CS/BG 6.1: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C01]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.29| BG 5.29]] '''[[CS/BG 5.29|BG 5.29]] - [[CS/BG 6.2|BG 6.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.2| BG 6.2]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.29| BG 5.29]] '''[[CS/BG 5.29|BG 5.29]] - [[CS/BG 6.2|BG 6.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.2| BG 6.2]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 1 ==== | ==== VERŠ 1 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :श्रीभगवानुवाच । | ||
:अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः । | |||
:स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ॥१॥ | |||
</div> | </div> | ||
= | <div class="verse"> | ||
:śrī-bhagavān uvāca | |||
:anāśritaḥ karma-phalaṁ | |||
:kāryaṁ karma karoti yaḥ | |||
:sa sannyāsī ca yogī ca | |||
:na niragnir na cākriyaḥ | |||
</div> | |||
==== Překlad slovo od slova ==== | |||
<div class="synonyms"> | |||
''śrī-bhagavān uvāca'' — Svrchovaný Pán pravil; ''anāśritaḥ'' — nepřijímající útočiště; ''karma-phalam'' — výsledku práce; ''kāryam'' — povinnou; ''karma'' — práci; ''karoti'' — vykonává; ''yaḥ'' — ten, kdo; ''saḥ'' — on; ''sannyāsī'' — ve stavu odříkání; ''ca'' — také; ''yogī'' — mystik; ''ca'' — také; ''na'' — ne; ''niḥ'' — bez; ''agniḥ'' — oheň; ''na'' — ani; ''ca'' — také; ''akriyaḥ'' — bez povinnosti. | |||
</div> | </div> | ||
| Line 27: | Line 32: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost. | Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 43: | Line 47: | ||
“Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.” | “Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.” | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:39, 26 June 2018
VERŠ 1
- श्रीभगवानुवाच ।
- अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः ।
- स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ॥१॥
- śrī-bhagavān uvāca
- anāśritaḥ karma-phalaṁ
- kāryaṁ karma karoti yaḥ
- sa sannyāsī ca yogī ca
- na niragnir na cākriyaḥ
Překlad slovo od slova
śrī-bhagavān uvāca — Svrchovaný Pán pravil; anāśritaḥ — nepřijímající útočiště; karma-phalam — výsledku práce; kāryam — povinnou; karma — práci; karoti — vykonává; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; sannyāsī — ve stavu odříkání; ca — také; yogī — mystik; ca — také; na — ne; niḥ — bez; agniḥ — oheň; na — ani; ca — také; akriyaḥ — bez povinnosti.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
Význam
V této kapitole Pán líčí proces osmistupňové yogy, který je prostředkem k ovládnutí mysli a smyslů. Pro obyčejné lidi je však velice obtížný, zvláště ve věku Kali. I když je osmistupňová yoga v této kapitole doporučena, Pán zdůrazňuje, že karma-yoga neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy je lepší. Každý v tomto světě jedná, aby se postaral o svou rodinu a vše, co k ní patří; nikdo však nepracuje bez vidiny nějakého sobeckého zájmu či osobního uspokojení — ať už má úzké či široké zaměření. Dokonalostí je jednat vědom si Kṛṣṇy, nikoliv s vidinou požitku z plodů své práce. Jednat s vědomím Kṛṣṇy je povinností každé živé bytosti, neboť všechny jsou od přírody nedílnými částmi Nejvyššího. Části těla jednají v zájmu uspokojení celého těla. Údy nejsou v činnosti, aby uspokojily sebe, ale celek — tělo. A živá bytost, která jedná v zájmu uspokojení svrchovaného celku a ne sebe sama, je dokonalý sannyāsī, dokonalý yogī.
Někdy se sannyāsīni mylně domnívají, že se osvobodili od plnění všech hmotných povinností, a přestávají konat agnihotra yajñi (ohňové oběti); ve skutečnosti jsou však vedeni sobeckým zájmem, protože se chtějí ztotožnit s neosobním Brahmanem. Tato touha je sice na vyšší úrovni než jakákoliv hmotná touha, ale není prostá sobectví. Také mystický yogī, jenž zanechává všech hmotných činností a s přivřenýma očima cvičí yogu, touží po nějakém osobním uspokojení. Avšak ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pracuje v zájmu uspokojení celku, bez sobeckého zájmu. Netouží po vlastním uspokojení. Měřítkem úspěchu je pro něho spokojenost Kṛṣṇy, a proto je dokonalým sannyāsīnem či dokonalým yogīnem. Pán Caitanya, který je nejdokonalejším představitelem odříkání, se modlí:
na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi
“Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.”