CS/BG 7.4: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA SEDMÁ|B04]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA SEDMÁ|C04]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 7| KAPITOLA SEDMÁ: Poznání o Absolutním]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 7| KAPITOLA SEDMÁ: Poznání o Absolutním]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 7.3| BG 7.3]] '''[[CS/BG 7.3|BG 7.3]] - [[CS/BG 7.5|BG 7.5]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 7.5| BG 7.5]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 7.3| BG 7.3]] '''[[CS/BG 7.3|BG 7.3]] - [[CS/BG 7.5|BG 7.5]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 7.5| BG 7.5]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 4 ====
==== VERŠ 4 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ''
:भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च ।
:''khaṁ mano buddhir eva ca''
:अहंकार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिरष्टधा ॥४॥
:''ahaṅkāra itīyaṁ me''
</div>
:''bhinnā prakṛtir aṣṭadhā''


<div class="verse">
:bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
:khaṁ mano buddhir eva ca
:ahaṅkāra itīyaṁ me
:bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.
''bhūmiḥ'' — země; ''āpaḥ'' — voda; ''analaḥ'' — oheň; ''vāyuḥ'' — vzduch; ''kham'' — éter; ''manaḥ'' — mysl; ''buddhiḥ'' — inteligence; ''eva'' — jistě; ''ca'' — a; ''ahaṅkāraḥ'' — falešné ego; ''iti'' — takto; ''iyam'' — všechny tyto; ''me'' — Mé; ''bhinnā'' — oddělené; ''prakṛtiḥ'' — energie; ''aṣṭadhā'' — osmero.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.
Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.
</div>
</div>


Line 45: Line 47:


Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.
Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.
</div>
</div>



Latest revision as of 21:01, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 4

भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च ।
अहंकार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिरष्टधा ॥४॥
bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Překlad slovo od slova

bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.

Překlad

Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Význam

Věda o Bohu rozebírá téma přirozeného postavení Boha a Jeho různých energií. Hmotná příroda se nazývá prakṛti neboli energie, kterou Pán projevuje prostřednictvím svých různých inkarnací či expanzí zvaných puruṣové. To je popsáno v Sātvata-tantře:

viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi puruṣākhyāny atho viduḥ ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ tāni jñātvā vimucyate

“Za účelem stvoření hmotného světa přijímá úplná expanze Pána Kṛṣṇy podobu tří Viṣṇuů. První, Mahā-Viṣṇu, vytváří souhrn hmotné energie zvaný mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všech vesmírů, aby v každém vytvořil různorodost. A třetí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, je přítomný ve všech vesmírech v podobě všeprostupující Nadduše a je známý pod jménem Paramātmā. Nachází se dokonce i v atomech. Každý, kdo zná tyto tři Viṣṇuy, může být vysvobozen z hmotného zapletení.”

Hmotný svět je dočasným projevem jedné z Pánových energií a všechny jeho činnosti řídí tito tři Viṣṇuové, expanze Pána Kṛṣṇy neboli puruṣové známí jako Jeho inkarnace. Ten, kdo nezná vědu o Bohu, o Kṛṣṇovi, se obvykle domnívá, že hmotný svět je určen k požitku živých bytostí a že živé bytosti jsou puruṣové — příčiny a vládci hmotné energie, kteří si jí mají užívat. Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý. Ve verši, který právě rozebíráme, je řečeno, že původní příčinou hmotného projevu je Kṛṣṇa, a totéž je potvrzeno i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Hmotné prvky jsou oddělené energie Pána. Dokonce i brahmajyoti, kterou impersonalisté uznávají za vrcholný věčný cíl, je duchovní energie projevená v duchovním nebi; není v ní duchovní rozmanitost jako na Vaikuṇṭhalokách. A projev Paramātmy je zase dočasným, všeprostupujícím aspektem Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Není věčným projevem jako podoby v duchovním světě. Skutečná Absolutní Pravda je tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa. On je dokonalým zdrojem a vlastníkem všech oddělených a vnitřních energií.

Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.