CS/BG 3.5: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C05]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.4| BG 3.4]] '''[[CS/BG 3.4|BG 3.4]] - [[CS/BG 3.6|BG 3.6]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.6| BG 3.6]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.4| BG 3.4]] '''[[CS/BG 3.4|BG 3.4]] - [[CS/BG 3.6|BG 3.6]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.6| BG 3.6]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 5 ==== | ==== VERŠ 5 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :न हि कश्चित्क्षणमपि जातु तिष्ठत्यकर्मकृत् । | ||
: | :कार्यते ह्यवशः कर्म सर्वः प्रकृतिजैर्गुणैः ॥५॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:na hi kaścit kṣaṇam api | |||
:jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt | |||
:kāryate hy avaśaḥ karma | |||
:sarvaḥ prakṛti-jair guṇaiḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
na — ani; hi — jistě; kaścit — kdokoliv; kṣaṇam — jediný okamžik; api — také; jātu — kdykoliv; tiṣṭhati — zůstává; akarma-kṛt — aniž by něco dělal; kāryate — je nucen dělat; hi — jistě; avaśaḥ — bezmocně; karma — práci; sarvaḥ — všemi; prakṛti-jaiḥ — zrozenými z kvalit hmotné přírody; guṇaiḥ — vlastnostmi. | ''na'' — ani; ''hi'' — jistě; ''kaścit'' — kdokoliv; ''kṣaṇam'' — jediný okamžik; ''api'' — také; ''jātu'' — kdykoliv; ''tiṣṭhati'' — zůstává; ''akarma-kṛt'' — aniž by něco dělal; ''kāryate'' — je nucen dělat; ''hi'' — jistě; ''avaśaḥ'' — bezmocně; ''karma'' — práci; ''sarvaḥ'' — všemi; ''prakṛti-jaiḥ'' — zrozenými z kvalit hmotné přírody; ''guṇaiḥ'' — vlastnostmi. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný. | Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 39: | Line 41: | ||
“Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné. | “Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:13, 26 June 2018
VERŠ 5
- न हि कश्चित्क्षणमपि जातु तिष्ठत्यकर्मकृत् ।
- कार्यते ह्यवशः कर्म सर्वः प्रकृतिजैर्गुणैः ॥५॥
- na hi kaścit kṣaṇam api
- jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt
- kāryate hy avaśaḥ karma
- sarvaḥ prakṛti-jair guṇaiḥ
Překlad slovo od slova
na — ani; hi — jistě; kaścit — kdokoliv; kṣaṇam — jediný okamžik; api — také; jātu — kdykoliv; tiṣṭhati — zůstává; akarma-kṛt — aniž by něco dělal; kāryate — je nucen dělat; hi — jistě; avaśaḥ — bezmocně; karma — práci; sarvaḥ — všemi; prakṛti-jaiḥ — zrozenými z kvalit hmotné přírody; guṇaiḥ — vlastnostmi.
Překlad
Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.
Význam
Být vždy aktivní je povahou duše — není to otázka života ve vtěleném stavu. Bez duše se hmotné tělo nemůže pohybovat. Tělo je pouze neživý nástroj určený k tomu, aby ho ovládala duše, která je vždy aktivní a ani na okamžik svou činnost nezastaví. Jako taková musí být zaměstnána příznivým jednáním s vědomím Kṛṣṇy, protože jinak se zaměstná činnostmi nařizovanými matoucí energií. Ve styku s hmotnou energií je duše ovlivněna hmotnými kvalitami, a aby se od takových svazků očistila, musí plnit povinnosti předepsané v śāstrách. Je-li však přímo zaměstnána jednáním s vědomím Kṛṣṇy — což je její přirozenost — pak vše, co udělá, pro ni bude automaticky prospěšné. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) to dokládá:
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer bhajann apakvo 'tha patet tato yadi yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ
“Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné.