CS/BG 10.11

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 11

तेषामेवानुकम्पार्थमहमज्ञानजं तमः ।
नाशयाम्यात्मभावस्थो ज्ञानदीपेन भास्वता ॥११॥
teṣām evānukampārtham
aham ajñāna-jaṁ tamaḥ
nāśayāmy ātma-bhāva-stho
jñāna-dīpena bhāsvatā

Překlad slovo od slova

teṣām — pro ně; eva — jistě; anukampā-artham — abych projevil zvláštní milost; aham — Já; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; tamaḥ — temnotu; nāśayāmi — rozptýlím; ātma-bhāva — v jejich srdcích; sthaḥ — nacházející se; jñāna — poznání; dīpena — lampou; bhāsvatā — zářící.

Překlad

Dlím v jejich srdcích, a abych jim projevil zvláštní milost, zářící lampou poznání rozptyluji temnotu zrozenou z nevědomosti.

Význam

Když Pán Caitanya pobýval v Benáresu a šířil zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, následovaly Ho tisíce lidí. Prakāśānanda Sarasvatī, který byl v té době v Benáresu velmi vlivným a vzdělaným učencem, se Pánu Caitanyovi opovržlivě smál — prohlašoval o něm, že je sentimentalista. Takoví filozofové někdy kritizují oddané, protože si myslí, že většina jich je v temnotě nevědomosti a že po filozofické stránce jsou naivně sentimentální. To však není pravda. Je řada velmi vzdělaných učenců, kteří předložili filozofii oddanosti. Ale dokonce i když oddaný nedokáže využít dostupnosti jejich literatury nebo přítomnosti svého duchovního učitele, Kṛṣṇa mu sám v jeho srdci pomáhá, je-li oddaný upřímný v oddané službě. Upřímnému oddanému, který jedná vědom si Kṛṣṇy, tedy nikdy nemůže chybět poznání. Jediným předpokladem je vykonávat oddanou službu s úplným vědomím Kṛṣṇy.

Māyāvādský filozof si myslí, že bez analyzování nemůže mít nikdo čisté poznání. Nejvyšší Osobnost Božství mu v tomto verši odpovídá: těm, kdo se věnují čisté oddané službě, pomáhá On sám, Nejvyšší Pán, i když nemají patřičné vzdělání a dokonce i když dostatečně neznají védské zásady.

Śrī Kṛṣṇa říká Arjunovi, že je v podstatě nemožné porozumět Nejvyšší Pravdě — Absolutní Pravdě, Nejvyšší Osobnosti Božství — jen spekulováním, neboť Nejvyšší je tak velký, že Ho nelze poznat či dosáhnout pouhou snahou mysli. Člověk může spekulovat milióny let, ale pokud není oddaný — pokud postrádá lásku k Nejvyšší Pravdě — nikdy Kṛṣṇu, který je Nejvyšší Pravdou, nepozná. Nejvyšší Pravdu, Kṛṣṇu, uspokojí jedině oddaná služba, a On se pak prostřednictvím své nepochopitelné energie může zjevit v srdci čistého oddaného. Ten má Kṛṣṇu ve svém srdci neustále. A přítomnost Kṛṣṇy, který je jako slunce, ihned rozptýlí temnotu nevědomosti. Tuto zvláštní milost projevuje Kṛṣṇa svým čistým oddaným.

Následkem styku s hmotou, který trval mnoho miliónů životů, je naše srdce neustále pokryté prachem neboli hmotným znečištěním. Když se však zaměstnáme oddanou službou a budeme vždy zpívat Hare Kṛṣṇa, prach rychle zmizí a dospějeme na úroveň čistého poznání. Konečného cíle, Viṣṇua, lze dosáhnout jedině tímto zpíváním a oddanou službou, nikoliv myšlenkovou spekulací či polemikou. Čistý oddaný si nemusí dělat starosti, jak zabezpečí hmotné životní potřeby. Když odstraní temnotu ze svého srdce, vše mu přirozeně zajistí Nejvyšší Pán, jehož těší láskyplná oddaná služba oddaného. To je esence učení Bhagavad-gīty; jejím studiem se je možné stát duší zcela odevzdanou Nejvyššímu Pánu a zaměstnat se čistou oddanou službou. Jakmile se Pán o někoho stará, tato osoba se zcela zbavuje veškerého materialistického snažení.