CS/BG 4.1
VERŠ 1
- श्रीभगवानुवाच ।
- इमं विवस्वते योगं प्रोक्तवानहमव्ययम् ।
- विवस्वान्मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेऽब्रवीत् ॥१॥
- śrī-bhagavān uvāca
- imaṁ vivasvate yogaṁ
- proktavān aham avyayam
- vivasvān manave prāha
- manur ikṣvākave 'bravīt
Překlad slovo od slova
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; imam — tuto; vivasvate — bohu Slunce; yogam — vědu o vztahu k Nejvyššímu; proktavān — vyložil jsem; aham — Já; avyayam — nemizící; vivasvān — Vivasvān (jméno boha Slunce); manave — otci lidstva (jménem Vaivasvata); prāha — řekl; manuḥ — otec lidstva; ikṣvākave — králi Ikṣvākuovi; abravīt — sdělil.
Překlad
Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto neměnnou vědu o yoze jsem vyložil bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom sdělil Ikṣvākuovi.
Význam
Zde nalézáme historii Bhagavad-gīty, začínající v dávných dobách, kdy byla Gītā předána králům všech planet počínaje planetou Slunce. Hlavním úkolem vládců všech planet je chránit obyvatelstvo. Měli by tedy být obeznámeni s vědou v podání Bhagavad-gīty, aby dokázali vládnout občanům a chránit je před hmotným područím chtíče. Lidský život je určen k rozvíjení duchovního poznání, ve věčném vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a nejvyšší představitelé všech států a planet jsou povinni vštěpovat toto ponaučení občanům prostřednictvím výchovy a vzdělání, kultury a oddanosti. Jinými slovy, všechny hlavy států mají šířit vznešenou vědu o vědomí Kṛṣṇy, aby jí lidé mohli využít a kráčet cestou úspěchu, který nabízí lidská forma života.
V tomto věku je bůh Slunce známý pod jménem Vivasvān — král Slunce, které je příčinou existence všech dalších planet ve vesmíru. V Brahma-saṁhitě (5.52) je verš:
yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Pán Brahmā řekl: “Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu (Kṛṣṇu), jenž je původní osobou a na jehož pokyn přijímá Slunce, král všech planet, nesmírnou sílu a žár. Slunce představuje Pánovo oko a putuje po své oběžné dráze, jak Pán nařizuje.”
Slunce je králem všech planet a bůh Slunce Vivasvān vládne sluneční planetě, která ovládá všechny ostatní planety tím, že jim dodává teplo a světlo. Obíhá podle Kṛṣṇova nařízení. Pán Kṛṣṇa také učinil Vivasvāna svým prvním žákem, který měl pochopit nauku Bhagavad-gīty. Gītā tedy není spekulativním dílem určeným pro bezvýznamné světské učence, ale standardní knihou poznání předávaného od nepaměti.
V Mahābhāratě (Śānti-parva 348.51-52) můžeme vysledovat historii Gīty:
tretā-yugādau ca tato vivasvān manave dadau manuś ca loka-bhṛty-arthaṁ sutāyekṣvākave dadau
ikṣvākuṇā ca kathito vyāpya lokān avasthitaḥ
“Na počátku věku zvaného Tretā-yuga předal Vivasvān tuto vědu o vztahu s Nejvyšším Manuovi. Manu, otec lidstva, ji předal svému synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, jenž byl králem této planety Země a praotcem raghuovské dynastie, ve které se zjevil Pán Rāmacandra.” Bhagavad-gītā je tedy v lidské společnosti od dob Mahārāje Ikṣvākua.
V tuto chvíli máme za sebou pět tisíc let Kali-yugy, která trvá 432 000 let. Před ní byla Dvāpara-yuga (trvala 800 000 let) a před ní Tretā-yuga (1 200 000 let). Manu tedy přednesl Bhagavad-gītu svému žákovi a synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, králi planety Země, zhruba před dvěma milióny pěti tisíci lety. Věk nynějšího Manua má trvat přibližně 305 300 000 let, z čehož 120 400 000 již uplynulo. Když vezmeme na vědomí, že Pán vyložil Gītu svému žákovi, bohu Slunce Vivasvānovi, před Manuovým narozením, byla podle hrubého odhadu pronesena před nejméně sto dvaceti milióny čtyřmi sty tisíci lety; a v lidské společnosti je známá dva milióny let. Pán ji znovu sdělil před zhruba pěti tisíci lety Arjunovi. To je přibližná historie Gīty, jak ji líčí Gītā samotná i Pán Kṛṣṇa, který ji přednesl. Vyslechnout ji měl bůh Slunce Vivasvān, neboť je také kṣatriyou a otcem všech kṣatriyů dynastie sūrya-vaṁśa neboli potomků boha Slunce. Bhagavad-gītā, kterou pronesl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je na stejné úrovni jako Vedy, a vzhledem k tomu je toto poznání apauruṣeya, nadlidské. Védské pokyny jsou přijímány takové, jaké jsou, bez světských výkladů lidí — a proto je nutné stejně přijmout i Gītu. Světští polemikové sice mohou spekulovat o Gītě po svém, ale pak to není ta pravá Bhagavad-gītā. Bhagavad-gītu je třeba přijmout takovou, jaká je, od učednické posloupnosti. Tento verš líčí, že Pán ji přednesl bohu Slunce, bůh Slunce svému synovi Manuovi a Manu svému synovi Ikṣvākuovi.