CS/BG 3.40: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C40]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.39| BG 3.39]] '''[[CS/BG 3.39|BG 3.39]] - [[CS/BG 3.41|BG 3.41]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.41| BG 3.41]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.39| BG 3.39]] '''[[CS/BG 3.39|BG 3.39]] - [[CS/BG 3.41|BG 3.41]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.41| BG 3.41]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 40 ==== | ==== VERŠ 40 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते । | ||
: | :एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम् ॥४०॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:indriyāṇi mano buddhir | |||
:asyādhiṣṭhānam ucyate | |||
:etair vimohayaty eṣa | |||
:jñānam āvṛtya dehinam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
indriyāṇi — smysly; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; asya — tohoto chtíče; adhiṣṭhānam — sídlo; ucyate — nazývá se; etaiḥ — těmito všemi; vimohayati — zmate; eṣaḥ — tento chtíč; jñānam — poznání; āvṛtya — zahalující; dehinam — vtělené bytosti. | ''indriyāṇi'' — smysly; ''manaḥ'' — mysl; ''buddhiḥ'' — inteligence; ''asya'' — tohoto chtíče; ''adhiṣṭhānam'' — sídlo; ''ucyate'' — nazývá se; ''etaiḥ'' — těmito všemi; ''vimohayati'' — zmate; ''eṣaḥ'' — tento chtíč; ''jñānam'' — poznání; ''āvṛtya'' — zahalující; ''dehinam'' — vtělené bytosti. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Sídly tohoto chtíče jsou smysly, mysl a inteligence. Skrze ně chtíč zahalí skutečné poznání živé bytosti a zmate ji. | Sídly tohoto chtíče jsou smysly, mysl a inteligence. Skrze ně chtíč zahalí skutečné poznání živé bytosti a zmate ji. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 40: | Line 41: | ||
“Člověk, který ztotožňuje své vlastní já s tělem tvořeným třemi prvky, který pokládá produkty těla za své příbuzné a rodnou zemi za hodnou uctívání a který se jde na poutní místo pouze vykoupat, namísto toho, aby se tam raději setkal s lidmi, kteří oplývají transcendentálním poznáním, je na stejné úrovni jako kráva nebo osel.” | “Člověk, který ztotožňuje své vlastní já s tělem tvořeným třemi prvky, který pokládá produkty těla za své příbuzné a rodnou zemi za hodnou uctívání a který se jde na poutní místo pouze vykoupat, namísto toho, aby se tam raději setkal s lidmi, kteří oplývají transcendentálním poznáním, je na stejné úrovni jako kráva nebo osel.” | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:11, 26 June 2018
VERŠ 40
- इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते ।
- एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम् ॥४०॥
- indriyāṇi mano buddhir
- asyādhiṣṭhānam ucyate
- etair vimohayaty eṣa
- jñānam āvṛtya dehinam
Překlad slovo od slova
indriyāṇi — smysly; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; asya — tohoto chtíče; adhiṣṭhānam — sídlo; ucyate — nazývá se; etaiḥ — těmito všemi; vimohayati — zmate; eṣaḥ — tento chtíč; jñānam — poznání; āvṛtya — zahalující; dehinam — vtělené bytosti.
Překlad
Sídly tohoto chtíče jsou smysly, mysl a inteligence. Skrze ně chtíč zahalí skutečné poznání živé bytosti a zmate ji.
Význam
Nepřítel se zmocnil různých strategických míst v těle podmíněné duše. Pán Kṛṣṇa na ně poukazuje, aby ten, kdo chce nepřítele porazit, také věděl, kde ho najde. Mysl je ústředím všech činností smyslů; proto když slyšíme o smyslových objektech, mysl se obvykle stává zdrojem všemožných představ o smyslovém požitku — a výsledkem je, že se mysl a smysly stávají útočištěm chtíče. Hlavním sídlem těchto chtivých sklonů se potom stane inteligence, která bezprostředně sousedí s duší. Chtivá inteligence ovlivňuje duši, aby si osvojila falešné ego a ztotožňovala se s hmotou, a tedy i s myslí a smysly. Duše přivykne požitkům, které skýtají hmotné smysly, a mylně to považuje za pravé štěstí. Její nesprávné chápání vlastní totožnosti je velice pěkně vyloženo ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.84.13):
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
“Člověk, který ztotožňuje své vlastní já s tělem tvořeným třemi prvky, který pokládá produkty těla za své příbuzné a rodnou zemi za hodnou uctívání a který se jde na poutní místo pouze vykoupat, namísto toho, aby se tam raději setkal s lidmi, kteří oplývají transcendentálním poznáním, je na stejné úrovni jako kráva nebo osel.”