CS/BG 16.23: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ|C23]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 16| KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Božská a démonská povaha]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 16| KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Božská a démonská povaha]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 16.22| BG 16.22]] '''[[CS/BG 16.22|BG 16.22]] - [[CS/BG 16.24|BG 16.24]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 16.24| BG 16.24]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 16.22| BG 16.22]] '''[[CS/BG 16.22|BG 16.22]] - [[CS/BG 16.24|BG 16.24]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 16.24| BG 16.24]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 23 ==== | ==== VERŠ 23 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः । | ||
: | :न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् ॥२३॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya | |||
:vartate kāma-kārataḥ | |||
:na sa siddhim avāpnoti | |||
:na sukhaṁ na parāṁ gatim | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
yaḥ — každý, kdo; śāstra-vidhim — příkazy písem; utsṛjya — dávající stranou; vartate — zůstává; kāma-kārataḥ — jednající náladově na základě chtíče; na — nikdy; saḥ — on; siddhim — dokonalost; avāpnoti — dosáhne; na — nikdy; sukham — štěstí; na — nikdy; parām — nejvyšší; gatim — úroveň dokonalosti. | ''yaḥ'' — každý, kdo; ''śāstra-vidhim'' — příkazy písem; ''utsṛjya'' — dávající stranou; ''vartate'' — zůstává; ''kāma-kārataḥ'' — jednající náladově na základě chtíče; ''na'' — nikdy; ''saḥ'' — on; ''siddhim'' — dokonalost; ''avāpnoti'' — dosáhne; ''na'' — nikdy; ''sukham'' — štěstí; ''na'' — nikdy; ''parām'' — nejvyšší; ''gatim'' — úroveň dokonalosti. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle. | Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 34: | Line 36: | ||
Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Dobře ví, že něco je zakázáno, a přece to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. Proto se o něm říká, že jedná z rozmaru. Takovým osobám je předurčeno, že je Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, které by v lidském těle dosáhnout měly. Lidský život je zvláště určen k tomu, aby se živá bytost očistila, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí. | Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Dobře ví, že něco je zakázáno, a přece to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. Proto se o něm říká, že jedná z rozmaru. Takovým osobám je předurčeno, že je Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, které by v lidském těle dosáhnout měly. Lidský život je zvláště určen k tomu, aby se živá bytost očistila, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:58, 26 June 2018
VERŠ 23
- यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः ।
- न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् ॥२३॥
- yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
- vartate kāma-kārataḥ
- na sa siddhim avāpnoti
- na sukhaṁ na parāṁ gatim
Překlad slovo od slova
yaḥ — každý, kdo; śāstra-vidhim — příkazy písem; utsṛjya — dávající stranou; vartate — zůstává; kāma-kārataḥ — jednající náladově na základě chtíče; na — nikdy; saḥ — on; siddhim — dokonalost; avāpnoti — dosáhne; na — nikdy; sukham — štěstí; na — nikdy; parām — nejvyšší; gatim — úroveň dokonalosti.
Překlad
Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.
Význam
Jak bylo uvedeno, pokyny śāster (śāstra-vidhi) jsou dány různým třídám a řádům společnosti. Každý se jimi má řídit. Když to někdo nedělá a jedná náladově, jak odpovídá jeho chtíči, chamtivosti a touze, nebude nikdy v životě dokonalý. Jinými slovy — člověk může všechny tyto věci teoreticky znát, ale pokud je nepřenese do svého života, je nejníže stojící z lidí. Od živé bytosti obdařené lidským tělem se očekává, že projeví dostatek rozumu a bude dodržovat usměrnění určená k povznesení života na nejvyšší úroveň. Pokud je ovšem nedodržuje, způsobuje si tím svůj pád. Avšak dokonce i když následuje usměrňující pravidla a morální zásady, je veškeré její poznání bezcenné, jestliže nakonec nepozná Nejvyššího Pána. A dokonce i když uznává existenci Boha, budou její snahy marné, pokud Mu nezačne sloužit. Proto by se měla postupně pozvednout na úroveň vědomí Kṛṣṇy a oddané služby — jedině tehdy může dosáhnout nejvyšší dokonalosti.
Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Dobře ví, že něco je zakázáno, a přece to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. Proto se o něm říká, že jedná z rozmaru. Takovým osobám je předurčeno, že je Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, které by v lidském těle dosáhnout měly. Lidský život je zvláště určen k tomu, aby se živá bytost očistila, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí.