CS/BG 5.4: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C04]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.3| BG 5.3]] '''[[CS/BG 5.3|BG 5.3]] - [[CS/BG 5.5|BG 5.5]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.5| BG 5.5]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.3| BG 5.3]] '''[[CS/BG 5.3|BG 5.3]] - [[CS/BG 5.5|BG 5.5]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.5| BG 5.5]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 4 ==== | ==== VERŠ 4 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
:साङ्ख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः । | |||
: | :एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् ॥४॥ | ||
: | </div> | ||
<div class="verse"> | |||
:sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ | |||
:pravadanti na paṇḍitāḥ | |||
:ekam apy āsthitaḥ samyag | |||
:ubhayor vindate phalam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek. | ''sāṅkhya'' — analytické zkoumání hmotného světa; ''yogau'' — jednání formou oddané služby; ''pṛthak'' — odlišné; ''bālāḥ'' — méně inteligentní; ''pravadanti'' — říkají; ''na'' — nikdy; ''paṇḍitāḥ'' — učení; ''ekam'' — v jednom; ''api'' — dokonce; ''āsthitaḥ'' — setrvává; ''samyak'' — úplný; ''ubhayoḥ'' — obou; ''vindate'' — užívá si; ''phalam'' — výsledek. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou. | Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů. | Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:37, 26 June 2018
VERŠ 4
- साङ्ख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः ।
- एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् ॥४॥
- sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
- pravadanti na paṇḍitāḥ
- ekam apy āsthitaḥ samyag
- ubhayor vindate phalam
Překlad slovo od slova
sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.
Překlad
Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.
Význam
Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.