CS/BG 3.1: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C01]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.72| BG 2.72]] '''[[CS/BG 2.72|BG 2.72]] - [[CS/BG 3.2|BG 3.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.2| BG 3.2]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.72| BG 2.72]] '''[[CS/BG 2.72|BG 2.72]] - [[CS/BG 3.2|BG 3.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.2| BG 3.2]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 1 ==== | ==== VERŠ 1 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :अर्जुन उवाच | ||
:ज्यायसी चेत्कर्मणस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन । | |||
:तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव ॥१॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:arjuna uvāca | |||
:jyāyasī cet karmaṇas te | |||
:matā buddhir janārdana | |||
:tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ | |||
:niyojayasi keśava | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo. | ''arjunaḥ uvāca'' — Arjuna pravil; ''jyāyasī'' — lepší; ''cet'' — jestliže; ''karmaṇaḥ'' — než plodonosné jednání; ''te'' — Tebou; ''matā'' — je považovaná; ''buddhiḥ'' — inteligence; ''janārdana'' — ó Kṛṣṇo; ''tat'' — proto; ''kim'' — proč; ''karmaṇi'' — do jednání; ''ghore'' — hrozného; ''mām'' — mě; ''niyojayasi'' — zapojuješ; ''keśava'' — ó Kṛṣṇo. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 32: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů? | Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů? | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 38: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy odříkáváním Kṛṣṇova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se však zpívání Kṛṣṇova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Kṛṣṇy, buddhi-yoga — yoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Kṛṣṇy jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Kṛṣṇovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Kṛṣṇa odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy. | V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy odříkáváním Kṛṣṇova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se však zpívání Kṛṣṇova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Kṛṣṇy, buddhi-yoga — yoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Kṛṣṇy jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Kṛṣṇovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Kṛṣṇa odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:00, 26 June 2018
VERŠ 1
- अर्जुन उवाच
- ज्यायसी चेत्कर्मणस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन ।
- तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव ॥१॥
- arjuna uvāca
- jyāyasī cet karmaṇas te
- matā buddhir janārdana
- tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ
- niyojayasi keśava
Překlad slovo od slova
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo.
Překlad
Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?
Význam
V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy odříkáváním Kṛṣṇova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se však zpívání Kṛṣṇova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Kṛṣṇy, buddhi-yoga — yoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Kṛṣṇy jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Kṛṣṇovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Kṛṣṇa odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.