CS/BG 5.5

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 5

यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते ।
एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ॥५॥
yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ
tad yogair api gamyate
ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca
yaḥ paśyati sa paśyati

Překlad slovo od slova

yat — co; sāṅkhyaiḥ — filozofií sāṅkhyi; prāpyate — je dosaženo; sthānam — místo; tat — to; yogaiḥ — oddanou službou; api — také; gamyate — lze dosáhnout; ekam — jedno; sāṅkhyam — zkoumání; ca — a; yogam — jednání s oddaností; ca — a; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; saḥ — on; paśyati — opravdu vidí.

Překlad

Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.

Význam

Skutečným účelem filozofického bádání je nalézt konečný cíl života. Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy, žádný rozdíl. Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale svrchovaného duchovního celku. Z toho plyne, že duše nemá s hmotným světem nic společného — její činy musí být v nějakém vztahu s Nejvyšším. Když jedná vědoma si Kṛṣṇy, je ve svém přirozeném postavení. V prvním procesu (sāṅkhya) musí osoba vyvinout odpoutanost od hmoty a v procesu yogy oddanosti se musí upnout k jednání spojenému s vědomím Kṛṣṇy. Ve skutečnosti jsou oba procesy stejné, i když se na první pohled zdá, že jeden vyžaduje odpoutanost a druhý připoutanost. Odpoutanost od hmoty a připoutanost ke Kṛṣṇovi jsou jedno a totéž. Ten, kdo to vidí, vidí věci v pravém světle.