CS/BG 2.21
VERŠ 21
- वेदाविनाशिनं नित्यं य एनमजमव्ययम् ।
- कथं स पुरुषः पार्थ कं घातयति हन्ति कम् ॥२१॥
- vedāvināśinaṁ nityaṁ
- ya enam ajam avyayam
- kathaṁ sa puruṣaḥ pārtha
- kaṁ ghātayati hanti kam
Překlad slovo od slova
veda — zná; avināśinam — která nemůže být zničena; nityam — trvale existující; yaḥ — ten, kdo; enam — tuto (duši); ajam — nezrozenou; avyayam — neměnnou; katham — jak; saḥ — ta; puruṣaḥ — osoba; pārtha — ó Pārtho (Arjuno); kam — koho; ghātayati — vede k ublížení; hanti — zabíjí; kam — koho.
Překlad
Ó Pārtho, jak může ten, kdo ví, že duše je nezahubitelná, věčná, nezrozená a neměnná, někoho zabít nebo přimět někoho k zabíjení?
Význam
Vše má své náležité uplatnění a ten, kdo má úplné poznání, ví, kde a jak určitou věc správně použít. I násilí může být užitečné, a to, jak ho použít, závisí na osobě mající poznání. I když smírčí soudce odsoudí vraha k trestu smrti, nelze ho vinit, protože násilí na jiné osobě nařizuje v souladu se zákony spravedlnosti. V zákoníku lidstva zvaném Manu-saṁhitā je doloženo, že vrah má být odsouzen k trestu smrti, aby za svůj velký hřích nemusel trpět v příštím životě. Když tedy král potrestá vraha oběšením, ve skutečnosti je trest vrahovi ku prospěchu. Stejně tak musí být jasné, že když Kṛṣṇa nařizuje bojovat, jedná se o násilí v zájmu nejvyšší spravedlnosti. Arjuna by se proto měl tímto pokynem řídit s vědomím, že násilí, kterého se dopustí v boji pro Kṛṣṇu, není vůbec žádné násilí, protože člověka — nebo lépe řečeno duši — tak jako tak nelze zabít. K nastolení spravedlnosti je tedy takzvané násilí povoleno. Cílem chirurgické operace není pacienta zabít, ale vyléčit ho. Boj, který má Arjuna na pokyn Kṛṣṇy vést, je provázen úplným poznáním, a proto není možné, aby mu přinesl reakce za hříšné jednání.