CS/BG 12.18-19: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DVANÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DVANÁCTÁ|C19]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 12| KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 12| KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 12.17| BG 12.17]] '''[[CS/BG 12.17|BG 12.17]] - [[CS/BG 12.20|BG 12.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 12.20| BG 12.20]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 12.17| BG 12.17]] '''[[CS/BG 12.17|BG 12.17]] - [[CS/BG 12.20|BG 12.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 12.20| BG 12.20]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== | ==== VERŠE 18-19 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :समः शत्रौ च मित्रे च तथा मानापमानयोः । | ||
: | :शीतोष्णसुखदुःखेषु समः सङ्गविवर्जितः ॥१८॥ | ||
:तुल्यनिन्दास्तुतिर्मौनी सन्तुष्टो येन केनचित् । | |||
:अनिकेतः स्थिरमतिर्भक्तिमान्मे प्रियो नरः ॥१९॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:samaḥ śatrau ca mitre ca | |||
:tathā mānāpamānayoḥ | |||
:śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu | |||
:samaḥ saṅga-vivarjitaḥ | |||
:tulya-nindā-stutir maunī | |||
:santuṣṭo yena kenacit | |||
:aniketaḥ sthira-matir | |||
:bhaktimān me priyo naraḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
samaḥ — stejný; śatrau — k nepříteli; ca — také; mitre — k příteli; ca — také; tathā — tak; māna — při poctě; apamānayoḥ — a zneuctění; śīta — v zimě; uṣṇa — teple; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; samaḥ — vyrovnaný; saṅga-vivarjitaḥ — prostý veškeré společnosti; tulya — stejný; nindā — při hanobení; stutiḥ — a dobré pověsti; maunī — mlčenlivý; santuṣṭaḥ — spokojený; yena kenacit — s čímkoliv; aniketaḥ — bez obydlí; sthira — pevné; matiḥ — odhodlání; bhakti-mān — zaměstnaný oddanou službou; me — Mně; priyaḥ — drahý; naraḥ — člověk. | ''samaḥ'' — stejný; ''śatrau'' — k nepříteli; ''ca'' — také; ''mitre'' — k příteli; ''ca'' — také; ''tathā'' — tak; ''māna'' — při poctě; ''apamānayoḥ'' — a zneuctění; ''śīta'' — v zimě; ''uṣṇa'' — teple; ''sukha'' — štěstí; ''duḥkheṣu'' — a neštěstí; ''samaḥ'' — vyrovnaný; ''saṅga-vivarjitaḥ'' — prostý veškeré společnosti; ''tulya'' — stejný; ''nindā'' — při hanobení; ''stutiḥ'' — a dobré pověsti; ''maunī'' — mlčenlivý; ''santuṣṭaḥ'' — spokojený; ''yena kenacit'' — s čímkoliv; ''aniketaḥ'' — bez obydlí; ''sthira'' — pevné; ''matiḥ'' — odhodlání; ''bhakti-mān'' — zaměstnaný oddanou službou; ''me'' — Mně; ''priyaḥ'' — drahý; ''naraḥ'' — člověk. | ||
</div> | </div> | ||
Line 29: | Line 35: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý. | Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý. | ||
</div> | </div> | ||
Line 36: | Line 41: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Oddaný nikdy není ve styku se špatnou společností. Lidé jsou takoví, že jednou někoho chválí a jindy zase pomlouvají. Oddaný však zůstává nedotčen falešnou slávou a hanbou, neštěstím i štěstím. Je nanejvýš trpělivý. Nemluví o ničem jiném než o věcech, které jsou spojené s Kṛṣṇou — proto je řečeno, že je mlčenlivý. Být mlčenlivý neznamená, že by se vůbec nemělo hovořit; znamená to nemluvit nesmysly. Má se mluvit jen o důležitých věcech a pro oddaného je nejdůležitější mluvit v zájmu Nejvyššího Pána. Oddaný je šťastný, ať už jsou podmínky jakékoliv — někdy dostane výborné jídlo a jindy ne, ale pokaždé je spokojený. Také si nedělá starosti s bydlením. Někdy může žít pod stromem a jindy v honosném sídle, ale neupoutá ho ani jedno. Je řečeno, že je neochvějný, protože je stálý co se týče odhodlání a poznání. Můžeme si všimnout, že se v popisech jeho kladů některé z nich opakují, ale to má jen zdůraznit skutečnost, že je musí všechny získat. Bez dobrých předpokladů nemůže být nikdo čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ—ten, kdo není oddaný, nemá žádné klady. Chce-li být někdo považován za oddaného, musí tyto