CS/BG 15.15

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA PATNÁCTÁ: Yoga Nejvyšší Osoby

BG 15.14 - BG 15.16

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 15

सर्वस्य चाहं हृदि सन्निविष्टो

मत्तः स्मृतिर्ज्ञानमपोहनञ्च ।

वेदैश्च सर्वैरहमेव वेद्यो

वेदान्तकृद्वेदविदेव चाहम् ॥१५॥

sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo

mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca

vedaiś ca sarvair aham eva vedyo

vedānta-kṛd veda-vid eva cāham

Překlad slovo od slova

sarvasya — každé živé bytosti; ca — a; aham — Já; hṛdi — v srdci; sanniviṣṭaḥ — spočívající; mattaḥ — ode Mne; smṛtiḥ — paměť; jñānam — poznání; apohanam — zapomnění; ca — a; vedaiḥ — prostřednictvím Ved; ca — také; sarvaiḥ — všech; aham — Já jsem; eva — jistě; vedyaḥ — poznatelný; vedānta-kṛt — ten, kdo sestavil Vedāntu; veda-vit — znalec Ved; eva — jistě; ca — a; aham — Já.

Překlad

Dlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění. Všechny Vedy jsou určeny k poznání Mě; Já jsem sestavil Vedāntu a jsem znalcem Ved.

Význam

Nejvyšší Pán se v podobě Paramātmy nachází v srdci každé bytosti a na Jeho podnět se začínají odvíjet všechny činnosti. Živá bytost zapomíná vše ze svého minulého života, ale podle pokynů Pána, jenž je svědkem všech jejích činů, začíná jednat způsobem, který odpovídá jejímu dřívějšímu jednání. Dostává potřebné poznání a paměť a také zapomíná na svůj minulý život. Pán je tedy nejen všeprostupující, ale také lokalizovaný ve všech srdcích individuálních bytostí. Každému přiděluje výsledky jeho plodonosného jednání. Je hoden uctívání nejen jakožto neosobní Brahman, Nejvyšší Osobnost Božství a lokalizovaná Paramātmā, ale také jakožto inkarnace v podobě Ved. Vedy ukazují lidem správný směr, aby si každý mohl náležitě uzpůsobit svůj život a vrátit se k Bohu, zpátky domů. Poskytují poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi; a Kṛṣṇa ve své inkarnaci jménem Vyāsadeva sestavil Vedānta-sūtru. Vyāsadevův komentář k Vedānta-sūtře, Śrīmad-Bhāgavatam, umožňuje Vedānta-sūtru náležitě pochopit. Nejvyšší Pán je tak dokonalý, že v zájmu vysvobození podmíněné duše dodává a tráví její potravu, je svědkem jejích činností, poskytuje jí poznání v podobě Ved a coby Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, ji učí Bhagavad-gītu. Je tedy veskrze dobrý a milostivý a podmíněná duše by Ho měla uctívat.

Antaḥ-praviṣṭaḥ śāstā janānām — živá bytost zapomíná na vše ihned poté, co opustí své nynější tělo, ale na podnět Nejvyššího Pána pokračuje ve svém jednání. I když zapomíná, Pán jí dává inteligenci, aby navázala na činnosti tam, kde skončila v minulém životě. Nejvyšší Pán, který se nachází v jejím srdci, však neřídí jen její požitek či utrpení v tomto světě — dává jí také příležitost pochopit Vedy. Pokud má někdo vážný zájem proniknout do védského poznání, Kṛṣṇa ho obdaří potřebnou inteligencí. Proč Pán vykládá védské poznání? Protože každá živá bytost má zapotřebí poznat Kṛṣṇu. Ve védské literatuře je to potvrzeno: yo 'sau sarvair vedair gīyate. Všechny védské spisy, počínaje čtyřmi Vedami, Vedānta-sūtrou, Upaniṣadami a Purāṇami, oslavují Nejvyššího Pána. Lze Ho dosáhnout konáním védských obřadů, hovory o védské filozofii a uctíváním prostřednictvím oddané služby. Poznat Kṛṣṇu je tedy účelem Ved; Vedy poskytují vedení a proces, které nám umožňují Ho poznat. Konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. Vedānta-sūtra (1.1.4) to dokládá slovy tat tu samanvayāt. Všichni mohou dosáhnout dokonalosti ve třech etapách. Když porozumějí védské literatuře, mohou poznat svůj vztah s Nejvyšším Pánem, různé procesy jim umožní vejít s Pánem do styku a nakonec mohou dosáhnout vrcholného cíle, kterým je právě Nejvyšší Osobnost Božství. Tento verš přesně popisuje smysl, způsob poznání a konečný cíl Ved.

BG 15.14 - BG 15.16