ES/BG 18.44: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:ES/Bhagavad-gītā - Capítulo 18|B44]]
[[Category:ES/Bhagavad-gītā - Capítulo 18|E44]]
<div style="float:left">'''[[Spanish - El Bhagavad-gītā tal como es|El Bhagavad-gītā tal como es]] - [[ES/BG 18| Capítulo Dieciocho: Conclusión - La perfección de la renunciación]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Spanish - El Bhagavad-gītā tal como es|El Bhagavad-gītā tal como es]] - [[ES/BG 18| Capítulo Dieciocho: Conclusión - La perfección de la renunciación]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=ES/BG 18.43| BG 18.43]] '''[[ES/BG 18.43|BG 18.43]] - [[ES/BG 18.45|BG 18.45]]''' [[File:Go-next.png|link=ES/BG 18.45| BG 18.45]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=ES/BG 18.43| BG 18.43]] '''[[ES/BG 18.43|BG 18.43]] - [[ES/BG 18.45|BG 18.45]]''' [[File:Go-next.png|link=ES/BG 18.45| BG 18.45]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Spanish}}


==== TEXTO 44 ====
==== TEXTO 44 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम् ।
:परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम् ॥४४॥
</div>
 
<div class="verse">
:kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ
:kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ
:vaiśya-karma svabhāva-jam
:vaiśya-karma svabhāva-jam
:paricayatmakaṁ karma
:paricayatmakaṁ karma
:śudrasyāpi svabhāva-jam
:śudrasyāpi svabhāva-jam
</div>
</div>


==== PALABRA POR PALABRA ====
==== PALABRA POR PALABRA ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
kṛṣi — arando; go — de las vacas; rakṣya — protección; vāṇijyam — comercio; vaiśya — de un vaiśya; karma — deber; svabhāva-jam — nacido de su propia naturaleza; paricaryā — servicio; ātmakam — que consiste; karma — deber; śūdrasya — del śūdra; api — también; svabhāva-jam — nacido de su propia naturaleza.
''kṛṣi'' — arando; ''go'' — de las vacas; ''rakṣya'' — protección; ''vāṇijyam'' — comercio; ''vaiśya'' — de un vaiśya; ''karma'' — deber; ''svabhāva-jam'' — nacido de su propia naturaleza; ''paricaryā'' — servicio; ''ātmakam'' — que consiste; ''karma'' — deber; ''śūdrasya'' — del śūdra; ''api'' — también; ''svabhāva-jam'' — nacido de su propia naturaleza.
</div>
</div>



Latest revision as of 04:57, 27 June 2018

Su Divina Gracia A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada


TEXTO 44

कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम् ।
परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम् ॥४४॥
kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ
vaiśya-karma svabhāva-jam
paricayatmakaṁ karma
śudrasyāpi svabhāva-jam

PALABRA POR PALABRA

kṛṣi — arando; go — de las vacas; rakṣya — protección; vāṇijyam — comercio; vaiśya — de un vaiśya; karma — deber; svabhāva-jam — nacido de su propia naturaleza; paricaryā — servicio; ātmakam — que consiste; karma — deber; śūdrasya — del śūdra; api — también; svabhāva-jam — nacido de su propia naturaleza.

TRADUCCIÓN

La agricultura, la protección de las vacas, y el comercio, constituyen el trabajo natural de los vaiśyas, y para los śūdras están el trabajo físico y el servicio a los demás.