CS/BG 3.15: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C15]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.14| BG 3.14]] '''[[CS/BG 3.14|BG 3.14]] - [[CS/BG 3.16|BG 3.16]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.16| BG 3.16]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.14| BG 3.14]] '''[[CS/BG 3.14|BG 3.14]] - [[CS/BG 3.16|BG 3.16]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.16| BG 3.16]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 15 ==== | ==== VERŠ 15 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माक्षरसमुद्भवम् । | ||
: | :तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम् ॥१५॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:karma brahmodbhavaṁ viddhi | |||
:brahmākṣara-samudbhavam | |||
:tasmāt sarva-gataṁ brahma | |||
:nityaṁ yajñe pratiṣṭhitam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
karma — jednání; brahma — z Ved; udbhavam — pocházející; viddhi — měl bys vědět; brahma — Vedy; akṣara — z Nejvyššího Brahmanu (Osobnosti Božství); samudbhavam — projevené přímo; tasmāt — proto; sarva-gatam — všeprostupující; brahma — transcendence; nityam — věčně; yajñe — v oběti; pratiṣṭhitam — spočívající. | ''karma'' — jednání; ''brahma'' — z Ved; ''udbhavam'' — pocházející; ''viddhi'' — měl bys vědět; ''brahma'' — Vedy; ''akṣara'' — z Nejvyššího Brahmanu (Osobnosti Božství); ''samudbhavam'' — projevené přímo; ''tasmāt'' — proto; ''sarva-gatam'' — všeprostupující; ''brahma'' — transcendence; ''nityam'' — věčně; ''yajñe'' — v oběti; ''pratiṣṭhitam'' — spočívající. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích. | Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Zde je ještě jasněji vyjádřena yajñārtha-karma neboli nutnost pracovat pouze pro uspokojení Viṣṇua. Jestliže máme jednat tak, abychom uspokojili yajña-puruṣu, Viṣṇua, musíme vyhledat pokyny ke svému jednání v Brahmanu neboli v transcendentálních Vedách. Vedy jsou proto soubory zásad správného jednání. Cokoliv vykonané bez vedení poskytovaného Vedami se nazývá vikarma neboli nedovolená či hříšná práce. Měli bychom se jimi tedy vždy řídit, abychom byli ochráněni před následky svého jednání. V každodenním životě musíme jednat podle stanov státu, a stejně tak musíme jednat podle stanov svrchovaného státu — Pána. Tyto pokyny, Vedy, jsou projeveny přímo z dechu Nejvyšší Osobnosti Božství. Je řečeno: asya mahato bhūtasya niśvasitam etad yad ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo 'tharvāṅgirasaḥ. “Všechny čtyři Vedy—Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda a Atharva Veda — emanují z dechu velké Osobnosti Božství.” (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.5.11) Pán, jenž je všemohoucí, může promlouvat dýcháním vzduchu, neboť — jak je doloženo v Brahma-saṁhitě — má schopnost kterýmkoliv svým smyslem provádět činnosti všech ostatních smyslů. Může mluvit dechem a také oplodňovat očima. Zplodil všechny živé bytosti tím, že pohlédl na hmotnou přírodu. Poté, co oplodnil lůno hmotné přírody podmíněnými dušemi, předal jim ve védských písmech návod k tomu, jak se mohou vrátit domů, zpátky k Bohu. Nesmíme zapomínat, že všechny podmíněné duše v hmotné přírodě dychtí po hmotném požitku. Védské pokyny jsou však sestaveny tak, aby živé bytosti mohly ukojit své zvrácené touhy a po skončení svého takzvaného požitku se vrátit k Bohu. Dávají podmíněným duším možnost dosáhnout osvobození. Podmíněné duše se proto musí snažit držet metody yajñi tím, že rozvinou vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i ti, kdo se védskými pokyny nikdy neřídili, mohou přijmout za své zásady jednání s vědomím Kṛṣṇy, což vynahradí konání védských yajñí (zvaných též karmy). | Zde je ještě jasněji vyjádřena yajñārtha-karma neboli nutnost pracovat pouze pro uspokojení Viṣṇua. Jestliže máme jednat tak, abychom uspokojili yajña-puruṣu, Viṣṇua, musíme vyhledat pokyny ke svému jednání v Brahmanu neboli v transcendentálních Vedách. Vedy jsou proto soubory zásad správného jednání. Cokoliv vykonané bez vedení poskytovaného Vedami se nazývá vikarma neboli nedovolená či hříšná práce. Měli bychom se jimi tedy vždy řídit, abychom byli ochráněni před následky svého jednání. V každodenním životě musíme jednat podle stanov státu, a stejně tak musíme jednat podle stanov svrchovaného státu — Pána. Tyto pokyny, Vedy, jsou projeveny přímo z dechu Nejvyšší Osobnosti Božství. Je řečeno: asya mahato bhūtasya niśvasitam etad yad ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo 'tharvāṅgirasaḥ. “Všechny čtyři Vedy—Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda a Atharva Veda — emanují z dechu velké Osobnosti Božství.” (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.5.11) Pán, jenž je všemohoucí, může promlouvat dýcháním vzduchu, neboť — jak je doloženo v Brahma-saṁhitě — má schopnost kterýmkoliv svým smyslem provádět činnosti všech ostatních smyslů. Může mluvit dechem a také oplodňovat očima. Zplodil všechny živé bytosti tím, že pohlédl na hmotnou přírodu. Poté, co oplodnil lůno hmotné přírody podmíněnými dušemi, předal jim ve védských písmech návod k tomu, jak se mohou vrátit domů, zpátky k Bohu. Nesmíme zapomínat, že všechny podmíněné duše v hmotné přírodě dychtí po hmotném požitku. Védské pokyny jsou však sestaveny tak, aby živé bytosti mohly ukojit své zvrácené touhy a po skončení svého takzvaného požitku se vrátit k Bohu. Dávají podmíněným duším možnost dosáhnout osvobození. Podmíněné duše se proto musí snažit držet metody yajñi tím, že rozvinou vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i ti, kdo se védskými pokyny nikdy neřídili, mohou přijmout za své zásady jednání s vědomím Kṛṣṇy, což vynahradí konání védských yajñí (zvaných též karmy). | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:02, 26 June 2018
VERŠ 15
- कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माक्षरसमुद्भवम् ।
- तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम् ॥१५॥
- karma brahmodbhavaṁ viddhi
- brahmākṣara-samudbhavam
- tasmāt sarva-gataṁ brahma
- nityaṁ yajñe pratiṣṭhitam
Překlad slovo od slova
karma — jednání; brahma — z Ved; udbhavam — pocházející; viddhi — měl bys vědět; brahma — Vedy; akṣara — z Nejvyššího Brahmanu (Osobnosti Božství); samudbhavam — projevené přímo; tasmāt — proto; sarva-gatam — všeprostupující; brahma — transcendence; nityam — věčně; yajñe — v oběti; pratiṣṭhitam — spočívající.
Překlad
Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích.
Význam
Zde je ještě jasněji vyjádřena yajñārtha-karma neboli nutnost pracovat pouze pro uspokojení Viṣṇua. Jestliže máme jednat tak, abychom uspokojili yajña-puruṣu, Viṣṇua, musíme vyhledat pokyny ke svému jednání v Brahmanu neboli v transcendentálních Vedách. Vedy jsou proto soubory zásad správného jednání. Cokoliv vykonané bez vedení poskytovaného Vedami se nazývá vikarma neboli nedovolená či hříšná práce. Měli bychom se jimi tedy vždy řídit, abychom byli ochráněni před následky svého jednání. V každodenním životě musíme jednat podle stanov státu, a stejně tak musíme jednat podle stanov svrchovaného státu — Pána. Tyto pokyny, Vedy, jsou projeveny přímo z dechu Nejvyšší Osobnosti Božství. Je řečeno: asya mahato bhūtasya niśvasitam etad yad ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo 'tharvāṅgirasaḥ. “Všechny čtyři Vedy—Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda a Atharva Veda — emanují z dechu velké Osobnosti Božství.” (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.5.11) Pán, jenž je všemohoucí, může promlouvat dýcháním vzduchu, neboť — jak je doloženo v Brahma-saṁhitě — má schopnost kterýmkoliv svým smyslem provádět činnosti všech ostatních smyslů. Může mluvit dechem a také oplodňovat očima. Zplodil všechny živé bytosti tím, že pohlédl na hmotnou přírodu. Poté, co oplodnil lůno hmotné přírody podmíněnými dušemi, předal jim ve védských písmech návod k tomu, jak se mohou vrátit domů, zpátky k Bohu. Nesmíme zapomínat, že všechny podmíněné duše v hmotné přírodě dychtí po hmotném požitku. Védské pokyny jsou však sestaveny tak, aby živé bytosti mohly ukojit své zvrácené touhy a po skončení svého takzvaného požitku se vrátit k Bohu. Dávají podmíněným duším možnost dosáhnout osvobození. Podmíněné duše se proto musí snažit držet metody yajñi tím, že rozvinou vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i ti, kdo se védskými pokyny nikdy neřídili, mohou přijmout za své zásady jednání s vědomím Kṛṣṇy, což vynahradí konání védských yajñí (zvaných též karmy).