CS/BG 3.4: Difference between revisions

Latest revision as of 20:11, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga

BG 3.3 - BG 3.5

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 4

न कर्मणामनारम्भान्नैष्कर्म्यं पुरुषोऽश्नुते ।

न च संन्यसनादेव सिद्धिं समधिगच्छति ॥४॥

na hi kaścit kṣaṇam api

jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt

kāryate hy avaśaḥ karma

sarvaḥ prakṛti-jair guṇaiḥ

Překlad slovo od slova

na — ani; hi — jistě; kaścit — kdokoliv; kṣaṇam — jediný okamžik; api — také; jātu — kdykoliv; tiṣṭhati — zůstává; akarma-kṛt — aniž by něco dělal; kāryate — je nucen dělat; hi — jistě; avaśaḥ — bezmocně; karma — práci; sarvaḥ — všemi; prakṛti-jaiḥ — zrozenými z kvalit hmotné přírody; guṇaiḥ — vlastnostmi.

Překlad

Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.

Význam

Být vždy aktivní je povahou duše — není to otázka života ve vtěleném stavu. Bez duše se hmotné tělo nemůže pohybovat. Tělo je pouze neživý nástroj určený k tomu, aby ho ovládala duše, která je vždy aktivní a ani na okamžik svou činnost nezastaví. Jako taková musí být zaměstnána příznivým jednáním s vědomím Kṛṣṇy, protože jinak se zaměstná činnostmi nařizovanými matoucí energií. Ve styku s hmotnou energií je duše ovlivněna hmotnými kvalitami, a aby se od takových svazků očistila, musí plnit povinnosti předepsané v śāstrách. Je-li však přímo zaměstnána jednáním s vědomím Kṛṣṇy — což je její přirozenost — pak vše, co udělá, pro ni bude automaticky prospěšné. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) to dokládá:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer bhajann apakvo 'tha patet tato yadi yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ

“Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné.

BG 3.3 - BG 3.5

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|B04]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C04]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.3| BG 3.3]] '''[[CS/BG 3.3|BG 3.3]] - [[CS/BG 3.5|BG 3.5]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.5| BG 3.5]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 4 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''na karmaṇām anārambhān''
+:न कर्मणामनारम्भान्नैष्कर्म्यं पुरुषोऽश्नुते ।
-:''naiṣkarmyaṁ puruṣo 'śnute''
+:न च संन्यसनादेव सिद्धिं समधिगच्छति ॥४॥
-:''na ca sannyasanād eva''
+</div>
-:''siddhiṁ samadhigacchati''
+<div class="verse">
+:na hi kaścit kṣaṇam api
+:jātu tiṣṭhaty akarma-kṛt
+:kāryate hy avaśaḥ karma
+:sarvaḥ prakṛti-jair guṇaiḥ
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-na — ne; karmaṇām — předepsaných povinností; anārambhāt — nekonáním; naiṣkarmyam — osvobození od reakce; puruṣaḥ — osoba; aśnute — získá; na — ani; ca — také; sannyasanāt — odřeknutím; eva — jednoduše; siddhim — úspěch; samadhigacchati — dosáhne.
+''na'' — ani; ''hi'' — jistě; ''kaścit'' — kdokoliv; ''kṣaṇam'' — jediný okamžik; ''api'' — také; ''jātu'' — kdykoliv; ''tiṣṭhati'' — zůstává; ''akarma-kṛt'' — aniž by něco dělal; ''kāryate'' — je nucen dělat; ''hi'' — jistě; ''avaśaḥ'' — bezmocně; ''karma'' — práci; ''sarvaḥ'' — všemi; ''prakṛti-jaiḥ'' — zrozenými z kvalit hmotné přírody; ''guṇaiḥ'' — vlastnostmi.
 </div>
@@ Line 24: / Line 27: @@
 <div class="translation">
-Tím, že někdo jen přestane pracovat, se nemůže zbavit reakcí. A samotným odřeknutím nelze ani dosáhnout dokonalosti.
+Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.
 </div>
@@ Line 31: / Line 33: @@
 <div class="purport">
-Stav odříkání může člověk přijmout tehdy, když se očistil plněním předepsaných povinností. Jejich účelem je právě očistit srdce materialistických lidí. Nikdo nemůže dosáhnout úspěchu tím, že ukvapeně přijme čtvrtý stav života (sannyās), aniž by byl očištěn. Podle empirických filozofů se člověk pouhým přijetím sannyāsu neboli zanecháním plodonosných činností okamžitě vyrovná Nārāyaṇovi. To však Pán Kṛṣṇa neschvaluje. Sannyāsa bez očištění srdce pouze narušuje společenský řád. Když se ovšem někdo uchýlí k transcendentální službě Pánu (buddhi-yoze), Pán přijme vše, čeho v tomto úsilí dosáhne, i kdyby neplnil své předepsané povinnosti. Sv-alpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt — dokonce i nepatrná činnost podle tohoto principu umožní každému překonat velké potíže.
+Být vždy aktivní je povahou duše — není to otázka života ve vtěleném stavu. Bez duše se hmotné tělo nemůže pohybovat. Tělo je pouze neživý nástroj určený k tomu, aby ho ovládala duše, která je vždy aktivní a ani na okamžik svou činnost nezastaví. Jako taková musí být zaměstnána příznivým jednáním s vědomím Kṛṣṇy, protože jinak se zaměstná činnostmi nařizovanými matoucí energií. Ve styku s hmotnou energií je duše ovlivněna hmotnými kvalitami, a aby se od takových svazků očistila, musí plnit povinnosti předepsané v śāstrách. Je-li však přímo zaměstnána jednáním s vědomím Kṛṣṇy — což je její přirozenost — pak vše, co udělá, pro ni bude automaticky prospěšné. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) to dokládá:
+tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
+bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
+yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
+ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ
+“Pokud se někdo uchýlí k jednání s vědomím Kṛṣṇy, nic neztrácí a nepřináší mu to žádnou újmu, i kdyby dokonale neplnil povinnosti předepsané v śāstrách a náležitě nevykonával oddanou službu, či dokonce kdyby poklesl. Když se naproti tomu někdo řídí všemi pokyny śāster určenými k očištění, ale není si vědom Kṛṣṇy, co mu to bude platné?” Očista je nezbytná k tomu, aby živá bytost dospěla k vědomí Kṛṣṇy. Sannyāsa nebo jakýkoliv jiný očistný proces je tedy pomůckou k dosažení konečného cíle — být si vědom Kṛṣṇy — bez čehož je vše považováno za neúspěšné.
 </div>