CS/BG 4.28
VERŠ 28
- द्रव्ययज्ञास्तपोयज्ञा योगयज्ञास्तथापरे ।
- स्वाध्यायज्ञानयज्ञाश्च यतयः संशितव्रताः ॥२८॥
- dravya-yajñās tapo-yajñā
- yoga-yajñās tathāpare
- svādhyāya-jñāna-yajñāś ca
- yatayaḥ saṁśita-vratāḥ
Překlad slovo od slova
dravya-yajñāḥ — obětování svého vlastnictví; tapaḥ-yajñāḥ — oběť formou askeze; yoga-yajñāḥ — oběť formou osmistupňové yogy; tathā — tak; apare — jiní; svādhyāya — oběť formou studia Ved; jñāna-yajñāḥ — oběť formou rozvíjení transcendentálního poznání; ca — také; yatayaḥ — osvícení lidé; saṁśita-vratāḥ — složili striktní sliby.
Překlad
Někteří jsou poté, co složili striktní sliby, osvíceni obětováním svého vlastnictví a jiní zase podstupováním přísné askeze, osmistupňovou yogou nebo studiem Ved, kterým usilují o pokrok v transcendentálním poznání.
Význam
Oběti lze rozdělit do různých skupin. Někteří lidé obětují své vlastnictví dáváním různých milodarů. V Indii zakládají bohatí obchodníci a kṣatriyové různé dobročinné ústavy, jako jsou dharma-śālā, anna-kṣetra, atithi-śālā, anāthālaya a vidyā-pīṭha. I v jiných zemích je zřizováno mnoho nemocnic, starobinců a podobných dobročinných zařízení, která chudým poskytují jídlo, vzdělání a lékařskou péči zdarma. Všechny tyto dobročinné skutky se nazývají dravyamaya-yajña. Jiní lidé zase pro zlepšení svých životních podmínek či dosažení vyšších planet tohoto vesmíru dobrovolně podstupují mnohé druhy askeze, jako je například candrāyaṇa a cāturmāsya. Ty vyžadují obtížné sliby života podle jistých přísných pravidel. Například ten, kdo chce dodržet slib cāturmāsyi, se po dobu čtyř měsíců (od července do října) neholí, nejí určitá jídla, nejí dvakrát, ale jen jednou denně, a neopouští domov. Taková oběť pohodlí se nazývá tapomaya-yajña. Další lidé se oddávají různým druhům mystické yogy, jako je Patañjaliho yoga (s cílem splynutí s bytím Absolutního) nebo haṭha-yoga či aṣṭāṅga-yoga (s cílem být v určitých věcech dokonalý). A další cestují na veškerá posvátná poutní místa. Všechny tyto činnosti se nazývají yoga-yajña, oběť konaná pro jistý druh dokonalosti v hmotném světě. Někteří se zase zabývají studiem různých védských písem, zvláště Upaniṣad a Vedānta-sūter či filozofie sānkhyi. To vše se nazývá svādhyāya-yajña neboli oběť formou studia. Všichni tito yogīni se s vírou věnují konání různých druhů oběti a usilují o život na vyšší úrovni. Rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se ovšem od toho všeho liší, jelikož je službou přímo Nejvyššímu Pánu. Vědomí Kṛṣṇy nelze dosáhnout žádnou z výše uvedených obětí, ale jen milostí Pána a Jeho pravých oddaných. Je tedy transcendentální.