CS/BG 5.27-28: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B28]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C28]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.26| BG 5.26]] '''[[CS/BG 5.26|BG 5.26]] - [[CS/BG 5.29|BG 5.29]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.29| BG 5.29]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.26| BG 5.26]] '''[[CS/BG 5.26|BG 5.26]] - [[CS/BG 5.29|BG 5.29]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.29| BG 5.29]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 27-28 ====
==== VERŠE 27-28 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''sparśān kṛtvā bahir bāhyāṁś''
:स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांश्चक्षुश्चैवान्तरे भ्रुवोः ।
:''cakṣuś caivāntare bhruvoḥ''
:प्राणापानौ समौ कृत्वा नासाभ्यन्तरचारिणौ ॥२७॥
:''prāṇāpānau samau kṛtvā''
:''nāsābhyantara-cāriṇau''
:''yatendriya-mano-buddhir''
:''munir mokṣa-parāyaṇaḥ''
:''vigatecchā-bhaya-krodho''
:''yaḥ sadā mukta eva saḥ''


:यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः ।
:विगतेच्छाभयक्रोधो यः सदा मुक्त एव सः ॥२८॥
</div>
<div class="verse">
:naiva kiñcit karomīti
:yukto manyeta tattva-vit
:paśyañ śṛṇvan spṛśañ jighrann
:aśnan gacchan svapan śvasan
:pralapan visṛjan gṛhṇann
:unmiṣan nimiṣann api
:indriyāṇīndriyārtheṣu
:vartanta iti dhārayan
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
sparśān — objekty smyslového vnímání, jako je například zvuk; kṛtvā — udržující; bahiḥ — vnější; bāhyān — nepodstatné; cakṣuḥ — oči; ca — rovněž; eva — zajisté; antare — mezi; bhruvoḥ — obočí; prāṇa-apānau — vzduch proudící nahoru a vzduch proudící dolů; samau — ustálené, nehybné; kṛtvā — udržující; nāsa-abhyantara — v nosních dírkách; cāriṇau — vanoucí; yata — ovládnuté; indriya — smysly; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; muniḥ — transcendentalista; mokṣa — k osvobození; parāyaṇaḥ — směřující; vigata — když opustil; icchā — přání; bhaya — strach; krodhaḥ — hněv; yaḥ — ten, kdo; sadā — vždy; muktaḥ — osvobozený; eva — jistě; saḥ — on je.
''na'' — nikdy; ''eva'' — jistě; ''kiñcit'' — cokoliv; ''karomi'' — dělám; ''iti'' — takto; ''yuktaḥ'' — na úrovni božského vědomí; ''manyeta'' — přemýšlí; ''tattva-vit'' — ten, kdo zná pravdu; ''paśyan'' — hledící; ''śṛṇvan'' — naslouchající; ''spṛśan'' — dotýkající se; ''jighran'' — vnímající čichem; ''aśnan'' — přijímající potravu; ''gacchan'' — jdoucí; ''svapan'' — snící; ''śvasan'' — dýchající; ''pralapan'' — mluvící; ''visṛjan'' — vydávající; ''gṛhṇan'' — přijímající; ''unmiṣan'' — otvírající; ''nimiṣan'' — zavírající; ''api'' — přestože; ''indriyāṇi'' — smysly; ''indriya-artheṣu'' — uspokojováním smyslů; ''vartante'' — nechť jsou tak zaměstnány; ''iti'' — takto; ''dhārayan'' — uvažuje.
 
 
</div>
</div>


Line 29: Line 34:


<div class="translation">
<div class="translation">
Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách—čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci — oprostí se od touhy, strachu a hněvu. Ten, kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.
Osoba, která má božské vědomí — třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá — si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví, že když hovoří, vyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.
 
</div>
</div>


Line 36: Line 40:


<div class="purport">
<div class="purport">
Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, může okamžitě poznat svou duchovní totožnost, a pak prostřednictvím oddané služby i Nejvyššího Pána. Když je v oddané službě stálý, dosáhne transcendentálního postavení, kdy může pociťovat přítomnost Pána při svém jednání. Tento stav se nazývá osvobození na úrovni Nejvyššího.
Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je bytostně čistý, a tudíž je mimo jakoukoliv práci, která závisí na pěti bezprostředních a vzdálených příčinách: konateli, činnosti, situaci, úsilí a osudu. Je to proto, že je zaměstnaný láskyplnou transcendentální službou Kṛṣṇovi. I když se zdá, že jedná svým tělem a smysly, vždy si je vědom svého skutečného postavení, stavu duchovní činnosti. Pokud má živá bytost hmotné vědomí, jsou její smysly zaměstnané získáváním smyslového požitku, ale pokud má vědomí Kṛṣṇy, jsou zaměstnané uspokojováním Kṛṣṇových smyslů. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je proto vždy svobodný, i když se zdá, že jedná na smyslové úrovni. Činnosti jako hledět a naslouchat jsou dílem smyslů určených k přijímání poznání, zatímco pohyb, mluvení, vyměšování atd. konají smysly určené k jednání. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, není činnostmi smyslů nikdy ovlivněn. Nemůže provést žádný čin jinak než ve službě Pánu, protože ví, že je Pánův věčný služebník.
 
