CS/BG 3.34: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C34]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.33| BG 3.33]] '''[[CS/BG 3.33|BG 3.33]] - [[CS/BG 3.35|BG 3.35]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.35| BG 3.35]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.33| BG 3.33]] '''[[CS/BG 3.33|BG 3.33]] - [[CS/BG 3.35|BG 3.35]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.35| BG 3.35]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 34 ==== | ==== VERŠ 34 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ । | ||
: | :तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ ॥३४॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:indriyasyendriyasyārthe | |||
:rāga-dveṣau vyavasthitau | |||
:tayor na vaśam āgacchet | |||
:tau hy asya paripanthinau | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
indriyasya — smyslů; indriyasya arthe — vůči smyslovým objektům; rāga — připoutanost; dveṣau — rovněž odpor; vyavasthitau — podléhající usměrňujícím pravidlům; tayoḥ — jich; na — nikdy; vaśam — kontrola; āgacchet — osoba má přijít; tau — ty; hi — jistě; asya — její; paripanthinau — překážky. | ''indriyasya'' — smyslů; ''indriyasya arthe'' — vůči smyslovým objektům; ''rāga'' — připoutanost; ''dveṣau'' — rovněž odpor; ''vyavasthitau'' — podléhající usměrňujícím pravidlům; ''tayoḥ'' — jich; ''na'' — nikdy; ''vaśam'' — kontrola; ''āgacchet'' — osoba má přijít; ''tau'' — ty; ''hi'' — jistě; ''asya'' — její; ''paripanthinau'' — překážky. | ||
</div> | </div> | ||
Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace. | Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace. | ||
</div> | </div> | ||
Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, mají přirozenou nechuť oddávat se hmotnému uspokojování smyslů. Osoby, kterým se však tohoto vědomí nedostává, by se měli řídit pravidly a usměrněními zjevených písem. Neomezený smyslový požitek je příčinou zajetí v hmotném světě, ale ten, kdo dodržuje pravidla zjevených písem, nepodléhá svodu smyslových objektů. Například požitek ze sexu je nutným požadavkem podmíněné duše a je dovolený po uzavření manželského svazku. Písma zakazují mít sexuální poměr s jinou ženou než se svou manželkou. Na všechny ostatní ženy se má hledět jako na svou matku. I přes tyto příkazy však muž tíhne k sexuálnímu poměru s jinými ženami. Tyto sklony je třeba potlačit; jinak se stanou překážkami na cestě seberealizace. Dokud má člověk hmotné tělo, je dovoleno uspokojovat jeho hmotné požadavky, ale musí se přitom zachovávat daná pravidla. Přesto bychom se neměli na tyto úlevy spoléhat. Tato pravidla musí lidé dodržovat, aniž by na nich ulpívali, protože i usměrněné uspokojování smyslů je může přivést na scestí — stejně jako hrozí nehoda i na královských cestách. I když mohou být velice dobře udržované, ani u té nejbezpečnější nemůže nikdo zaručit, že se tam není třeba obávat žádného nebezpečí. Následkem styku s hmotou je vědomí smyslového požitku běžné již velice dlouhou dobu. Proto i při usměrněném uspokojování smyslů stále hrozí poklesnutí; je tedy třeba se všemi prostředky vyvarovat i jakékoliv připoutanosti k usměrněnému smyslovému požitku. Připoutanost k jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli neustálé láskyplné sloužení Kṛṣṇovi však odpoutává od všech smyslových činností. Nikdo by se tedy neměl snažit být odpoutaný od jednání s vědomím Kṛṣṇy, v žádném období života. Účelem odpoutání se od jakékoliv příchylnosti k smyslovému požitku je spočinout nakonec na úrovni vědomí Kṛṣṇy. | Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, mají přirozenou nechuť oddávat se hmotnému uspokojování smyslů. Osoby, kterým se však tohoto vědomí nedostává, by se měli řídit pravidly a usměrněními zjevených písem. Neomezený smyslový požitek je příčinou zajetí v hmotném světě, ale ten, kdo dodržuje pravidla zjevených písem, nepodléhá svodu smyslových objektů. Například požitek ze sexu je nutným požadavkem podmíněné duše a je