CS/BG 16.11-12: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ|C12]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 16| KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Božská a démonská povaha]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 16| KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Božská a démonská povaha]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 16.10| BG 16.10]] '''[[CS/BG 16.10|BG 16.10]] - [[CS/BG 16.13-15|BG 16.13-15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 16.13-15| BG 16.13-15]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 16.10| BG 16.10]] '''[[CS/BG 16.10|BG 16.10]] - [[CS/BG 16.13-15|BG 16.13-15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 16.13-15| BG 16.13-15]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 11-12 ==== | ==== VERŠ 11-12 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः । | ||
: | :कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः ॥११॥ | ||
:आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः । | |||
:ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान् ॥१२॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:cintām aparimeyāṁ ca | |||
:pralayāntām upāśritāḥ | |||
:kāmopabhoga-paramā | |||
:etāvad iti niścitāḥ | |||
:āśā-pāśa-śatair baddhāḥ | |||
:kāma-krodha-parāyaṇāḥ | |||
:īhante kāma-bhogārtham | |||
:anyāyenārtha-sañcayān | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nezměrné; ca — a; pralaya-antām — až do smrti; upāśritāḥ — přijímající útočiště u; kāma-upabhoga — uspokojování smyslů; paramāḥ — nejvyšší; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — když rozhodli; āśā-pāśa — zapletení v síti naděje; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spoutáni; kāma — chtíče; krodha — a hněvu; parāyaṇāḥ — vždy pohrouženi do; īhante — přejí si; kāma — chtíč; bhoga — požitek smyslů; artham — za tímto účelem; anyāyena — nezákonně; artha — bohatství; sañcayān — hromadění. | ''cintām'' — starosti a obavy; ''aparimeyām'' — nezměrné; ''ca'' — a; ''pralaya-antām'' — až do smrti; ''upāśritāḥ'' — přijímající útočiště u; ''kāma-upabhoga'' — uspokojování smyslů; ''paramāḥ'' — nejvyšší; ''etāvat'' — tak; ''iti'' — takto; ''niścitāḥ'' — když rozhodli; ''āśā-pāśa'' — zapletení v síti naděje; ''śataiḥ'' — stovkami; ''baddhāḥ'' — spoutáni; ''kāma'' — chtíče; ''krodha'' — a hněvu; ''parāyaṇāḥ'' — vždy pohrouženi do; ''īhante'' — přejí si; ''kāma'' — chtíč; ''bhoga'' — požitek smyslů; ''artham'' — za tímto účelem; ''anyāyena'' — nezákonně; ''artha'' — bohatství; ''sañcayān'' — hromadění. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 29: | Line 35: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek. | Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 38: | Line 43: | ||
Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky. | Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:55, 26 June 2018
VERŠ 11-12
- चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः ।
- कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः ॥११॥
- आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः ।
- ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान् ॥१२॥
- cintām aparimeyāṁ ca
- pralayāntām upāśritāḥ
- kāmopabhoga-paramā
- etāvad iti niścitāḥ
- āśā-pāśa-śatair baddhāḥ
- kāma-krodha-parāyaṇāḥ
- īhante kāma-bhogārtham
- anyāyenārtha-sañcayān
Překlad slovo od slova
cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nezměrné; ca — a; pralaya-antām — až do smrti; upāśritāḥ — přijímající útočiště u; kāma-upabhoga — uspokojování smyslů; paramāḥ — nejvyšší; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — když rozhodli; āśā-pāśa — zapletení v síti naděje; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spoutáni; kāma — chtíče; krodha — a hněvu; parāyaṇāḥ — vždy pohrouženi do; īhante — přejí si; kāma — chtíč; bhoga — požitek smyslů; artham — za tímto účelem; anyāyena — nezákonně; artha — bohatství; sañcayān — hromadění.
Překlad
Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.
Význam
Démonské osoby považují smyslový požitek za konečný cíl života a tuto představu si udržují až do smrti. Nevěří, že po smrti následuje život a že živá bytost přijímá těla různých druhů podle své karmy neboli činností v tomto světě. Své plány do budoucna nikdy nedokončí a stále připravují nové a nové. Osobně jsme znali jednoho člověka s touto démonskou mentalitou, který dokonce i na smrtelném loži žádal lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky kvůli tomu, že nestačil uskutečnit své plány. Takoví pošetilci nevědí, že lékař jim nemůže prodloužit život ani o vteřinu. Když se člověku naplní jeho čas, nezáleží na tom, co si přeje. Zákony přírody mu nedovolí užívat si ani o vteřinu déle, než kolik mu je dáno.
Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky.