CS/Prabhupada 0502 - Zanechte nesmyslných konceptů - přijměte život s širším obzorem ve vědomí Krišny: Difference between revisions
Visnu Murti (talk | contribs) (Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0502 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1972 Category:CS-Quotes - Lec...") |
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version) |
||
| Line 7: | Line 7: | ||
[[Category:CS-Quotes - in India, Hyderabad]] | [[Category:CS-Quotes - in India, Hyderabad]] | ||
<!-- END CATEGORY LIST --> | <!-- END CATEGORY LIST --> | ||
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE --> | |||
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0501 - Nemůžeme být bez úzkosti, pokud nepřijdeme k vědomí Krišny|0501|CS/Prabhupada 0503 - Přijmout gurua znamená dotazovat se ho na Absolutní pravdu|0503}} | |||
<!-- END NAVIGATION BAR --> | |||
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | <!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | ||
<div class="center"> | <div class="center"> | ||
| Line 15: | Line 18: | ||
<!-- BEGIN VIDEO LINK --> | <!-- BEGIN VIDEO LINK --> | ||
{{youtube_right| | {{youtube_right|fRQ3JPn8pn4|Zanechte nesmyslných konceptů - přijměte život s širším obzorem ve vědomí Krišny<br />- Prabhupāda 0502}} | ||
<!-- END VIDEO LINK --> | <!-- END VIDEO LINK --> | ||
<!-- BEGIN AUDIO LINK --> | <!-- BEGIN AUDIO LINK --> | ||
<mp3player> | <mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/721121BG.HYD_clip6.mp3</mp3player> | ||
<!-- END AUDIO LINK --> | <!-- END AUDIO LINK --> | ||
| Line 27: | Line 30: | ||
<!-- BEGIN TRANSLATED TEXT --> | <!-- BEGIN TRANSLATED TEXT --> | ||
Prahlāda Mahārāja proto radí, že "Vzdejte se všech těchto nesmyslných koncepcí". Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Právě vanaṁ gataḥ, znamená osvobodit se od této koncepce, gṛham andha-kūpam ponětí života. Přijměte širší život ve vědomí Kršny. Pak budete šťastní. Hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Harim āśrayeta. Skutečná úloha je harim āśrayeta. Vanaṁ gataḥ. Vanaṁ gataḥ znamená jít do lesa. Kdysi, po gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa způsobu života, bylo zvykem žít v lese. Ale jít do lesa není hlavním smyslem života. Protože v lese je i mnoho zvířat, neznamená to, že jsou pokročilé v duchovním životě? To se nazývá markaṭa-vairāgya. Markaṭa-vairāgya znamená "opičí odříkání." Opice je nahá. Nāga-bābā.. Nahá. A živí se ovocem, opice, a žije pod stromem nebo na stromě. Ale má nejméně tři tucty žen. Takže taková markaṭa-vairāgya, takovýto druh odříkání je bezcenný. Skutečné odříkání. Skutečné odříkání znamená, že se musíte vzdát andha-kūpa života, a přijmout útočiště u Kṛṣṇu, harim āśrayeta. Pokud přijmete útočiště u Kṛṣṇu, pak se můžete vzdát takové podoby života všech "izm-ú". V opačném případě, to není možné; budete v zajetí životního stylu takových "izm-ú". Takže hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Ne zříci se... Pokud se zřeknete něčeho, tak musíte přijmout něco jiného. V opačném případě budete rozrušení. Je třeba něco přijmout. To je doporučení: paraṁ dṛṣṭvā nivartate ([[ | Prahlāda Mahārāja proto radí, že "Vzdejte se všech těchto nesmyslných koncepcí". Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Právě vanaṁ gataḥ, znamená osvobodit se od této koncepce, gṛham andha-kūpam ponětí života. Přijměte širší život ve vědomí Kršny. Pak budete šťastní. Hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Harim āśrayeta. Skutečná úloha je harim āśrayeta. Vanaṁ gataḥ. Vanaṁ gataḥ znamená jít do lesa. Kdysi, po gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa způsobu života, bylo zvykem žít v lese. Ale jít do lesa není hlavním smyslem života. Protože v lese je i mnoho zvířat, neznamená to, že jsou pokročilé v duchovním životě? To se nazývá markaṭa-vairāgya. Markaṭa-vairāgya znamená "opičí odříkání." Opice je nahá. Nāga-bābā.. Nahá. A živí se ovocem, opice, a žije pod stromem nebo na stromě. Ale má nejméně tři tucty žen. Takže taková markaṭa-vairāgya, takovýto druh odříkání je bezcenný. Skutečné odříkání. Skutečné odříkání znamená, že se musíte vzdát andha-kūpa života, a přijmout útočiště u Kṛṣṇu, harim āśrayeta. Pokud přijmete útočiště u Kṛṣṇu, pak se můžete vzdát takové podoby života všech "izm-ú". V opačném případě, to není možné; budete v zajetí životního stylu takových "izm-ú". Takže hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Ne zříci se... Pokud se zřeknete něčeho, tak musíte přijmout něco jiného. V opačném případě budete rozrušení. Je třeba něco přijmout. To je doporučení: paraṁ dṛṣṭvā nivartate ([[CS/BG 2.59|BG 2.59]]). Můžete se zříci svého rodinného života, společenského života, politického života, takového života, onakého života, když přijmete život ve vědomí Kršny. Jinak to není možné. V opačném případě musíte přijmout některý z těch životů. To není otázkou vaší svobody. Není pochyb o zbavení se úzkostí. To je cesta. | ||
Stejně tattva-darśibhiḥ, ti, kteří jasně vidí Absolutní Pravdu... athāto brahma-jijñāsā, jak se říká ve Vedānta-sūtre... Zrovna včera se mě jeden chlapec zeptal: "Co je to Vedānta? Vedānta, jaký je význam Vedānty?" To je velmi pěkné, to je velmi jednoduché. Veda znamená poznání a anta znamená konečné. Takže Vedānta znamená konečné poznání. Takže nejvyšší dokonalé poznání Kṛṣnu. Kṛṣṇa říká, vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda-vid ca aham. On je tvůrcem Vedānty a On je znalcem Vedānty . Pokud by nebyl znalcem Vedānty, jak by mohl napsat Vedāntu? Ve skutečnosti, filozofie Vedānty byla napsána Vyāsadevom, Kṛṣṇovou inkarnací. Takže On je vedānta-kṛt. A On je také vedānta-vit. Otázkou tedy je, zda Vedānta znamená advaita-vādu nebo dvaita-vādu To se dá velmi snadno pochopit. První aforismus Vedānty je: athāto brahma jijñāsā, ptej se na Brahman, Absolutní Pravdu. Nyní, kde se zeptat? Pokud se chcete zeptat, musíte jít k někomu, kdo tu věc zná. Proto hned v samém počátku Vedānta-sūtry, je ukryta dualita, že jeden se musí zeptat, a druhý musí odpovědět. Athāto brahma jijñāsā. Takže jak můžete chtít, aby ve Vedanta-sútře byla advaita-vāda? To je dvaita-vāda, od samého začátku. Athāto brahma jijñāsā. Někdo se musí ptát, co je Brahman, a jiný musí odpovědět, nebo duchovní učitel nebo žák, to je dualita, dvojakost. Jak můžete říct, že to je advaita-vāda? Takže musíme studovat tímto způsobem. Zde je řečeno, tattva-darśibhiḥ. Tattva-darśibhiḥ znamená vedānta-vit, ten, kdo zná Vedāntu. Janmādy asya yataḥ ([[Vanisource:SB 1.1.1|SB 1.1.1]]). Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, z níž všechno začíná. Janmādy asya yataḥ. To je začátek Šrímad-Bhágavatamu. | Stejně tattva-darśibhiḥ, ti, kteří jasně vidí Absolutní Pravdu... athāto brahma-jijñāsā, jak se říká ve Vedānta-sūtre... Zrovna včera se mě jeden chlapec zeptal: "Co je to Vedānta? Vedānta, jaký je význam Vedānty?" To je velmi pěkné, to je velmi jednoduché. Veda znamená poznání a anta znamená konečné. Takže Vedānta znamená konečné poznání. Takže nejvyšší dokonalé poznání Kṛṣnu. Kṛṣṇa říká, vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda-vid ca aham. On je tvůrcem Vedānty a On je znalcem Vedānty . Pokud by nebyl znalcem Vedānty, jak by mohl napsat Vedāntu? Ve skutečnosti, filozofie Vedānty byla napsána Vyāsadevom, Kṛṣṇovou inkarnací. Takže On je vedānta-kṛt. A On je také vedānta-vit. Otázkou tedy je, zda Vedānta znamená advaita-vādu nebo dvaita-vādu To se dá velmi snadno pochopit. První aforismus Vedānty je: athāto brahma jijñāsā, ptej se na Brahman, Absolutní Pravdu. Nyní, kde se zeptat? Pokud se chcete zeptat, musíte jít k někomu, kdo tu věc zná. Proto hned v samém počátku Vedānta-sūtry, je ukryta dualita, že jeden se musí zeptat, a druhý musí odpovědět. Athāto brahma jijñāsā. Takže jak můžete chtít, aby ve Vedanta-sútře byla advaita-vāda? To je dvaita-vāda, od samého začátku. Athāto brahma jijñāsā. Někdo se musí ptát, co je Brahman, a jiný musí odpovědět, nebo duchovní učitel nebo žák, to je dualita, dvojakost. Jak můžete říct, že to je advaita-vāda? Takže musíme studovat tímto způsobem. Zde je řečeno, tattva-darśibhiḥ. Tattva-darśibhiḥ znamená vedānta-vit, ten, kdo zná Vedāntu. Janmādy asya yataḥ ([[Vanisource:SB 1.1.1|SB 1.1.1]]). Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, z níž všechno začíná. Janmādy asya yataḥ. To je začátek Šrímad-Bhágavatamu. | ||
<!-- END TRANSLATED TEXT --> | <!-- END TRANSLATED TEXT --> | ||
Latest revision as of 01:04, 15 October 2018
Lecture on BG 2.15 -- Hyderabad, November 21, 1972
Prahlāda Mahārāja proto radí, že "Vzdejte se všech těchto nesmyslných koncepcí". Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Právě vanaṁ gataḥ, znamená osvobodit se od této koncepce, gṛham andha-kūpam ponětí života. Přijměte širší život ve vědomí Kršny. Pak budete šťastní. Hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Harim āśrayeta. Skutečná úloha je harim āśrayeta. Vanaṁ gataḥ. Vanaṁ gataḥ znamená jít do lesa. Kdysi, po gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa způsobu života, bylo zvykem žít v lese. Ale jít do lesa není hlavním smyslem života. Protože v lese je i mnoho zvířat, neznamená to, že jsou pokročilé v duchovním životě? To se nazývá markaṭa-vairāgya. Markaṭa-vairāgya znamená "opičí odříkání." Opice je nahá. Nāga-bābā.. Nahá. A živí se ovocem, opice, a žije pod stromem nebo na stromě. Ale má nejméně tři tucty žen. Takže taková markaṭa-vairāgya, takovýto druh odříkání je bezcenný. Skutečné odříkání. Skutečné odříkání znamená, že se musíte vzdát andha-kūpa života, a přijmout útočiště u Kṛṣṇu, harim āśrayeta. Pokud přijmete útočiště u Kṛṣṇu, pak se můžete vzdát takové podoby života všech "izm-ú". V opačném případě, to není možné; budete v zajetí životního stylu takových "izm-ú". Takže hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Ne zříci se... Pokud se zřeknete něčeho, tak musíte přijmout něco jiného. V opačném případě budete rozrušení. Je třeba něco přijmout. To je doporučení: paraṁ dṛṣṭvā nivartate (BG 2.59). Můžete se zříci svého rodinného života, společenského života, politického života, takového života, onakého života, když přijmete život ve vědomí Kršny. Jinak to není možné. V opačném případě musíte přijmout některý z těch životů. To není otázkou vaší svobody. Není pochyb o zbavení se úzkostí. To je cesta.
Stejně tattva-darśibhiḥ, ti, kteří jasně vidí Absolutní Pravdu... athāto brahma-jijñāsā, jak se říká ve Vedānta-sūtre... Zrovna včera se mě jeden chlapec zeptal: "Co je to Vedānta? Vedānta, jaký je význam Vedānty?" To je velmi pěkné, to je velmi jednoduché. Veda znamená poznání a anta znamená konečné. Takže Vedānta znamená konečné poznání. Takže nejvyšší dokonalé poznání Kṛṣnu. Kṛṣṇa říká, vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda-vid ca aham. On je tvůrcem Vedānty a On je znalcem Vedānty . Pokud by nebyl znalcem Vedānty, jak by mohl napsat Vedāntu? Ve skutečnosti, filozofie Vedānty byla napsána Vyāsadevom, Kṛṣṇovou inkarnací. Takže On je vedānta-kṛt. A On je také vedānta-vit. Otázkou tedy je, zda Vedānta znamená advaita-vādu nebo dvaita-vādu To se dá velmi snadno pochopit. První aforismus Vedānty je: athāto brahma jijñāsā, ptej se na Brahman, Absolutní Pravdu. Nyní, kde se zeptat? Pokud se chcete zeptat, musíte jít k někomu, kdo tu věc zná. Proto hned v samém počátku Vedānta-sūtry, je ukryta dualita, že jeden se musí zeptat, a druhý musí odpovědět. Athāto brahma jijñāsā. Takže jak můžete chtít, aby ve Vedanta-sútře byla advaita-vāda? To je dvaita-vāda, od samého začátku. Athāto brahma jijñāsā. Někdo se musí ptát, co je Brahman, a jiný musí odpovědět, nebo duchovní učitel nebo žák, to je dualita, dvojakost. Jak můžete říct, že to je advaita-vāda? Takže musíme studovat tímto způsobem. Zde je řečeno, tattva-darśibhiḥ. Tattva-darśibhiḥ znamená vedānta-vit, ten, kdo zná Vedāntu. Janmādy asya yataḥ (SB 1.1.1). Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, z níž všechno začíná. Janmādy asya yataḥ. To je začátek Šrímad-Bhágavatamu.