klady projevit. Na to, aby je získal, nevynakládá nějaké další úsilí — oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy mu je sama o sobě pomůže vyvinout. | Oddaný nikdy není ve styku se špatnou společností. Lidé jsou takoví, že jednou někoho chválí a jindy zase pomlouvají. Oddaný však zůstává nedotčen falešnou slávou a hanbou, neštěstím i štěstím. Je nanejvýš trpělivý. Nemluví o ničem jiném než o věcech, které jsou spojené s Kṛṣṇou — proto je řečeno, že je mlčenlivý. Být mlčenlivý neznamená, že by se vůbec nemělo hovořit; znamená to nemluvit nesmysly. Má se mluvit jen o důležitých věcech a pro oddaného je nejdůležitější mluvit v zájmu Nejvyššího Pána. Oddaný je šťastný, ať už jsou podmínky jakékoliv — někdy dostane výborné jídlo a jindy ne, ale pokaždé je spokojený. Také si nedělá starosti s bydlením. Někdy může žít pod stromem a jindy v honosném sídle, ale neupoutá ho ani jedno. Je řečeno, že je neochvějný, protože je stálý co se týče odhodlání a poznání. Můžeme si všimnout, že se v popisech jeho kladů některé z nich opakují, ale to má jen zdůraznit skutečnost, že je musí všechny získat. Bez dobrých předpokladů nemůže být nikdo čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ—ten, kdo není oddaný, nemá žádné klady. Chce-li být někdo považován za oddaného, musí tyto klady projevit. Na to, aby je získal, nevynakládá nějaké další úsilí — oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy mu je sama o sobě pomůže vyvinout. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:27, 26 June 2018
VERŠE 18-19
- समः शत्रौ च मित्रे च तथा मानापमानयोः ।
- शीतोष्णसुखदुःखेषु समः सङ्गविवर्जितः ॥१८॥
- तुल्यनिन्दास्तुतिर्मौनी सन्तुष्टो येन केनचित् ।
- अनिकेतः स्थिरमतिर्भक्तिमान्मे प्रियो नरः ॥१९॥
- samaḥ śatrau ca mitre ca
- tathā mānāpamānayoḥ
- śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
- samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
- tulya-nindā-stutir maunī
- santuṣṭo yena kenacit
- aniketaḥ sthira-matir
- bhaktimān me priyo naraḥ
Překlad slovo od slova
samaḥ — stejný; śatrau — k nepříteli; ca — také; mitre — k příteli; ca — také; tathā — tak; māna — při poctě; apamānayoḥ — a zneuctění; śīta — v zimě; uṣṇa — teple; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; samaḥ — vyrovnaný; saṅga-vivarjitaḥ — prostý veškeré společnosti; tulya — stejný; nindā — při hanobení; stutiḥ — a dobré pověsti; maunī — mlčenlivý; santuṣṭaḥ — spokojený; yena kenacit — s čímkoliv; aniketaḥ — bez obydlí; sthira — pevné; matiḥ — odhodlání; bhakti-mān — zaměstnaný oddanou službou; me — Mně; priyaḥ — drahý; naraḥ — člověk.
Překlad
Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý.
Význam
Oddaný nikdy není ve styku se špatnou společností. Lidé jsou takoví, že jednou někoho chválí a jindy zase pomlouvají. Oddaný však zůstává nedotčen falešnou slávou a hanbou, neštěstím i štěstím. Je nanejvýš trpělivý. Nemluví o ničem jiném než o věcech, které jsou spojené s Kṛṣṇou — proto je řečeno, že je mlčenlivý. Být mlčenlivý neznamená, že by se vůbec nemělo hovořit; znamená to nemluvit nesmysly. Má se mluvit jen o důležitých věcech a pro oddaného je nejdůležitější mluvit v zájmu Nejvyššího Pána. Oddaný je šťastný, ať už jsou podmínky jakékoliv — někdy dostane výborné jídlo a jindy ne, ale pokaždé je spokojený. Také si nedělá starosti s bydlením. Někdy může žít pod stromem a jindy v honosném sídle, ale neupoutá ho ani jedno. Je řečeno, že je neochvějný, protože je stálý co se týče odhodlání a poznání. Můžeme si všimnout, že se v popisech jeho kladů některé z nich opakují, ale to má jen zdůraznit skutečnost, že je musí všechny získat. Bez dobrých předpokladů nemůže být nikdo čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ—ten, kdo není oddaný, nemá žádné klady. Chce-li být někdo považován za oddaného, musí tyto klady projevit. Na to, aby je získal, nevynakládá nějaké další úsilí — oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy mu je sama o sobě pomůže vyvinout.