CS/BG 6.17: Difference between revisions

Latest revision as of 20:41, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga

BG 6.16 - BG 6.18

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 17

युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु ।

युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ॥१७॥

yuktāhāra-vihārasya

yukta-ceṣṭasya karmasu

yukta-svapnāvabodhasya

yogo bhavati duḥkha-hā

Překlad slovo od slova

yukta — usměrněný; āhāra — přijímání potravy; vihārasya — aktivní odpočinek; yukta — usměrněný; ceṣṭasya — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; karmasu — při konání povinností; yukta — usměrněný; svapna-avabodhasya — spánek a bdění; yogaḥ — provádění yogy; bhavati — stává se; duḥkha-hā — potlačující strasti.

Překlad

Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.

Význam

Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.

BG 6.16 - BG 6.18

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B17]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C17]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.16| BG 6.16]] '''[[CS/BG 6.16|BG 6.16]] - [[CS/BG 6.18|BG 6.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.18| BG 6.18]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 17 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''yadā viniyataṁ cittam''
+:युक्ताहारविहारस्य  युक्तचेष्टस्य कर्मसु ।
-:''ātmany evāvatiṣṭhate''
+:युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ॥१७॥
-:''nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo''
+</div>
-:''yukta ity ucyate tadā''
+<div class="verse">
+:yuktāhāra-vihārasya
+:yukta-ceṣṭasya karmasu
+:yukta-svapnāvabodhasya
+:yogo bhavati duḥkha-hā
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-yadā — když; viniyatam — ukázněná; cittam — mysl s jejími činnostmi; ātmani — na úrovni transcendence; eva — jistě; avatiṣṭhate — spočine; nispṛhaḥ — bez touhy; sarva — po veškerém; kāmebhyaḥ — hmotném uspokojování smyslů; yuktaḥ — ustálený v yoze; iti — takto; ucyate — je řečeno; tadā — tehdy.
+''yukta'' — usměrněný; ''āhāra'' — přijímání potravy; ''vihārasya'' — aktivní odpočinek; ''yukta'' — usměrněný; ''ceṣṭasya'' — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; ''karmasu'' — při konání povinností; ''yukta'' — usměrněný; ''svapna-avabodhasya'' — spánek a bdění; ''yogaḥ'' — provádění yogy; ''bhavati'' — stává se; ''duḥkha-hā'' — potlačující strasti.
 </div>
@@ Line 26: / Line 27: @@
 <div class="translation">
-O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
+Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
 </div>
@@ Line 33: / Line 33: @@
 <div class="purport">
-Jednání yogīna se liší od jednání obyčejné osoby charakteristickým upuštěním od všech hmotných tužeb, z nichž pohlavní touha je tou nepřednější. Činnosti mysli dokonalého yogīna jsou tak ukázněné, že ho již žádná hmotná touha nemůže rozrušit. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.18-20), tento dokonalý stav je automaticky dosažitelný těmi, kdo mají vědomí Kṛṣṇy:
+Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.
-sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor
-vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane
-karau harer mandira-mārjanādiṣu
-śrutiṁ cakārācyuta-sat-kathodaye
-mukunda-liṅgālaya-darśane dṛśau
-tad-bhṛtya-gātra-sparśe 'ṅga-saṅgamam
-ghrāṇaṁ ca tat-pāda-saroja-saurabhe
-śrīmat-tulasyā rasanāṁ tad-arpite
-pādau hareḥ kṣetra-padānusarpaṇe
-śiro hṛṣīkeśa-padābhivandane
-kāmaṁ ca dāsye na tu kāma-kāmyayā
-yathottama-śloka-janāśrayā ratiḥ
-“Král Ambarīṣa nejprve upíral svou mysl na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Svá slova potom používal k popisování Pánových transcendentálních vlastností, své ruce k vytírání chrámu Pána, uši k naslouchání o Pánových činnostech, oči ke zhlížení Pánových transcendentálních podob, tělo k dotýkání se těl oddaných, čich k vnímání vůně květů lotosu obětovaných Pánu, jazyk k ochutnávání lístků tulasī obětovaných u lotosových nohou Pána, nohy k navštěvování poutních míst a chrámu Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a touhy k naplňování Pánova poslání. Všechny tyto transcendentální činnosti jsou příznačné pro toho, kdo se touží stát čistým oddaným.”
-Pro stoupence neosobní cesty je možná tento transcendentální stav nepopsatelný, ale jak dokládá výše uvedený popis činností Mahārāje Ambarīṣe, pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je to velice snadná a praktická činnost. Toto transcendentální jednání není praktické jen tehdy, když mysl neustále nevzpomíná na lotosové nohy Pána. V oddané službě se tyto předepsané činnosti nazývají arcana neboli zaměstnání všech smyslů sloužením Pánu. Smysly a mysl potřebují být zaměstnány; samotné odříkání je nepraktické. Pro všechny lidi — a zvláště pro ty, kteří nepatří k stavu odříkání — je proto výše uvedené transcendentální zaměstnání smyslů a mysli dokonalým procesem, který vede k transcendentálnímu úspěchu a který je v Bhagavad-gītě nazýván slovem yukta.
 </div>