CS/Prabhupada 0155 - Každý se snaží stát Bohem



Lecture on SB 7.6.5 -- Toronto, June 21, 1976

V Bhagavad gítě najdeme tedy tato tři slova. Zde je užito slovo sanātanaḥ, věčný. Tyto džívy, živé bytosti, jsou v první řadě popsány jako sanātanaḥ. Mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ jīva-loke sanātanaḥ (BG 15.7). My jsme živé bytosti, sanātanaḥ Není to tak, že bychom se stali jīva-bhūtaḥ díky vlivu máji. My jsem se sami uvrhli do vlivu máji, proto jsme jīva-bhūtaḥ. Ve skutečnosti jsme sanātana. Sanātana znamená věčný. Nityo śāśvata. Džívátmá je popsána takto: nityo śāśvato yaṁ na hanyate hanyamāne śarīre (BG 2.20). To je sanātana. My jsem ale tak pošetilí, že nám není divné, jsme-li věční, sanātana, nejsme-li zrozeni a neumíráme-li, proč jsme tedy byli uvrženi do tohoto utrpení zrození a smrti? Tomu se říká brahma-jijñāsā. To se ale nikde nevyučuje. Měli bychom ale být takto vzděláni. Přinejmenším bychom měli využít tohoto pokynu. Jsme sanātana. A další slovo tady užité, zmíněné zde v Bhagavad gítě, paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ (BG 8.20). Vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ Tento hmotný svět je projevením, a v pozadí toho všeho stojí veškerá hmotná energie, mahāt-tattva. Není tedy projevená. Vyakto 'vyaktāt. Za touto přírodou je jiná příroda, duchovní příroda, sanātana. Tomu se říká sanātana. Paras tasmāt tu bhāvo 'nyo vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ (BG 8.20). A jīva-bhūtaḥ-sanātana. V jedenácté kapitole Ardžuna popisuje Krišnu jako sanātana. Jsou tedy tři druhy sanātana. Tři sanātany.

Jsme-li tedy všichni sanātana, a exituje-ll sanātana-dhāma and je-li Krišna též sanātana, pak my jsem také sanātana. Když se to vše spojé dohromady, nazývá se to sanātana-dharma. Lidé ale neví, co je sanātana. Myslí si, že když se oblečou určitým způsobem a když se narodí v určité společnosti, pak se to jejich sanātana-dharma. Ne. Kdokoli může přijít k sanátana-dharmě. Oni však ani neví, jaký je význam slova sanātana. Každá živá bytost je sanātana. A Krišna, Bůh, je sanātana. A existuje místo, kde se můžeme setkat - a tím je sanātana dhāma. anātana dhāma, sanātana-bhakti, sanātana-dharma. Když se to vykonává v praxi, nazývá se to sanātana-dharma. A co je tato sanātana-dharma? Dejme tomu, že se vrátím do sanātana-dhāmu a tam je Bůh, sanātana a ja jsem též sanātana. Jaké jsou teda naše sanātana činnosti? Znamená to snad, že když se dostanu do sanātana-dhāmu, stanu se Bohem? Ne. Nestanete se Bohem. Bůh je totiž jen jeden. On je Nejvyšším Pánem, Vládcem, a my jsme služebníky. Čaitanja Maháprabhu řekl: jīvera svarūpa haya nitya kṛṣṇa dāsa (CC Madhya 20.108-109). Zde každý z nás prohlašuje, že jsme se stali Krišnou. Avšak vrátíme-li se do sanātana-dhāmu, pak se - nemůžeme tam jít, aniž bychom k tomu byli způsobilí - pak se věčně zaměstnáváme se službě Pánu. To je sanātana-dharma.

Tak to praktikujte. Sanātana-dharma znamená tato bhakti-jóga. Protože jsme zapomněli. Každý se snaží stát Bohem. A teď praktikujte jak se stát služebníkem Boha. A tak pokud se kvalifikujete, v skutku, že teď jste ... Ujišťujeme vás, že jste se stali Božím služebníkem, který je bhakti-mārga. Jak řekl Caitanya Maháprabhu, gopī-bhartur pada-kamalayor dāsa-dāsa-dāsa-dāsānudāsaḥ.. Pokud jste odborníkem jako se stát služebníkem služebníka služebníka služebníka Pána - stokrát dole, služobník- pak jste perfektní (CC Madhya 13.80). Ale tady se každý snaží, aby se stal Nejvyšším Pánem. Někdo zneužívá slovo "se" ham "," aham brahmāsmi ", a proto" Já jsem Nejvyšší. " Ale to není tak. Toto jsou Védské slova, ale tak "ham neznamená, že" Já jsem Bůh. " Takže'ham znamená "Já jsem také stejné kvality." Protože, mamaivāṁśo Jiva-bhūtaḥ (BG 15.7). Jiva je nedílnou součástí Boha Krišny, takže její kvalita je stejná. Stejně jako budete mít kapku vody z moře. Takže chemické složení celého moře a kapky vody je stejné. To se nazývá takto'ham nebo brahmāsmi. Neměli bychom zneužívat tato slova, Védské verzi, a myslet si falešně, že "Já jsem Bůh. Stal jsem se Bohem." A pokud jste Bůh, tak proč jste se stal psem? Bůh se stává psem? Ne, to není možné. Protože jsme velmi malinký To je také zmíněno v śāstre:

keśāgra-śata-bhāgasya
śatadhā kalpitasya ca
jīvaḥ bhāgo sa vijñeya
sa anantyaya kalpate
(CC Madhya 19.140)

Naše duchovní identita je, že jsme desetitisícina část konečku vlasu. Je to velmi malé, rozdělíme to na deset tisíc částí a jedna ta část, to je naše identita. A ta malá identita je uvnitř tohoto těla. Takže jak ji tam najdete? Nemáte takový přístroj. Proto říkáme nirākāra. Ne, je ākāra, ale je tak nepatrná a malá, že ji nelze vidět s tímto hmotnými očima. Takže musíme to vidět skrze Védy. Śāstra cakṣuṣa. To je verze Védanty. Musíme vidět skrz śāstry. Ne těmito tupými očima. To není možné.