CS/Prabhupada 0243 - Žák vyhledává gurua aby získal osvícení: Difference between revisions
(Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0243 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1973 Category:CS-Quotes - Lec...") |
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version) |
||
| Line 6: | Line 6: | ||
[[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]] | [[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]] | ||
<!-- END CATEGORY LIST --> | <!-- END CATEGORY LIST --> | ||
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE --> | |||
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0242 - Je nesmírně obtížné se vrátit k původnímu procesu civilizace|0242|CS/Prabhupada 0244 - Vše patří Bohu. To je naše filozofie|0244}} | |||
<!-- END NAVIGATION BAR --> | |||
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | <!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | ||
<div class="center"> | <div class="center"> | ||
| Line 14: | Line 17: | ||
<!-- BEGIN VIDEO LINK --> | <!-- BEGIN VIDEO LINK --> | ||
{{youtube_right| | {{youtube_right|vhd_AmSITv0|Žák vyhledává gurua aby získal osvícení<br />- Prabhupāda 0243}} | ||
<!-- END VIDEO LINK --> | <!-- END VIDEO LINK --> | ||
<!-- BEGIN AUDIO LINK --> | <!-- BEGIN AUDIO LINK --> | ||
<mp3player> | <mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/730815BG.LON_clip1.mp3</mp3player> | ||
<!-- END AUDIO LINK --> | <!-- END AUDIO LINK --> | ||
| Line 28: | Line 31: | ||
Pradyumna: Překlad, "Snjaya řekl: Po tomto vyprávění, Ardžuna, pokořitel nepřátel, řekl Kršnovi, "Govinda, já nechci bojovat," a zůstal tiše." | Pradyumna: Překlad, "Snjaya řekl: Po tomto vyprávění, Ardžuna, pokořitel nepřátel, řekl Kršnovi, "Govinda, já nechci bojovat," a zůstal tiše." | ||
Prabhupáda: V předchozím verši, Ardžuna řekl, že "Tam není žádný přínos v tomto boji, protože na druhé straně to jsou všechno moji příbuzní, a jejich porážkou, pokud bych i vyhrál, tak i tak jakou to má hodnotu? " To jsme už vysvětlili, takovýto druh zřeknutí se někdy děje kvůli nevědomosti. Ve skutečnosti to není moc inteligentní. Takže tímto způsobem,evam uktvā, "řečením, že" Tak, tam není žádný přínos v tromto boji. " Evam uktvā,, "vyslovením tohoto," hṛṣīkeśam, on praví k pánovi smyslů. A v předchozím verši řekl, śiṣyas te 'haṁ prapannam: ([[ | Prabhupáda: V předchozím verši, Ardžuna řekl, že "Tam není žádný přínos v tomto boji, protože na druhé straně to jsou všechno moji příbuzní, a jejich porážkou, pokud bych i vyhrál, tak i tak jakou to má hodnotu? " To jsme už vysvětlili, takovýto druh zřeknutí se někdy děje kvůli nevědomosti. Ve skutečnosti to není moc inteligentní. Takže tímto způsobem,evam uktvā, "řečením, že" Tak, tam není žádný přínos v tromto boji. " Evam uktvā,, "vyslovením tohoto," hṛṣīkeśam, on praví k pánovi smyslů. A v předchozím verši řekl, śiṣyas te 'haṁ prapannam: ([[CS/BG 2.7|BG 2.7]]) "Já jsem tvým odevzdaným žákem." Takže Krišna se stal guruem a Ardžuna Jeho žákem. Původně se povídali jako přátelé. Ale přátelská rozprava nedokáže vyřešit žádný vážný problém. Když je tam nějaká vážná téma, musí se o tom mluvit mezi autoritami. | ||
Takže hṛṣīkeśam, Já jsem to už vysvětlil vícekrát. Hṛṣīka znamená smysly a īśa znamená pán. Hṛṣīka-īśa a oni se spojí: Hṛṣīkeśa. Podobně i Ardžuna. Guḍāka īśa . Guḍāka znamená temnota a īśa ... Temnota je nevědomost. | Takže hṛṣīkeśam, Já jsem to už vysvětlil vícekrát. Hṛṣīka znamená smysly a īśa znamená pán. Hṛṣīka-īśa a oni se spojí: Hṛṣīkeśa. Podobně i Ardžuna. Guḍāka īśa . Guḍāka znamená temnota a īśa ... Temnota je nevědomost. | ||
Latest revision as of 00:30, 15 October 2018
Lecture on BG 2.9 -- London, August 15, 1973
Pradyumna: Překlad, "Snjaya řekl: Po tomto vyprávění, Ardžuna, pokořitel nepřátel, řekl Kršnovi, "Govinda, já nechci bojovat," a zůstal tiše."
