CS/BG 5.21: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C21]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]] '''[[CS/BG 5.20|BG 5.20]] - [[CS/BG 5.22|BG 5.22]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.22| BG 5.22]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]] '''[[CS/BG 5.20|BG 5.20]] - [[CS/BG 5.22|BG 5.22]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.22| BG 5.22]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 21 ==== | ==== VERŠ 21 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् । | ||
: | :स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥२१॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:bāhya-sparśeṣv asaktātmā | |||
:vindaty ātmani yat sukham | |||
:sa brahma-yoga-yuktātmā | |||
:sukham akṣayam aśnute | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
bāhya-sparśeṣu — ve vnějším smyslovém požitku; asakta-ātmā — ten, kdo neulpívá; vindati — nachází potěšení; ātmani — ve vlastním já; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním na Brahman; yukta-ātmā — vnímající vlastní já; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává. | ''bāhya-sparśeṣu'' — ve vnějším smyslovém požitku; ''asakta-ātmā'' — ten, kdo neulpívá; ''vindati'' — nachází potěšení; ''ātmani'' — ve vlastním já; ''yat'' — to, které; ''sukham'' — štěstí; ''saḥ'' — on; ''brahma-yoga'' — soustředěním na Brahman; ''yukta-ātmā'' — vnímající vlastní já; ''sukham'' — štěstí; ''akṣayam'' — neomezené; ''aśnute'' — vychutnává. | ||
</div> | </div> | ||
Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí. | Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí. | ||
</div> | </div> | ||
Line 40: | Line 41: | ||
“Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Kṛṣṇy nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší. | “Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Kṛṣṇy nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:34, 26 June 2018
VERŠ 21
- बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् ।
- स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥२१॥
- bāhya-sparśeṣv asaktātmā
- vindaty ātmani yat sukham
- sa brahma-yoga-yuktātmā
- sukham akṣayam aśnute
Překlad slovo od slova
bāhya-sparśeṣu — ve vnějším smyslovém požitku; asakta-ātmā — ten, kdo neulpívá; vindati — nachází potěšení; ātmani — ve vlastním já; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním na Brahman; yukta-ātmā — vnímající vlastní já; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává.
Překlad
Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.
Význam
Velký oddaný Śrī Yamunācārya, který si byl plně vědom Kṛṣṇy, řekl:
yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-padāravinde nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca
“Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Kṛṣṇy nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší.