje nadřazenost zmiňovaného systému yogy, ale neříká, že je lepší než bhakti-yoga. Bhakti-yoga představuje úplné duchovní poznání, a proto ji nic nemůže předčit. Askeze postrádající poznání vlastního já je nedokonalá. Empirické poznání prosté odevzdání se Nejvyššímu Pánu je také nedokonalé a jednání s touhou po jeho plodech, ve kterém chybí vědomí Kṛṣṇy, je ztráta času. Nejvychvalovanější ze všech vyjmenovaných forem yogy je tedy bhakti-yoga, což bude ještě jasněji vysvětleno v dalším verši.