CS/BG 5.22

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 22

ये हि संस्पर्शजा भोगा दुःखयोनय एव ते ।
आद्यन्तवन्तः कौन्तेय न तेषु रमते बुधः ॥२२॥
ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ

Překlad slovo od slova

ye — ty; hi — jistě; saṁsparśa-jāḥ — stykem s hmotnými smysly; bhogāḥ — požitky; duḥkha — neštěstí; yonayaḥ — zdroje; eva — jistě; te — ty jsou; ādi — počátek; anta — konec; vantaḥ — podléhající; kaunteya — ó synu Kuntī; na — nikdy; teṣu — v těch; ramate — nachází potěšení; budhaḥ — inteligentní osoba.

Překlad

Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.

Význam

Hmotné smyslové požitky pocházejí z podnícení hmotných smyslů. Všechny jsou dočasné, jelikož dočasné je již samo tělo. Osvobozená duše se o nic dočasného nezajímá. Jak by se mohla chtít těšit z nepravého požitku, když dobře zná radosti požitků, které jsou transcendentální? V Padma Purāṇě stojí:

ramante yogino 'nante satyānande cid-ātmani iti rāma-padenāsau paraṁ brahmābhidhīyate

“Mystici získávají neomezené transcendentální požitky z Absolutní Pravdy, a proto je Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, známá také pod jménem Rāma.”

Rovněž ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno:

nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam

“Moji milí synové, v lidské podobě není důvod těžce pracovat pro smyslový požitek, který je dostupný i těm, kdo žerou výkaly (prasatům). Měli byste v tomto životě podstoupit askezi, kterou se očistíte; pak budete schopni vychutnávat nekonečnou transcendentální blaženost.”

Pravé yogīny a učené transcendentalisty nepřitahují smyslové požitky, které jsou příčinou pokračování hmotného života. Čím více někdo propadá hmotným požitkům, tím více je sevřený v zajetí hmotného utrpení.