Poté, co Pán popsal principy osvobození na úrovni Nejvyššího, poučuje Arjunu, jak je možné tohoto postavení dosáhnout mystickou yogou, která je známá pod jménem aṣṭāṅga-yoga. Dělí se na osm stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi. V šesté kapitole je yoga rozvedena do podrobností; na konci této páté kapitoly je pouze její předběžný popis. Yogī se při ní musí pomocí metody pratyāhāra odpoutat od objektů smyslového vnímání — zvuku, doteku, podoby, chuti a vůně — a potom soustředit pohled mezi obočí a s přivřenýma očima vidět špičku nosu. Zavřít oči úplně mu nepřinese žádný prospěch — je tu vždy nebezpečí, že usne. Také není prospěšné mít oči úplně otevřené, protože tehdy hrozí, že ho budou přitahovat smyslové objekty. Dýchání zastaví v nosních dírkách neutralizováním vzduchu proudícího v těle směrem nahoru a vzduchu proudícího směrem dolů. Cvičením této yogy dokáže ovládnout smysly, odvrátit se od vnějších smyslových objektů a připravit se tak na osvobození na úrovni Nejvyššího.
 
Tato yoga pomáhá živé bytosti zbavit se veškerého strachu a hněvu, a tak v transcendentálním stavu pociťovat přítomnost Nadduše. Jinými slovy, jednání s vědomím Kṛṣṇy je nejsnadnějším způsobem dosažení principů yogy. To bude důkladně vysvětleno v další kapitole. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, neriskuje, že by jeho smysly skončily u nějaké jiné činnosti, protože je vždy zaměstnán oddanou službou. To je lepší způsob ovládání smyslů, než jaký nabízí aṣṭāṅga-yoga.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
</div>
</div>


Latest revision as of 20:36, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠE 27-28

स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांश्चक्षुश्चैवान्तरे भ्रुवोः ।
प्राणापानौ समौ कृत्वा नासाभ्यन्तरचारिणौ ॥२७॥
यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः ।
विगतेच्छाभयक्रोधो यः सदा मुक्त एव सः ॥२८॥
naiva kiñcit karomīti
yukto manyeta tattva-vit
paśyañ śṛṇvan spṛśañ jighrann
aśnan gacchan svapan śvasan
pralapan visṛjan gṛhṇann
unmiṣan nimiṣann api
indriyāṇīndriyārtheṣu
vartanta iti dhārayan

Překlad slovo od slova

na — nikdy; eva — jistě; kiñcit — cokoliv; karomi — dělám; iti — takto; yuktaḥ — na úrovni božského vědomí; manyeta — přemýšlí; tattva-vit — ten, kdo zná pravdu; paśyan — hledící; śṛṇvan — naslouchající; spṛśan — dotýkající se; jighran — vnímající čichem; aśnan — přijímající potravu; gacchan — jdoucí; svapan — snící; śvasan — dýchající; pralapan — mluvící; visṛjan — vydávající; gṛhṇan — přijímající; unmiṣan — otvírající; nimiṣan — zavírající; api — přestože; indriyāṇi — smysly; indriya-artheṣu — uspokojováním smyslů; vartante — nechť jsou tak zaměstnány; iti — takto; dhārayan — uvažuje.

Překlad

Osoba, která má božské vědomí — třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá — si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví, že když hovoří, vyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.

Význam

Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je bytostně čistý, a tudíž je mimo jakoukoliv práci, která závisí na pěti bezprostředních a vzdálených příčinách: konateli, činnosti, situaci, úsilí a osudu. Je to proto, že je zaměstnaný láskyplnou transcendentální službou Kṛṣṇovi. I když se zdá, že jedná svým tělem a smysly, vždy si je vědom svého skutečného postavení, stavu duchovní činnosti. Pokud má živá bytost hmotné vědomí, jsou její smysly zaměstnané získáváním smyslového požitku, ale pokud má vědomí Kṛṣṇy, jsou zaměstnané uspokojováním Kṛṣṇových smyslů. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je proto vždy svobodný, i když se zdá, že jedná na smyslové úrovni. Činnosti jako hledět a naslouchat jsou dílem smyslů určených k přijímání poznání, zatímco pohyb, mluvení, vyměšování atd. konají smysly určené k jednání. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, není činnostmi smyslů nikdy ovlivněn. Nemůže provést žádný čin jinak než ve službě Pánu, protože ví, že je Pánův věčný služebník.



Retrieved from "https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/BG_5.27-28&oldid=361467"