CS/BG 2.6: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C06]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.5| BG 2.5]] '''[[CS/BG 2.5|BG 2.5]] - [[CS/BG 2.7|BG 2.7]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.7| BG 2.7]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.5| BG 2.5]] '''[[CS/BG 2.5|BG 2.5]] - [[CS/BG 2.7|BG 2.7]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.7| BG 2.7]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 6 ==== | ==== VERŠ 6 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :न चैतद्विद्मः कतरन्नो गरीयो | ||
: | :यद्वा जयेम यदि वा नो जयेयुः । | ||
: | :यानेव हत्वा न जिजीविषामस्- | ||
: | :तेऽवस्थिताः प्रमुखे धार्तराष्ट्राः ॥६॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:na caitad vidmaḥ kataran no garīyo | |||
:yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ | |||
:yān eva hatvā na jijīviṣāmas | |||
:te 'vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat vā — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; vā — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové. | ''na'' — ani; ''ca'' — také; ''etat'' — toto; ''vidmaḥ'' — víme; ''katarat'' — co; ''naḥ'' — pro nás; ''garīyaḥ'' — lepší; ''yat vā'' — zdali; ''jayema'' — můžeme zvítězit; ''yadi'' — jestli; ''vā'' — nebo; ''naḥ'' — nás; ''jayeyuḥ'' — oni porazí; ''yān'' — ty, které; ''eva'' — zajisté; ''hatvā'' — zabitím; ''na'' — nikdy; ''jijīviṣāmaḥ'' — chtěli bychom žít; ''te'' — ti všichni; ''avasthitāḥ'' — nacházejí se; ''pramukhe'' — před; ''dhārtarāṣṭrāḥ'' — Dhṛtarāṣṭrovi synové. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 30: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli. | Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 36: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými. | Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:54, 26 June 2018
VERŠ 6
- न चैतद्विद्मः कतरन्नो गरीयो
- यद्वा जयेम यदि वा नो जयेयुः ।
- यानेव हत्वा न जिजीविषामस्-
- तेऽवस्थिताः प्रमुखे धार्तराष्ट्राः ॥६॥
- na caitad vidmaḥ kataran no garīyo
- yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ
- yān eva hatvā na jijīviṣāmas
- te 'vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ
Překlad slovo od slova
na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat vā — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; vā — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové.
Překlad
Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.
Význam
Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými.