CS/BG 6.8: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C08]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.7| BG 6.7]] '''[[CS/BG 6.7|BG 6.7]] - [[CS/BG 6.9|BG 6.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.9| BG 6.9]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.7| BG 6.7]] '''[[CS/BG 6.7|BG 6.7]] - [[CS/BG 6.9|BG 6.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.9| BG 6.9]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 8 ==== | ==== VERŠ 8 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः । | ||
: | :युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः ॥८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:jñāna-vijñāna-tṛptātmā | |||
:kūṭa-stho vijitendriyaḥ | |||
:yukta ity ucyate yogī | |||
:sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato. | ''jñāna'' — díky získanému poznání; ''vijñāna'' — a relizovanému poznání; ''tṛpta'' — spokojená; ''ātmā'' — živá bytost; ''kūṭa-sthaḥ'' — v duchovním postavení; ''vijita-indriyaḥ'' — s ovládnutými smysly; ''yuktaḥ'' — způsobilá k seberealizaci; ''iti'' — tak; ''ucyate'' — je řečeno; ''yogī'' — mystik; ''sama'' — vyrovnaný; ''loṣṭra'' — hrouda; ''aśma'' — kámen; ''kāñcanaḥ'' — zlato. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně. | Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 42: | Line 43: | ||
Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen. | Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:52, 26 June 2018
VERŠ 8
- ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः ।
- युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः ॥८॥
- jñāna-vijñāna-tṛptātmā
- kūṭa-stho vijitendriyaḥ
- yukta ity ucyate yogī
- sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ
Překlad slovo od slova
jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.
Překlad
Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
Význam
Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ
“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.