CS/Prabhupada 1070 - Provádění Služby je Věčným Náboženstvím Živoucí Bytosti

From Vanipedia
Jump to: navigation, search

Rendering of Service is the Eternal Religion of the Living Being - Prabhupāda 1070


660219-20 - Lecture BG Introduction - New York

S odkazem na výše zmíněný koncept sanātana-dharma, se můžeme pokusit porozumět konceptu náboženství ze sanskrtského původního významu slova dharma. Znamená to, co se týče neustále určité věci. Jak jsme se již zmínili, když mluvíme o ohni tak je v tom zahrnuto že teplo i světlo je tam spolu z ohněm. Bez tepla a světla neexistuje žádný význam pro slovo oheň. Podobně, musíme objevit esenciální část živé bytosti, která je neustále ve společnosti s tím. Částí neustálé společnosti živé bytosti je její věčná kvalita, a věčnou částí kvality živé bytosti je její věčné náboženství. Když se Sanātana Gosvāmī zeptal Pána Šrí Caitanyu Maháprabhua na svou svarūpu my jsme už diskutovali o svarūpe každé živé bytosti- Svarupa, nebo skutečné postavení živé bytosti, Pán odpověděl, že původní postavení živé bytosti je vykonávat službu Nejvyšší Božské Osobnosti. Ale pokud analyzujeme část výroku Pána Čaytanju, tak můžeme velmi dobře vidět, že každá živá živá bytost je neustále zaměstnána v práci provádění služby pro jinou živou bytost. Živá bytost slouží jiné živé bytosti v různé míře, a dělání toho si živá bytost užívá života. Níže zvířata slouží lidským bytostem, sluha slouží svému pánovi, A slouží panu B, B slouží panu C a C slouží panu D a tak dále. Za určitých okolností můžeme vidět, že přítel slouží jinému příteli, a matka slouží synovi nebo manželka slouží manželovi nebo manžel slouží manželce. Pokud budeme pátrat v tomto duchu tak bude vidět, že neexistuje výjimka ve společnosti živých bytostí kde bychom nenašli sloužení. Politik prezentuje své prohlášení veřejnosti a přesvědčí voliče o jeho sloužící schopnosti. Volič politikovi také dá svůj hlas na základě očekávání že politik bude sloužit společnosti. Obchodník slouží zákazníkovi a řemeslník slouží kapitalistovi. Kapitalista slouží své rodině a rodina slouží hlavě rodiny v poměrech věčné kapacity živé bytosti. Tímto způsobem nemůžeme vidět žádnou živou bytost svobodnou z provádění služby vůči jiné živé bytosti, a proto můžeme učinit závěr, že služba je věc, která je trvale spojena s živou bytostí, a proto může být bezpečně uzavřeno, že provádění služby živou bytostí je věčné náboženství živé bytosti. Když se člověk hlásí k určitému druhu víry s referencí na určitý čas a okolnosti zrození, a tak člověk tvrdí, že je Hinduista, Muslim, Katolík, Buddhista, nebo nějaká jiná sekta, a podsekta, takové značení jsou ne-sanātana-dharma. Hindu může změnit svou víru a stát se Muslim nebo Muslim může změnit svou víru a stát se Hindu nebo Katolík, atd., ale za všech okolností taková změna náboženské víry nepovoluje osobě změnit jeho věčné zaměstnání provádění služby ostatním. Hinduista nebo Muslim nebo Křesťan, za všech okolností je někoho služebníkem, a tak hlásit se k určitému druhu náboženství se nepovažuje za sanātana-dharmu, ale neustále spojení živé bytosti je poskytování služby, je to sanātana-dharma. Tak ve skutečnosti, je nám známá služba ve vztahu s Nejvyšším Pánem. Nejvyšší Pán je nejvyšší uživatel, a my živé bytosti jsme Jeho věční služebníci. My jsme stvořeni pro Jeho požitek, a když se zapojujeme, zapojujeme ve věčném užívání s Nejvyšší Božskou Osobností, to nás dělá šťastnými, ne naopak. Nezávisle, jak jsme již vysvětlili, že nezávisle, ledajaká část těla, ruka, noha, prsty, nebo jakákoliv jiná část těla, nezávisle, nemůže být šťastná bez spolupráce se žaludkem, podobně, živá bytost nikdy nemůže být šťastná bez poskytování její transcendentální služby Nejvyššímu Pánu. Nyní, v Bhagavad Gítě uctívání různých polobohů není povoleno, a není to dovoleno protože ... Je řečeno v Bhagavad Gítě, v sedmé kapitole, dvanáctý verš, Pán říká, kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ. Kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ. Ti kteří jsou ovládáni chtíčem, oni pouze uctívají polobohy, nikoliv Nejvyššího Pána, Krišnu.