CS/BG 8.11: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMÁ|C11]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 8| KAPITOLA OSMÁ: Dosažení Nejvyššího]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 8| KAPITOLA OSMÁ: Dosažení Nejvyššího]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 8.10| BG 8.10]] '''[[CS/BG 8.10|BG 8.10]] - [[CS/BG 8.12|BG 8.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 8.12| BG 8.12]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 8.10| BG 8.10]] '''[[CS/BG 8.10|BG 8.10]] - [[CS/BG 8.12|BG 8.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 8.12| BG 8.12]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 11 ==== | ==== VERŠ 11 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
:यदक्षरं वेदविदो वदन्ति | |||
: | :विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः । | ||
: | :यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति | ||
: | :तत्ते पदं संग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥११॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:yad akṣaraṁ veda-vido vadanti | |||
:viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ | |||
:yad icchanto brahmacaryaṁ caranti | |||
:tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
yat — to, co; akṣaram — slabiku oṁ; veda-vidaḥ — znalci Ved; vadanti — pronášejí; viśanti — vstupují; yat — do čeho; yatayaḥ — velcí mudrci; vīta-rāgāḥ — ve stavu odříkání; yat — to, co; icchantaḥ — přející si; brahmacaryam — celibát; caranti — praktikují; tat — to; te — tobě; padam — postavení; saṅgraheṇa — souhrnem; pravakṣye — vysvětlím. | ''yat'' — to, co; ''akṣaram'' — slabiku oṁ; ''veda-vidaḥ'' — znalci Ved; ''vadanti'' — pronášejí; ''viśanti'' — vstupují; ''yat'' — do čeho; ''yatayaḥ'' — velcí mudrci; ''vīta-rāgāḥ'' — ve stavu odříkání; ''yat'' — to, co; ''icchantaḥ'' — přející si; ''brahmacaryam'' — celibát; ''caranti'' — praktikují; ''tat'' — to; ''te'' — tobě; ''padam'' — postavení; ''saṅgraheṇa'' — souhrnem; ''pravakṣye'' — vysvětlím. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 30: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím. | Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 21:04, 26 June 2018
VERŠ 11
- यदक्षरं वेदविदो वदन्ति
- विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः ।
- यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति
- तत्ते पदं संग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥११॥
- yad akṣaraṁ veda-vido vadanti
- viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ
- yad icchanto brahmacaryaṁ caranti
- tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye
Překlad slovo od slova
yat — to, co; akṣaram — slabiku oṁ; veda-vidaḥ — znalci Ved; vadanti — pronášejí; viśanti — vstupují; yat — do čeho; yatayaḥ — velcí mudrci; vīta-rāgāḥ — ve stavu odříkání; yat — to, co; icchantaḥ — přející si; brahmacaryam — celibát; caranti — praktikují; tat — to; te — tobě; padam — postavení; saṅgraheṇa — souhrnem; pravakṣye — vysvětlím.
Překlad
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím.
Význam
Śrī Kṛṣṇa doporučil Arjunovi ṣaṭ-cakra-yogu, při níž yogī soustředí vzduch života mezi obočí. Předpokládal, že Arjuna nemusí vědět, jak se ṣaṭ-cakra-yoga provádí, a proto mu tento proces v následujících verších vysvětlí. Pán říká, že i když je Brahman jediný, má různé projevy a aspekty. Zvláště pro impersonalisty je akṣara neboli oṁkāra — slabika oṁ — totožná s Brahmanem. Kṛṣṇa zde hovoří o neosobním Brahmanu, do něhož se dostávají mudrci žijící ve stavu odříkání.
Ve védském vzdělávacím systému se žáci od samého začátku učí pronášet oṁ a poznávají nejvyšší neosobní Brahman tak, že žijí s duchovním učitelem a dodržují naprostý celibát. Tímto způsobem realizují dva aspekty Brahmanu. Příprava tohoto druhu je velice důležitá pro žákův pokrok v duchovním životě, ale v současné době takový život brahmacārīna (svobodného chlapce zachovávajícího celibát) není možný. Společenská struktura světa se změnila do té míry, že dodržovat celibát od začátku studentského života je nemožné. Na celém světě je mnoho institucí zaměřených na studium různých druhů poznání, ale neexistuje uznaná instituce, která by učila studenty zásadám brahmacārīnů. Pokud se nežije v celibátu, je velice obtížné dosáhnout duchovního pokroku. Proto Pán Caitanya ve shodě s pokyny písem určenými pro Kali-yugu vyhlásil, že v tomto věku není možné poznat Nejvyššího žádným jiným způsobem než zpíváním svatých jmen Pána Kṛṣṇy: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.