CS/BG 5.13
VERŠ 13
- सर्वकर्माणि मनसा संन्यस्यास्ते सुखं वशी ।
- नवद्वारे पुरे देही नैव कुर्वन्न कारयन् ॥१३॥
- yuktaḥ karma-phalaṁ tyaktvā
- śāntim āpnoti naiṣṭhikīm
- ayuktaḥ kāma-kāreṇa
- phale sakto nibadhyate
Překlad slovo od slova
sarva — všech; karmāṇi — činností; manasā — myslí; sannyasya — zříkající se; āste — setrvává; sukham — šťastně; vaśī — ten, kdo se ovládá; nava-dvāre — v místě s devíti branami; pure — ve městě; dehī — vtělená duše; na — nikdy; eva — jistě; kurvan — cokoliv koná; na — ne; kārayan — zapříčiňuje konání.
Překlad
Když má vtělená živá bytost pod kontrolou svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani není příčinou konání nějaké práce.
Význam
Vtělená duše žije ve městě s devíti branami. Činnosti těla, či obrazného města v podobě těla, jsou automaticky řízeny příslušnými kvalitami přírody, které ho ovládají. Duše se podřizuje podmínkám těla, ale stejně tak je může překonat, jestliže si to přeje. Jedině následkem toho, že zapomněla na svou vyšší povahu, se s hmotným tělem ztotožňuje, a proto trpí. Vědomí Kṛṣṇy jí umožňuje obnovit její skutečné postavení a tak se zbavit podmínění, které tělo způsobuje. Jakmile tedy někdo začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, ihned se zcela odpoutá od činností na úrovni těla. Když žije takto usměrněným životem, který znamená pouze změnu myšlení, pobývá šťastně ve městě s devíti branami. Těchto devět bran je popisováno následovně:
nava-dvāre pure dehī haṁso lelāyate bahiḥ vaśī sarvasya lokasya sthāvarasya carasya ca
“Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který žije v těle živé bytosti, je vládcem všech živých bytostí ve vesmíru. Tělo má devět bran (dvě oči, dvě nosní dírky, dvě uši, ústa, konečník a genitálie). Živá bytost se v podmíněném stavu ztotožňuje s tělem, ale když se začne ztotožňovat s Pánem dlícím v jejím nitru, bude i v těle stejně svobodná jako Pán.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.18)
Osoba vědomá si Kṛṣṇy tedy není ovlivněna vnějšími ani vnitřními činnostmi hmotného těla.