CS/BG 2.21

From Vanipedia
Jump to: navigation, search
Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty
BG 2.20 BG 2.20 - BG 2.22 BG 2.22
Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 21

वेदाविनाशिनं नित्यं य एनमजमव्ययम् ।
कथं स पुरुषः पार्थ कं घातयति हन्ति कम् ॥२१॥
vedāvināśinaṁ nityaṁ
ya enam ajam avyayam
kathaṁ sa puruṣaḥ pārtha
kaṁ ghātayati hanti kam

Překlad slovo od slova

veda — zná; avināśinam — která nemůže být zničena; nityam — trvale existující; yaḥ — ten, kdo; enam — tuto (duši); ajam — nezrozenou; avyayam — neměnnou; katham — jak; saḥ — ta; puruṣaḥ — osoba; pārtha — ó Pārtho (Arjuno); kam — koho; ghātayati — vede k ublížení; hanti — zabíjí; kam — koho.

Překlad

Ó Pārtho, jak může ten, kdo ví, že duše je nezahubitelná, věčná, nezrozená a neměnná, někoho zabít nebo přimět někoho k zabíjení?

Význam

Vše má své náležité uplatnění a ten, kdo má úplné poznání, ví, kde a jak určitou věc správně použít. I násilí může být užitečné, a to, jak ho použít, závisí na osobě mající poznání. I když smírčí soudce odsoudí vraha k trestu smrti, nelze ho vinit, protože násilí na jiné osobě nařizuje v souladu se zákony spravedlnosti. V zákoníku lidstva zvaném Manu-saṁhitā je doloženo, že vrah má být odsouzen k trestu smrti, aby za svůj velký hřích nemusel trpět v příštím životě. Když tedy král potrestá vraha oběšením, ve skutečnosti je trest vrahovi ku prospěchu. Stejně tak musí být jasné, že když Kṛṣṇa nařizuje bojovat, jedná se o násilí v zájmu nejvyšší spravedlnosti. Arjuna by se proto měl tímto pokynem řídit s vědomím, že násilí, kterého se dopustí v boji pro Kṛṣṇu, není vůbec žádné násilí, protože člověka — nebo lépe řečeno duši — tak jako tak nelze zabít. K nastolení spravedlnosti je tedy takzvané násilí povoleno. Cílem chirurgické operace není pacienta zabít, ale vyléčit ho. Boj, který má Arjuna na pokyn Kṛṣṇy vést, je provázen úplným poznáním, a proto není možné, aby mu přinesl reakce za hříšné jednání.


BG 2.20 BG 2.20 - BG 2.22 BG 2.22