CS/BG 5.14: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B14]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C14]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.13| BG 5.13]] '''[[CS/BG 5.13|BG 5.13]] - [[CS/BG 5.15|BG 5.15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.15| BG 5.15]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.13| BG 5.13]] '''[[CS/BG 5.13|BG 5.13]] - [[CS/BG 5.15|BG 5.15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.15| BG 5.15]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 14 ====
==== VERŠ 14 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''na kartṛtvaṁ na karmāṇi''
:न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः ।
:''lokasya sṛjati prabhuḥ''
:न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते ॥१४॥
:''na karma-phala-saṁyogaṁ''
</div>
:''svabhāvas tu pravartate''


<div class="verse">
:na kartṛtvaṁ na karmāṇi
:lokasya sṛjati prabhuḥ
:na karma-phala-saṁyogaṁ
:svabhāvas tu pravartate
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
na — ne; kartṛtvam — vlastnictví; na — ani; karmāṇi — činnosti; lokasya — lidí; sṛjati — vytváří; prabhuḥ — pán města, kterým je tělo; na — ani; karma-phala — s výsledky činností; saṁyogam — spojení; svabhāvaḥ — příroda sestávající z hmotných kvalit; tu — ale; pravartate — jedná.
''na'' — ne; ''kartṛtvam'' — vlastnictví; ''na'' — ani; ''karmāṇi'' — činnosti; ''lokasya'' — lidí; ''sṛjati'' — vytváří; ''prabhuḥ'' — pán města, kterým je tělo; ''na'' — ani; ''karma-phala'' — s výsledky činností; ''saṁyogam'' — spojení; ''svabhāvaḥ'' — příroda sestávající z hmotných kvalit; ''tu'' — ale; ''pravartate'' — jedná.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.
Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.
</div>
</div>


Line 32: Line 34:
<div class="purport">
<div class="purport">
Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností a následných reakcí. Když žije v tomto podmíněném prostředí, trpí následky činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším, co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Kṛṣṇy. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.
Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností a následných reakcí. Když žije v tomto podmíněném prostředí, trpí následky činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším, co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Kṛṣṇy. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.
</div>
</div>



Latest revision as of 20:31, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 14

न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः ।
न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते ॥१४॥
na kartṛtvaṁ na karmāṇi
lokasya sṛjati prabhuḥ
na karma-phala-saṁyogaṁ
svabhāvas tu pravartate

Překlad slovo od slova

na — ne; kartṛtvam — vlastnictví; na — ani; karmāṇi — činnosti; lokasya — lidí; sṛjati — vytváří; prabhuḥ — pán města, kterým je tělo; na — ani; karma-phala — s výsledky činností; saṁyogam — spojení; svabhāvaḥ — příroda sestávající z hmotných kvalit; tu — ale; pravartate — jedná.

Překlad

Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.

Význam

Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností a následných reakcí. Když žije v tomto podmíněném prostředí, trpí následky činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším, co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Kṛṣṇy. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.