CS/BG 3.8: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|B08]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C08]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.7| BG 3.7]] '''[[CS/BG 3.7|BG 3.7]] - [[CS/BG 3.9|BG 3.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.9| BG 3.9]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.7| BG 3.7]] '''[[CS/BG 3.7|BG 3.7]] - [[CS/BG 3.9|BG 3.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.9| BG 3.9]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 8 ====
==== VERŠ 8 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''niyataṁ kuru karma tvaṁ''
:नियतं कुरु कर्म त्वं कर्म ज्यायो ह्यकर्मणः ।
:''karma jyāyo hy akarmaṇaḥ''
:शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः ॥८॥
:''śarīra-yātrāpi ca te''
</div>
:''na prasiddhyed akarmaṇaḥ''


<div class="verse">
:niyataṁ kuru karma tvaṁ
:karma jyāyo hy akarmaṇaḥ
:śarīra-yātrāpi ca te
:na prasiddhyed akarmaṇaḥ
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
niyatam — předepsané; kuru — konej; karma — povinnosti; tvam — ty; karma — jednání; jyāyaḥ — lepší; hi — jistě; akarmaṇaḥ — než nečinnost; śarīra — těla; yātrā — udržování při životě; api — dokonce; ca — také; te — tvoje; na — nikdy; prasiddhyet — uskuteční se; akarmaṇaḥ — bez práce.
''niyatam'' — předepsané; ''kuru'' — konej; ''karma'' — povinnosti; ''tvam'' — ty; ''karma'' — jednání; ''jyāyaḥ'' — lepší; ''hi'' — jistě; ''akarmaṇaḥ'' — než nečinnost; ''śarīra'' — těla; ''yātrā'' — udržování při životě; ''api'' — dokonce; ''ca'' — také; ''te'' — tvoje; ''na'' — nikdy; ''prasiddhyet'' — uskuteční se; ''akarmaṇaḥ'' — bez práce.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Konej svou předepsanou povinnost, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez práce nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.
Konej svou předepsanou povinnost, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez práce nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.
</div>
</div>


Line 32: Line 34:
<div class="purport">
<div class="purport">
Na světě je mnoho lidí předstírajících meditaci, kteří o sobě prohlašují, že jsou vznešeného původu, a dobře placených lidí, kteří předstírají, že obětovali vše rozvoji duchovního života. Pán Kṛṣṇa nechtěl, aby se z Arjuny stal takový podvodník. Naopak si přál, aby Arjuna konal své předepsané povinnosti kṣatriyi. Arjuna byl hospodář a vojevůdce, a proto pro něho bylo lepší zůstat v tomto postavení a plnit své náboženské povinnosti, jak jsou předepsány pro ženatého kṣatriyu, státosprávce. Takové jednání postupně očistí srdce světského člověka, který se tak zbaví hmotného znečištění. Takzvané odříkání s cílem vlastního zaopatřování neschvaluje ani Pán, ani žádné náboženské písmo. Člověk musí koneckonců konat nějakou práci, aby udržel duši v těle. Neměl by se zříkat práce z nějakého rozmaru, aniž by očistil své materialistické sklony. Každý, kdo je v hmotném světě, má nečistou tendenci panovat hmotné přírodě — nebo jinými slovy, uspokojovat smysly. Těchto nečistých sklonů se je třeba zbavit. Ten, kdo to pomocí předepsaných povinností neudělal, by se v žádném případě neměl zříkat své práce a snažit se ze sebe dělat transcendentalistu. Tak by jen žil na úkor druhých.
Na světě je mnoho lidí předstírajících meditaci, kteří o sobě prohlašují, že jsou vznešeného původu, a dobře placených lidí, kteří předstírají, že obětovali vše rozvoji duchovního života. Pán Kṛṣṇa nechtěl, aby se z Arjuny stal takový podvodník. Naopak si přál, aby Arjuna konal své předepsané povinnosti kṣatriyi. Arjuna byl hospodář a vojevůdce, a proto pro něho bylo lepší zůstat v tomto postavení a plnit své náboženské povinnosti, jak jsou předepsány pro ženatého kṣatriyu, státosprávce. Takové jednání postupně očistí srdce světského člověka, který se tak zbaví hmotného znečištění. Takzvané odříkání s cílem vlastního zaopatřování neschvaluje ani Pán, ani žádné náboženské písmo. Člověk musí koneckonců konat nějakou práci, aby udržel duši v těle. Neměl by se zříkat práce z nějakého rozmaru, aniž by očistil své materialistické sklony. Každý, kdo je v hmotném světě, má nečistou tendenci panovat hmotné přírodě — nebo jinými slovy, uspokojovat smysly. Těchto nečistých sklonů se je třeba zbavit. Ten, kdo to pomocí předepsaných povinností neudělal, by se v žádném případě neměl zříkat své práce a snažit se ze sebe dělat transcendentalistu. Tak by jen žil na úkor druhých.
</div>
</div>



Latest revision as of 20:14, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 8

नियतं कुरु कर्म त्वं कर्म ज्यायो ह्यकर्मणः ।
शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः ॥८॥
niyataṁ kuru karma tvaṁ
karma jyāyo hy akarmaṇaḥ
śarīra-yātrāpi ca te
na prasiddhyed akarmaṇaḥ

Překlad slovo od slova

niyatam — předepsané; kuru — konej; karma — povinnosti; tvam — ty; karma — jednání; jyāyaḥ — lepší; hi — jistě; akarmaṇaḥ — než nečinnost; śarīra — těla; yātrā — udržování při životě; api — dokonce; ca — také; te — tvoje; na — nikdy; prasiddhyet — uskuteční se; akarmaṇaḥ — bez práce.

Překlad

Konej svou předepsanou povinnost, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez práce nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.

Význam

Na světě je mnoho lidí předstírajících meditaci, kteří o sobě prohlašují, že jsou vznešeného původu, a dobře placených lidí, kteří předstírají, že obětovali vše rozvoji duchovního života. Pán Kṛṣṇa nechtěl, aby se z Arjuny stal takový podvodník. Naopak si přál, aby Arjuna konal své předepsané povinnosti kṣatriyi. Arjuna byl hospodář a vojevůdce, a proto pro něho bylo lepší zůstat v tomto postavení a plnit své náboženské povinnosti, jak jsou předepsány pro ženatého kṣatriyu, státosprávce. Takové jednání postupně očistí srdce světského člověka, který se tak zbaví hmotného znečištění. Takzvané odříkání s cílem vlastního zaopatřování neschvaluje ani Pán, ani žádné náboženské písmo. Člověk musí koneckonců konat nějakou práci, aby udržel duši v těle. Neměl by se zříkat práce z nějakého rozmaru, aniž by očistil své materialistické sklony. Každý, kdo je v hmotném světě, má nečistou tendenci panovat hmotné přírodě — nebo jinými slovy, uspokojovat smysly. Těchto nečistých sklonů se je třeba zbavit. Ten, kdo to pomocí předepsaných povinností neudělal, by se v žádném případě neměl zříkat své práce a snažit se ze sebe dělat transcendentalistu. Tak by jen žil na úkor druhých.