Prabhupáda: V předchozím verši, Ardžuna řekl, že "Tam není žádný přínos v tomto boji, protože na druhé straně to jsou všechno moji příbuzní, a jejich porážkou, pokud bych i vyhrál, tak i tak jakou to má hodnotu? " To jsme už vysvětlili, takovýto druh zřeknutí se někdy děje kvůli nevědomosti. Ve skutečnosti to není moc inteligentní. Takže tímto způsobem,evam uktvā, "řečením, že" Tak, tam není žádný přínos v tromto boji. " Evam uktvā,, "vyslovením tohoto," hṛṣīkeśam, on praví k pánovi smyslů. A v předchozím verši řekl, śiṣyas te 'haṁ prapannam: (BG 2.7) "Já jsem tvým odevzdaným žákem." Takže Krišna se stal guruem a Ardžuna Jeho žákem. Původně se povídali jako přátelé. Ale přátelská rozprava nedokáže vyřešit žádný vážný problém. Když je tam nějaká vážná téma, musí se o tom mluvit mezi autoritami.
Takže hṛṣīkeśam, Já jsem to už vysvětlil vícekrát. Hṛṣīka znamená smysly a īśa znamená pán. Hṛṣīka-īśa a oni se spojí: Hṛṣīkeśa. Podobně i Ardžuna. Guḍāka īśa . Guḍāka znamená temnota a īśa ... Temnota je nevědomost.
- ajñāna-timirāndhasya
- jñānāñjana-śalākayā
- cakṣur-unmīlitaṁ yena
- tasmai śrī-guruve namaḥ
Povinností gurua je ... A śiṣya, žák přichází za guruem aby ho osvítil. Každý se rodí hloupý. Každý. Dokonce i lidské bytosti, protože přicházejí ze zvířecího království prostřednictvím evoluce, takže to zrození je stejné, nevědomost, jako zvířata. Proto, i když je někdo lidská bytost, tak i tak potřebuje vzdělání. Zvíře nemůže být vzděláváno, ale lidská bytost se může vzdělávat. Proto śāstra says, nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate vid-bhujāṁ ye (SB 5.5.1). Já jsem vícekrát recitoval tento verš, takže nyní ... V postavením nižším než je to lidské musíme pracovat velmi těžko, jednoduše pro naše čtyři nezbytnosti života: jedení, spaní, páření a obranu. Smyslové užívání si. Hlavním předmětem je smyslový požitek. Proto všichni musí velmi tvrdě pracovat. Ale v lidské podobě života, Krišna nám dává tak mnoho prostředků, inteligenci. My můžeme udělat svůj způsob žití velmi pohodlným, ale za účelem dosažení dokonalosti v Krišna vědomí. Žijte pohodlně. To je v pořádku. Ale nežijte jako zvířata, prostě jen zvětšování smyslového požitku. Člověk se pokouší o to jak žít pohodlně, ale oni chtějí žít pohodlně pro smyslový požitek. To je chyba moderní civilizace. Yuktāhāra-vihāraś ca yogo bhavati siddhiḥ. V Bhagavat Gítě je řečeno yuktāhāra. Ano, musíte jíst, musíte spát, musíte uspokojit své smysly, musíte se nějak chránit - jen do určité míry, ne se na to příliš soustředit. Musíme jíst, yuktāhāra. To je pravda. Ale ne atyāhara. Rūpa Gosvāmī radí ve své Upadeśāmṛte,
- atyāhāraḥ prayāsaś ca
- prajalpo niyamagrahaḥ
- laulyaṁ jana-saṅgaś ca
- ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati
- (NOI 2)
Pokud chcete udělat pokrok v duchovním vědomí - protože to je jediným cílem života - pak byste neměli vela jíst, atyāhāraḥ nebo shromažďovat mnoho věcí. Atyāhāraḥ prayāsaś ca prajalpo niyamagrahaḥ. Toto je naše filozofie.