CS/Prabhupada 0396 - Význam modliteb krále Kulasekharu

Revision as of 17:34, 1 October 2020 by Elad (talk | contribs) (Text replacement - "(<!-- (BEGIN|END) NAVIGATION (.*?) -->\s*){2,15}" to "<!-- $2 NAVIGATION $3 -->")
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)


Purport to Prayers of King Kulasekhara, CD 14

Tato modlitba je z knihy známé jako Mukunda-mālā-stotra. Vyslovil ju král jménem Kulaśekhara. Byl velkým králem a zároveň velkým oddaným. Je mnoho příkladů v historii popsané ve védské literatuře, kde králové byly velmi vznešení oddaní a měly proto titul rājarṣī. Rājarṣī znamená, že je svatou osobou, ačkoli je na královském trůnu. Takže tento král Kulaśekhara se modlí ke Kṛṣṇovi: "Můj drahý Kṛṣṇa, ať labuť mé mysli je uchvácena stonky Tvých lotosových nohou. "Můj drahý Kṛṣṇa, ať labuť mé mysli je uchvácena stonky Tvých lotosových nohou. Protože v okamžiku smrti, jsou tři tělesné elementy (hleny, žluč a vzduch) rozrušené a hlas za chvěje, takže nemusím být schopen vyslovovat Tvoje svaté jméno v okamžiku smrti. Král použil přirovnání k bílé labuti, protože kdykoliv labuť najde lotosový květ, tak k němu připluje, baví se při něm, noří se do vody, a zaplete se do stonek lotosového květu. Takže král Kulaśekhara chtěl, aby jeho mysl, dokud je zdravá, se zapletla do stonky lotosových nohou Pána a aby tak okamžitě zemřel. Smysl této myšlenky je v tom, že měli bychom přijmout vědomí Kršny dokud je mysl a tělo v dobrém stavu. Nečekejte na poslední stádium svého života. Začněte s praktikováním vědomí Kṛṣṇy dokud jsou tělo a mysl zdravé a pak když nadejde čas smrti, měli byste být schopni vzpomínat na Kṛṣṇu a Jeho zábavy, a být okamžitě přemístění do duchovního království.