dovolený po uzavření manželského svazku. Písma zakazují mít sexuální poměr s jinou ženou než se svou manželkou. Na všechny ostatní ženy se má hledět jako na svou matku. I přes tyto příkazy však muž tíhne k sexuálnímu poměru s jinými ženami. Tyto sklony je třeba potlačit; jinak se stanou překážkami na cestě seberealizace. Dokud má člověk hmotné tělo, je dovoleno uspokojovat jeho hmotné požadavky, ale musí se přitom zachovávat daná pravidla. Přesto bychom se neměli na tyto úlevy spoléhat. Tato pravidla musí lidé dodržovat, aniž by na nich ulpívali, protože i usměrněné uspokojování smyslů je může přivést na scestí — stejně jako hrozí nehoda i na královských cestách. I když mohou být velice dobře udržované, ani u té nejbezpečnější nemůže nikdo zaručit, že se tam není třeba obávat žádného nebezpečí. Následkem styku s hmotou je vědomí smyslového požitku běžné již velice dlouhou dobu. Proto i při usměrněném uspokojování smyslů stále hrozí poklesnutí; je tedy třeba se všemi prostředky vyvarovat i jakékoliv připoutanosti k usměrněnému smyslovému požitku. Připoutanost k jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli neustálé láskyplné sloužení Kṛṣṇovi však odpoutává od všech smyslových činností. Nikdo by se tedy neměl snažit být odpoutaný od jednání s vědomím Kṛṣṇy, v žádném období života. Účelem odpoutání se od jakékoliv příchylnosti k smyslovému požitku je spočinout nakonec na úrovni vědomí Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:09, 26 June 2018
VERŠ 34
- इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ ।
- तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ ॥३४॥
- indriyasyendriyasyārthe
- rāga-dveṣau vyavasthitau
- tayor na vaśam āgacchet
- tau hy asya paripanthinau
Překlad slovo od slova
indriyasya — smyslů; indriyasya arthe — vůči smyslovým objektům; rāga — připoutanost; dveṣau — rovněž odpor; vyavasthitau — podléhající usměrňujícím pravidlům; tayoḥ — jich; na — nikdy; vaśam — kontrola; āgacchet — osoba má přijít; tau — ty; hi — jistě; asya — její; paripanthinau — překážky.
Překlad
Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace.
Význam
Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, mají přirozenou nechuť oddávat se hmotnému uspokojování smyslů. Osoby, kterým se však tohoto vědomí nedostává, by se měli řídit pravidly a usměrněními zjevených písem. Neomezený smyslový požitek je příčinou zajetí v hmotném světě, ale ten, kdo dodržuje pravidla zjevených písem, nepodléhá svodu smyslových objektů. Například požitek ze sexu je nutným požadavkem podmíněné duše a je dovolený po uzavření manželského svazku. Písma zakazují mít sexuální poměr s jinou ženou než se svou manželkou. Na všechny ostatní ženy se má hledět jako na svou matku. I přes tyto příkazy však muž tíhne k sexuálnímu poměru s jinými ženami. Tyto sklony je třeba potlačit; jinak se stanou překážkami na cestě seberealizace. Dokud má člověk hmotné tělo, je dovoleno uspokojovat jeho hmotné požadavky, ale musí se přitom zachovávat daná pravidla. Přesto bychom se neměli na tyto úlevy spoléhat. Tato pravidla musí lidé dodržovat, aniž by na nich ulpívali, protože i usměrněné uspokojování smyslů je může přivést na scestí — stejně jako hrozí nehoda i na královských cestách. I když mohou být velice dobře udržované, ani u té nejbezpečnější nemůže nikdo zaručit, že se tam není třeba obávat žádného nebezpečí. Následkem styku s hmotou je vědomí smyslového požitku běžné již velice dlouhou dobu. Proto i při usměrněném uspokojování smyslů stále hrozí poklesnutí; je tedy třeba se všemi prostředky vyvarovat i jakékoliv připoutanosti k usměrněnému smyslovému požitku. Připoutanost k jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli neustálé láskyplné sloužení Kṛṣṇovi však odpoutává od všech smyslových činností. Nikdo by se tedy neměl snažit být odpoutaný od jednání s vědomím Kṛṣṇy, v žádném období života. Účelem odpoutání se od jakékoliv příchylnosti k smyslovému požitku je spočinout nakonec na úrovni vědomí Kṛṣṇy.