CS/BG 8.28: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMÁ|C28]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 8| KAPITOLA OSMÁ: Dosažení Nejvyššího]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 8| KAPITOLA OSMÁ: Dosažení Nejvyššího]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 8.27| BG 8.27]] '''[[CS/BG 8.27|BG 8.27]] - [[CS/BG 9.1|BG 9.1]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 9.1| BG 9.1]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 8.27| BG 8.27]] '''[[CS/BG 8.27|BG 8.27]] - [[CS/BG 9.1|BG 9.1]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 9.1| BG 9.1]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 28 ==== | ==== VERŠ 28 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव | ||
: | :दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम् । | ||
: | :अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा | ||
: | :योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ॥२८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva | |||
:dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam | |||
:atyeti tat sarvam idaṁ viditvā | |||
:yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
vedeṣu — ve studiu Ved; yajñeṣu — v konání yajñi, oběti; tapaḥsu — v podstupování různých druhů askeze; ca — rovněž; eva — zajisté; dāneṣu — v dávání milodarů; yat — to, co; puṇya-phalam — výsledky zbožného jednání; pradiṣṭam — vyjádřené; atyeti — překonává; tat sarvam — ty všechny; idam — toto; viditvā — znající; yogī — oddaný; param — svrchovaného; sthānam — sídla; upaiti — dosáhne; ca — také; ādyam — původního. | ''vedeṣu'' — ve studiu Ved; ''yajñeṣu'' — v konání yajñi, oběti; ''tapaḥsu'' — v podstupování různých druhů askeze; ''ca'' — rovněž; ''eva'' — zajisté; ''dāneṣu'' — v dávání milodarů; ''yat'' — to, co; ''puṇya-phalam'' — výsledky zbožného jednání; ''pradiṣṭam'' — vyjádřené; ''atyeti'' — překonává; ''tat sarvam'' — ty všechny; ''idam'' — toto; ''viditvā'' — znající; ''yogī'' — oddaný; ''param'' — svrchovaného; ''sthānam'' — sídla; ''upaiti'' — dosáhne; ''ca'' — také; ''ādyam'' — původního. | ||
</div> | </div> | ||
Line 25: | Line 30: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla. | Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla. | ||
</div> | </div> | ||
Line 42: | Line 46: | ||
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dosažení Nejvyššího. | Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dosažení Nejvyššího. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 21:10, 26 June 2018
VERŠ 28
- वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव
- दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम् ।
- अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा
- योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ॥२८॥
- vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva
- dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam
- atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
- yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam
Překlad slovo od slova
vedeṣu — ve studiu Ved; yajñeṣu — v konání yajñi, oběti; tapaḥsu — v podstupování různých druhů askeze; ca — rovněž; eva — zajisté; dāneṣu — v dávání milodarů; yat — to, co; puṇya-phalam — výsledky zbožného jednání; pradiṣṭam — vyjádřené; atyeti — překonává; tat sarvam — ty všechny; idam — toto; viditvā — znající; yogī — oddaný; param — svrchovaného; sthānam — sídla; upaiti — dosáhne; ca — také; ādyam — původního.
Překlad
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.
Význam
Tento verš shrnuje obsah sedmé a osmé kapitoly, které konkrétně pojednávají o vědomí Kṛṣṇy a oddané službě. Zatímco žák žije v péči duchovního učitele, má pod jeho vedením studovat Vedy a podstupovat askezi mnoha druhů. Brahmacārī musí žít v domě duchovního učitele jako služebník a chodit od domu k domu žádat o almužnu, kterou mu pak odevzdá. Jí jedině na učitelův pokyn, a pokud ho učitel toho dne opomene zavolat k jídlu, drží půst. To jsou některé z védských zásad dodržování brahmacaryi.
Poté, co žák od pěti do dvaceti let studoval u duchovního učitele Vedy, by se měl stát mužem s dokonalým charakterem. Studium Ved není určeno pro kratochvíle salonních spekulantů, ale pro utváření charakteru. Po této přípravě se může brahmacārī oženit a stát se hospodářem. Tehdy musí konat mnoho obětí, aby dosáhl dalšího osvícení. Musí také rozdávat milodary s ohledem na místo, dobu a osobu a rozlišovat při tom mezi dobročinností patřící ke kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Toto téma je v Bhagavad-gītě popisováno. Později, když zanechá rodinného života a přijme stav vānaprastha, podstupuje tvrdou askezi — žije v lesích, oděv má z kůry stromů, neholí se a podobně. Dodržováním pravidel stavu brahmacarya, života hospodáře, vānaprasthy a nakonec sannyāsu dosahuje dokonalosti života. Někteří se potom dostávají na nebeské planety a ti, kdo jsou ještě pokročilejší, dosáhnou osvobození v duchovním nebi — buď v neosobní brahmajyoti, nebo na vaikunthských planetách či Kṛṣṇaloce. To je cesta naznačená védskými písmy.
Krása vědomí Kṛṣṇy však spočívá v tom, že stačí zaměstnat se oddanou službou, a tím se jedním rázem překonají všechny obřady předepsané pro různé stavy.
Slova idaṁ viditvā znamenají, že je třeba porozumět pokynům Śrī Kṛṣṇy daným v této a sedmé kapitole Bhagavad-gīty. Tyto kapitoly se nikdo nemá snažit pochopit prostřednictvím učenosti či myšlenkové spekulace — je nutné naslouchat jejich čtení ve společnosti oddaných. Sedmá až dvanáctá kapitola tvoří jádro Bhagavad-gīty. Prvních šest a posledních šest kapitol slouží jako obaly prostředních šesti, jimž Pán poskytuje zvláštní ochranu. Pokud někdo má to štěstí, že pochopí Bhagavad-gītu — zvláště těchto šest prostředních kapitol — ve společnosti oddaných, jeho život bude okamžitě dokonalejší, než jaký by byl po askezi všeho druhu, obětích, dávání milodarů, spekulacích a podobně, protože samotným vědomím Kṛṣṇy lze získat výsledky všech těchto činností.
Ten, kdo má již alespoň nějakou víru v Bhagavad-gītu, by měl tuto knihu poznávat prostřednictvím oddaného, neboť na začátku čtvrté kapitoly je jasně řečeno, že Bhagavad-gītě mohou porozumět jedině oddaní; nikdo jiný nemůže dokonale pochopit její smysl či účel. Proto je třeba se jí učit od oddaného Kṛṣṇy, nikoliv od spekulantů. To je známka víry. Když někdo hledá oddaného a nakonec se mu dostane jeho společnosti, začíná Bhagavad-gītu skutečně studovat a chápat. Díky pokroku dosaženému ve styku s oddaným se může zaměstnat oddanou službou, a ta rozptýlí všechny jeho nejasnosti o Kṛṣṇovi (Bohu), o Kṛṣṇových činnostech, podobě, zábavách, jménu a dalších rysech. Jakmile jsou nejasnosti zcela odstraněny, pokračuje tento oddaný ve svém studiu Bhagavad-gīty neochvějně. Tehdy ho vychutnává a dosáhne stavu, ve kterém bude cítit, že si je neustále vědom Kṛṣṇy. Na pokročilém stupni se do Kṛṣṇy naprosto zamiluje. Tato nejvyšší dokonalost života oddanému umožní přemístění do Kṛṣṇova sídla v duchovním nebi, na Goloku Vṛndāvanu, kde bude věčně šťastný.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dosažení Nejvyššího.