CS/BG 3.13: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C13]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.12| BG 3.12]] '''[[CS/BG 3.12|BG 3.12]] - [[CS/BG 3.14|BG 3.14]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.14| BG 3.14]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.12| BG 3.12]] '''[[CS/BG 3.12|BG 3.12]] - [[CS/BG 3.14|BG 3.14]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.14| BG 3.14]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 13 ==== | ==== VERŠ 13 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :यज्ञशिष्टाशिनः सन्तो मुच्यन्ते सर्वकिल्बिषैः । | ||
: | :भुञ्जते ते त्वघं पापा ये पचन्त्यात्मकारणात् ॥१३॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:yajña-śiṣṭāśinaḥ santo | |||
:mucyante sarva-kilbiṣaiḥ | |||
:bhuñjate te tv aghaṁ pāpā | |||
:ye pacanty ātma-kāraṇāt | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
yajña-śiṣṭa — jídlo přijaté po vykonání yajñi; aśinaḥ — ti, kdo jedí; santaḥ — oddaní; mucyante — jsou zbaveni; sarva — všeho druhu; kilbiṣaiḥ — hříchů; bhuñjate — užívají; te — ti; tu — ale; agham — těžké hříchy; pāpāḥ — hříšníci; ye — kteří; pacanti — připravují jídlo; ātma-kāraṇāt — pro smyslový požitek. | ''yajña-śiṣṭa'' — jídlo přijaté po vykonání yajñi; ''aśinaḥ'' — ti, kdo jedí; ''santaḥ'' — oddaní; ''mucyante'' — jsou zbaveni; ''sarva'' — všeho druhu; ''kilbiṣaiḥ'' — hříchů; ''bhuñjate'' — užívají; ''te'' — ti; ''tu'' — ale; ''agham'' — těžké hříchy; ''pāpāḥ'' — hříšníci; ''ye'' — kteří; ''pacanti'' — připravují jídlo; ''ātma-kāraṇāt'' — pro smyslový požitek. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
“Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.” | “Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.” | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Oddaní Nejvyššího Pána Viṣṇua neboli ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, jsou nazýváni santové a neustále Pána milují. To je popsáno v Brahma-saṁhitě (5.38): premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti. Santové, kteří jsou vždy plni lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství, Govindovi (dárci veškeré radosti), Mukundovi (dárci osvobození) neboli Kṛṣṇovi (nejpřitažlivější osobě), nepřijmou nic, aniž by to této Nejvyšší Osobě nejprve obětovali. Proto neustále konají yajñi různými druhy oddané služby — śravaṇam, kīrtanam, smaraṇam, arcanam a tak dále. To je vždy chrání před veškerým možným znečištěním pocházejícím z hříšného styku v hmotném světě. Jiní, kteří připravují jídlo pro své uspokojení neboli pro smyslový požitek, nejen jednají jako zloději, ale také pojídají hříchy všeho druhu. Jak může být někdo šťastný, když je zloděj a hříšník? Něco takového není možné. Aby mohli být lidé po všech stránkách šťastní, je třeba je učit praktikovat snadný proces saṅkīrtana-yajñi, s úplným vědomím Kṛṣṇy. Jinak nemůže být na světě mír ani štěstí. | Oddaní Nejvyššího Pána Viṣṇua neboli ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, jsou nazýváni santové a neustále Pána milují. To je popsáno v Brahma-saṁhitě (5.38): premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti. Santové, kteří jsou vždy plni lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství, Govindovi (dárci veškeré radosti), Mukundovi (dárci osvobození) neboli Kṛṣṇovi (nejpřitažlivější osobě), nepřijmou nic, aniž by to této Nejvyšší Osobě nejprve obětovali. Proto neustále konají yajñi různými druhy oddané služby — śravaṇam, kīrtanam, smaraṇam, arcanam a tak dále. To je vždy chrání před veškerým možným znečištěním pocházejícím z hříšného styku v hmotném světě. Jiní, kteří připravují jídlo pro své uspokojení neboli pro smyslový požitek, nejen jednají jako zloději, ale také pojídají hříchy všeho druhu. Jak může být někdo šťastný, když je zloděj a hříšník? Něco takového není možné. Aby mohli být lidé po všech stránkách šťastní, je třeba je učit praktikovat snadný proces saṅkīrtana-yajñi, s úplným vědomím Kṛṣṇy. Jinak nemůže být na světě mír ani štěstí. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:01, 26 June 2018
VERŠ 13
- यज्ञशिष्टाशिनः सन्तो मुच्यन्ते सर्वकिल्बिषैः ।
- भुञ्जते ते त्वघं पापा ये पचन्त्यात्मकारणात् ॥१३॥
- yajña-śiṣṭāśinaḥ santo
- mucyante sarva-kilbiṣaiḥ
- bhuñjate te tv aghaṁ pāpā
- ye pacanty ātma-kāraṇāt
Překlad slovo od slova
yajña-śiṣṭa — jídlo přijaté po vykonání yajñi; aśinaḥ — ti, kdo jedí; santaḥ — oddaní; mucyante — jsou zbaveni; sarva — všeho druhu; kilbiṣaiḥ — hříchů; bhuñjate — užívají; te — ti; tu — ale; agham — těžké hříchy; pāpāḥ — hříšníci; ye — kteří; pacanti — připravují jídlo; ātma-kāraṇāt — pro smyslový požitek.
Překlad
“Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.”
Význam
Oddaní Nejvyššího Pána Viṣṇua neboli ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, jsou nazýváni santové a neustále Pána milují. To je popsáno v Brahma-saṁhitě (5.38): premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti. Santové, kteří jsou vždy plni lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství, Govindovi (dárci veškeré radosti), Mukundovi (dárci osvobození) neboli Kṛṣṇovi (nejpřitažlivější osobě), nepřijmou nic, aniž by to této Nejvyšší Osobě nejprve obětovali. Proto neustále konají yajñi různými druhy oddané služby — śravaṇam, kīrtanam, smaraṇam, arcanam a tak dále. To je vždy chrání před veškerým možným znečištěním pocházejícím z hříšného styku v hmotném světě. Jiní, kteří připravují jídlo pro své uspokojení neboli pro smyslový požitek, nejen jednají jako zloději, ale také pojídají hříchy všeho druhu. Jak může být někdo šťastný, když je zloděj a hříšník? Něco takového není možné. Aby mohli být lidé po všech stránkách šťastní, je třeba je učit praktikovat snadný proces saṅkīrtana-yajñi, s úplným vědomím Kṛṣṇy. Jinak nemůže být na světě mír ani štěstí.