CS/BG 1.15
VERŠ 15
- पाञ्चजन्यं हृषीकेशो देवदत्तं धनञ्जयः ।
- पौण्ड्रं दध्मौ महाशङ्खं भीमकर्मा वृकोदरः ॥१५॥
- pāñcajanyaṁ hṛṣīkeśo
- devadattaṁ dhanañjayaḥ
- pauṇḍraṁ dadhmau mahā-śaṅkhaṁ
- bhīma-karmā vṛkodaraḥ
Překlad slovo od slova
pāñcajanyam — lastura Pāñcajanya; hṛṣīka-īśaḥ — Hṛṣīkeśa (Kṛṣṇa, Pán, který řídí smysly odaných); devadattam — lastura Devadatta; dhanam-jayaḥ — Dhanañjaya (Arjuna, uchvatitel bohatství); pauṇḍram — lastura Pauṇḍra; dadhmau — zaduli; mahā-śaṅkham — hrozivá lastura; bhīma-karmā — ten, který koná skutky vyžadující obrovskou sílu; vṛka-udaraḥ — nenasytný jedlík (Bhīma).
Překlad
Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
Význam
Pán Kṛṣṇa je zde nazýván Hṛṣīkeśa, neboť je vlastníkem všech smyslů. Živé bytosti jsou Jeho nedílnými částmi, a proto jsou jejich smysly také nedílnými částmi Jeho smyslů. Impersonalisté nedovedou vysvětlit, proč mají živé bytosti smysly, a proto se neustále snaží popisovat všechny živé bytosti tak, že jsou beze smyslů neboli neosobní. Pán dlí v srdcích všech živých bytostí a řídí jejich smysly. Řídí je však podle toho, jak se Mu kdo odevzdává, a smysly svých čistých oddaných řídí přímo. Na Kuruovském bitevním poli Pán přímo řídí Arjunovy transcendentální smysly, a z toho pochází Jeho jméno Hṛṣīkeśa. Pán má různá jména podle svých rozmanitých činností — Madhusūdana, protože zabil démona Madhua; Govinda, protože přináší radost kravám a smyslům; Vāsudeva, protože se zjevil jako syn Vasudevy; Devakī-nandana, protože přijal Devakī za svou matku; Yaśodā-nandana, protože věnoval Yaśodě své dětské zábavy ve Vṛṇdāvanu, či Pārtha-sārathi, protože svému příteli Arjunovi sloužil jako vozataj. Hṛṣīkeśa je tedy dalším Jeho jménem, které naznačuje, že svými pokyny vedl Arjunu na Kuruovském bitevním poli.
Arjuna je zde nazýván Dhanañjaya, protože svému staršímu bratrovi pomohl uchvátit bohatství, které tento král potřeboval ke konání různých obětí. Bhīma je zase známý pod jménem Vṛkodara, protože jeho chuť k jídlu byla stejně úžasná jako jeho skutky, například zabití démona Hiḍimby. Lastury, na které troubily různé osobnosti na straně Pāṇḍuovců, počínaje Pánem, tedy vojáky velmi povzbudily. Jejich protivníci postrádali všechny tyto klady, přítomnost Pána Kṛṣṇy, který je nejvyšším vůdcem, i přítomnost bohyně štěstí. Byli tedy předem odsouzeni k porážce. To bylo poselství, které oznámily zvuky lastur.