CS/Prabhupada 0400 - Výklad ke Sri Sri Siksastakam

Revision as of 17:34, 1 October 2020 by Elad (talk | contribs) (Text replacement - "(<!-- (BEGIN|END) NAVIGATION (.*?) -->\s*){2,15}" to "<!-- $2 NAVIGATION $3 -->")
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)


Purport to Sri Sri Siksastakam, CDV 15

ceto-darpaṇa-mārjanam bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam
ānandāmbudhi-vardhanaṁ prati-padaṁ pūrṇāmṛtāsvādanaṁ
sarvātma-snapanaṁ paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam

Pan Čaitanja nám zanechal osm strof o Jeho misi, je to o tom co chtěl udělat. Jsou vysvětleny v osmi verších a jsou známé jako Śikṣāṣṭaka. Śikṣā znamená pokyn, a āṣṭaka znamená osm. Takže v osmi verších uzavřel svou instrukci, a Jeho další žáci, šest Goswámích je vysvětlili ve velkém množství knih.

Tak Pán Čaitanja říká, námětem je paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṇkīrtanam: veškerá sláva zpívání Hare Krišna mantry, nebo Krišnovu sankírtanovému hnutí. Veškerá sláva. Úplné vítězství. Jak to je vítězstvím, úplným vítězstvím? Pak to vysvětluje, ceto-darpaṇa-mārjanam. Pokud zpíváte tuto Hare Krišna mantru, tak pak špína která se nasbírala ve vašem srdci kvůli hmotnému znečištění se vyčistí. Za příklad dává, že srdce je jako zrcadlo. Pokud jsou na zrcadle nahromaděné vrstvy prachu, tak pak člověk nemůže vidět svou skutečnou tvář v odrazu zrcadla. Proto by mělo být očištěno. Takže v našem současném podmíněném životě je naše srdce přeplněné tolika množstvím prachu, nahromaděného kvůli sdružování se s hmotou od nepaměti. Takže pokud zpívám Hare Krišna, tak potom ten prach bude odstraněn. I když ne hned, ale začne se odstraňovat. A jakmile bude zrcadlo srdce očištěné od všeho prachu, tak hned člověk může vidět kým je. Ta tvář znamená skutečnou totožnost. Zpíváním Hare Krišna člověk pochopí, že není toto tělo. To je naše miskoncepce. Prachem se myslí tato miskoncepce, přijímání těla a mysli za vlastní já. Ve skutečnosti my nejsme toto tělo, nebo mysl. My jsme duše. Tak jakmile můžeme chápat, že nejsme tato těla, tak okamžitě bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. Spalující oheň hmotných podmínek, nebo spalující oheň hmotných strastí, bude okamžitě uhašen. Už žádné strasti. Ahaṁ brahmāsmi. Tak jako to stojí v Bhagavad-gítě, brahma-bhūtaḥ prasannātmā. Okamžitě člověk chápe svou skutečnou totožnost jako duši, stane se šťastným. My nejsme radostní. Kvůli styku s hmotou jsme neustále plný úzkostí. Zpíváním Hare Krišna mantry bychom se měli okamžitě dostat na úroveň radostného života. Bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. A to se jmenuje osvobození. Když se člověk stane radostný, oproštění od všech strastí, tato úroveň je skutečným osvobozením protože každá živá bytost, duše je od přírody radostná. Celým bojem o přežití je to, že hledá úroveň radostného života, ale uniká mu pointa. Proto v každém pokusu o radostný život jsme poráženi. Tato neustálá prohra může být okamžitě překonána zpíváním této Hare Krišna mantry. To je efekt této transcendentální vibrace. A po osvobození, poté jak se stane radostný se snižuje hmotné potěšení. Jakékoliv potěšení si chcete užívat, to se zmenšuje. Vezměme si za příklad jezení. Pokud chceme jíst nějaké dobré jídlo, tak po několika soustech již více nechceme. To znamená, že ať přijmeme jakoukoli radost zde v hmotném světě, tak se to bude snižovat. Ale duchovní radost, Pán Čaitanja říká ānandāmbudhi-vardhanam, duchovní radost je jako oceán. Ale tady v hmotném světě máme zkušenost, že oceán se nezvětšuje. Oceán zůstává v rámci svého limitu. Ale oceán duchovní radosti se zvětšuje. Ānandāmbudhi-vardhanam. Śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇam. Jak se zvětšuje? Za příklad dává měsíc, vycházející měsíc. Tak jako ztrácející se měsíc. Tak jako měsíc z dne nového měsíce, noc nového měsíce, první den je jako malá zakřivená čára. Ale na druhý den, třetí den se zvětšuje, postupně se zvětšuje. Podobně, duchovní život, duchovně radostný život se zvětšuje jako paprsky měsíce den za dnem, den za dnem, dokud nedosáhne úplněk, ano. Tak ceto-darpaṇa-mārjanam bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam, śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇam vidyā-vadhū-jīvanam. A život se pak stane plným poznání, protože duchovní život znamená věčný život, plný blaženosti a plný poznání. Takže mi zvětšujeme množství naší radosti, protože úměrně zvětšujeme množství našeho poznání. Śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam, ānandāmbudhi-vardhanaṁ. Je to jako oceán, ale stále se zvětšuje. Ānandāmbudhi-vardhanaṁ, sarvātma-snapanaṁ. Je to tak hezké, že pokud se už jednou nacházíme v této fázi života, myslíme si, že "Jsem naprosto spokojený." Sarvātma-snapanaṁ. Tak jako když se někdo vykoupe ponořením se do vody, tak se okamžitě cítí osvěžen. Podobně, tento duchovní život, zvětšující se radost den za dnem, dává člověku pocit, že je naprosto spokojen.