CS/BG 5.29
VERŠ 29
- भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम् ।
- सुहृदं सर्वभूतानां ज्ञात्वा मां शान्तिमृच्छति ॥२९॥
- bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
- sarva-loka-maheśvaram
- suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
- jñātvā māṁ śāntim ṛcchati
Překlad slovo od slova
bhoktāram — příjemce; yajña — obětí; tapasām — a askeze; sarva-loka — všech planet a polobohů na nich; mahā-īśvaram — Nejvyšší Pán; su-hṛdam — příznivec; sarva — všech; bhūtānām — živých bytostí; jñātvā — takto znající; mām — Mě (Pána Kṛṣṇu); śāntim — úlevu od hmotných strastí; ṛcchati — osoba získá.
Překlad
Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.
Význam
Všechny podmíněné duše, které jsou v zajetí matoucí energie, se snaží v hmotném světě dosáhnout klidu a míru. Neznají však návod, jenž je předložen zde. Nejlepším klíčem k míru je poznání, že Pán Kṛṣṇa je příjemcem všech lidských činností. Lidé by měli obětovat vše transcendentální službě Pánu, protože ten je vlastníkem všech planet i s polobohy, kteří na nich žijí. Nikdo Ho nepřevyšuje; je mocnější než ti nejmocnější z polobohů — Pán Śiva a Pán Brahmā. Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) je Nejvyšší Pán popisován slovy tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Živé bytosti se pod vlivem iluze snaží být pány všeho, co vidí, ale ve skutečnosti je samotné ovládá hmotná energie Pána. Pán je vládcem hmotné přírody a podmíněné duše podléhají jejím přísným zákonům. Dokud neporozumějí těmto prostým skutečnostem, není možné, aby na světě dosáhly klidu a míru, individuálně ani kolektivně. Toto je porozumění vědomí Kṛṣṇy — Pán Kṛṣṇa je nejvyšší vládce a všechny živé bytosti včetně velkých polobohů jsou vůči Němu v podřízeném postavení. Dokonalého míru může každý dosáhnout jedině tehdy, když si bude plně vědom Kṛṣṇy.
Tato kapitola předkládá praktický popis jednání s vědomím Kṛṣṇy, všeobecně známého jako karma-yoga. Je zde zodpovězena otázka, která je předmětem myšlenkové spekulace, a to: “Jak může karma-yoga přinést osvobození?” Jednat vědom si Kṛṣṇy znamená jednat s úplným poznáním Pána jakožto vládce. Tyto činnosti se neliší od transcendentálního poznání. Bhakti-yoga je cestou přímé realizace vědomí Kṛṣṇy a jñāna-yoga je cesta, která vede k bhakti-yoze. Mít vědomí Kṛṣṇy znamená jednat na základě úplného poznání svého vztahu s Nejvyšší Absolutní Pravdou a dokonalostí tohoto vědomí je úplné poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistá duše je dílčí součástí Boha, a jako taková je Jeho věčným služebníkem. Přichází do styku s māyou (iluzí), protože chce māyi vládnout, a to jí přináší mnohé útrapy. Dokud je ve styku s hmotou, musí pracovat v rámci hmotných nezbytností. Avšak vědomí Kṛṣṇy ji přivádí k duchovnímu životu, dokonce i když ještě pobývá v říši hmoty, jelikož se jedná o probouzení duchovního bytí praxí v hmotném světě. Čím je někdo pokročilejší, tím více je zbavován hmotného sevření. Pán nikomu nestraní. Vše závisí na tom, jak v praxi konáme povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, což po všech stránkách pomáhá ovládat smysly a překonat vliv touhy a hněvu. A ten, kdo je v jednání s vědomím Kṛṣṇy neochvějný a ovládá výše uvedené vášně, setrvává na transcendentální úrovni (brahma-nirvāṇa). Provádění osmistupňové mystické yogy je v jednání s vědomím Kṛṣṇy automaticky zahrnuto, protože je dosažen její konečný cíl. Stupně yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi umožňují postupný pokrok, ale to pouze předchází dokonalosti dosahované oddanou službou, která samotná může člověku přinést klid a mír. Oddaná služba je nejvyšší dokonalostí života.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.