CS/BG 3.28: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C28]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.27| BG 3.27]] '''[[CS/BG 3.27|BG 3.27]] - [[CS/BG 3.29|BG 3.29]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.29| BG 3.29]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.27| BG 3.27]] '''[[CS/BG 3.27|BG 3.27]] - [[CS/BG 3.29|BG 3.29]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.29| BG 3.29]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 28 ==== | ==== VERŠ 28 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः । | ||
: | :गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते ॥२८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:tattva-vit tu mahā-bāho | |||
:guṇa-karma-vibhāgayoḥ | |||
:guṇā guṇeṣu vartanta | |||
:iti matvā na sajjate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
tattva-vit — znalec Absolutní Pravdy; tu — ale; mahā-bāho — ó ty, který máš mocné paže; guṇa-karma — jednání pod hmotným vlivem; vibhāgayoḥ — rozdílů; guṇāḥ — smysly; guṇeṣu — získáváním smyslového požitku; vartante — zaměstnané; iti — takto; matvā — uvažující; na — nikdy; sajjate — ulpí. | ''tattva-vit'' — znalec Absolutní Pravdy; ''tu'' — ale; ''mahā-bāho'' — ó ty, který máš mocné paže; ''guṇa-karma'' — jednání pod hmotným vlivem; ''vibhāgayoḥ'' — rozdílů; ''guṇāḥ'' — smysly; ''guṇeṣu'' — získáváním smyslového požitku; ''vartante'' — zaměstnané; ''iti'' — takto; ''matvā'' — uvažující; ''na'' — nikdy; ''sajjate'' — ulpí. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech. | Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Znalec Absolutní Pravdy je dokonale přesvědčen, že jeho postavení ve styku s hmotou je zcela nepřirozené. Ví, že je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nikoliv částí hmotného stvoření. Zná svou pravou totožnost nedílné části Nejvyššího, jenž je podobou věčné blaženosti a poznání, a uvědomuje si, že se nějak ocitl v pasti hmotného pojetí života. Ve svém čistém stavu bytí má své činnosti zapojovat do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Z toho důvodu se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy a přirozeně se tak odpoutá od činností hmotných smyslů, které jsou podružné a chvilkové. Ví, že jeho hmotné životní podmínky jsou pod svrchovanou kontrolou Pána, a proto ho neznepokojují žádné hmotné reakce — ty považuje za projevy Pánovy milosti. Śrīmad-Bhāgavatam učí, že ten, kdo zná Absolutní Pravdu ve třech různých aspektech — jimiž jsou Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství — je nazýván tattva-vit, neboť zná i své skutečné postavení ve vztahu s Nejvyšším. | Znalec Absolutní Pravdy je dokonale přesvědčen, že jeho postavení ve styku s hmotou je zcela nepřirozené. Ví, že je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nikoliv částí hmotného stvoření. Zná svou pravou totožnost nedílné části Nejvyššího, jenž je podobou věčné blaženosti a poznání, a uvědomuje si, že se nějak ocitl v pasti hmotného pojetí života. Ve svém čistém stavu bytí má své činnosti zapojovat do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Z toho důvodu se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy a přirozeně se tak odpoutá od činností hmotných smyslů, které jsou podružné a chvilkové. Ví, že jeho hmotné životní podmínky jsou pod svrchovanou kontrolou Pána, a proto ho neznepokojují žádné hmotné reakce — ty považuje za projevy Pánovy milosti. Śrīmad-Bhāgavatam učí, že ten, kdo zná Absolutní Pravdu ve třech různých aspektech — jimiž jsou Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství — je nazýván tattva-vit, neboť zná i své skutečné postavení ve vztahu s Nejvyšším. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:07, 26 June 2018
VERŠ 28
- तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः ।
- गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते ॥२८॥
- tattva-vit tu mahā-bāho
- guṇa-karma-vibhāgayoḥ
- guṇā guṇeṣu vartanta
- iti matvā na sajjate
Překlad slovo od slova
tattva-vit — znalec Absolutní Pravdy; tu — ale; mahā-bāho — ó ty, který máš mocné paže; guṇa-karma — jednání pod hmotným vlivem; vibhāgayoḥ — rozdílů; guṇāḥ — smysly; guṇeṣu — získáváním smyslového požitku; vartante — zaměstnané; iti — takto; matvā — uvažující; na — nikdy; sajjate — ulpí.
Překlad
Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech.
Význam
Znalec Absolutní Pravdy je dokonale přesvědčen, že jeho postavení ve styku s hmotou je zcela nepřirozené. Ví, že je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nikoliv částí hmotného stvoření. Zná svou pravou totožnost nedílné části Nejvyššího, jenž je podobou věčné blaženosti a poznání, a uvědomuje si, že se nějak ocitl v pasti hmotného pojetí života. Ve svém čistém stavu bytí má své činnosti zapojovat do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Z toho důvodu se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy a přirozeně se tak odpoutá od činností hmotných smyslů, které jsou podružné a chvilkové. Ví, že jeho hmotné životní podmínky jsou pod svrchovanou kontrolou Pána, a proto ho neznepokojují žádné hmotné reakce — ty považuje za projevy Pánovy milosti. Śrīmad-Bhāgavatam učí, že ten, kdo zná Absolutní Pravdu ve třech různých aspektech — jimiž jsou Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství — je nazýván tattva-vit, neboť zná i své skutečné postavení ve vztahu s Nejvyšším.