CS/BG 6.37: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C37]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.36| BG 6.36]] '''[[CS/BG 6.36|BG 6.36]] - [[CS/BG 6.38|BG 6.38]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.38| BG 6.38]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.36| BG 6.36]] '''[[CS/BG 6.36|BG 6.36]] - [[CS/BG 6.38|BG 6.38]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.38| BG 6.38]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 37 ==== | ==== VERŠ 37 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :अर्जुन उवाच | ||
:अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः । | |||
:अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति ॥३७॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:arjuna uvāca | |||
:ayatiḥ śraddhayopeto | |||
:yogāc calita-mānasaḥ | |||
:aprāpya yoga-saṁsiddhiṁ | |||
:kāṁ gatiṁ kṛṣṇa gacchati | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; ayatiḥ — neúspěšný transcendentalista; śraddhayā — s vírou; upetaḥ — zaměstnaný; yogāt — od mystického spojení; calita — odchýlená; mānasaḥ — který má takovou mysl; aprāpya — nedosahující; yoga-saṁsiddhim — nejvyšší dokonalost v mystice; kām — jaké; gatim — místo určení; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; gacchati — dosáhne. | ''arjunaḥ uvāca'' — Arjuna řekl; ''ayatiḥ'' — neúspěšný transcendentalista; ''śraddhayā'' — s vírou; ''upetaḥ'' — zaměstnaný; ''yogāt'' — od mystického spojení; ''calita'' — odchýlená; ''mānasaḥ'' — který má takovou mysl; ''aprāpya'' — nedosahující; ''yoga-saṁsiddhim'' — nejvyšší dokonalost v mystice; ''kām'' — jaké; ''gatim'' — místo určení; ''kṛṣṇa'' — ó Kṛṣṇo; ''gacchati'' — dosáhne. | ||
</div> | </div> | ||
Line 26: | Line 32: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti? | Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti? | ||
</div> | </div> | ||
Line 33: | Line 38: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Cesta seberealizace či mystiky je popsána zde, v Bhagavad-gītě. Základním principem seberealizace je poznání, že živá bytost se liší od hmotného těla a že její štěstí spočívá na transcendentální úrovni věčného života, blaženosti a poznání, nad úrovní těla i mysli. K seberealizaci lze jít cestou poznání, cestou osmistupňové yogy nebo cestou bhakti-yogy. V každém z těchto procesů je třeba poznat základní postavení živé bytosti, její vztah s Bohem a činnosti, jimiž může obnovit ztracené spojení a dosáhnout nejdokonalejšího stavu, vědomí Kṛṣṇy. Následování kterékoliv z výše uvedených metod dříve či později zaručeně vede k dosažení nejvyššího cíle. To již Pán prohlásil ve druhé kapitole: I malý pokrok na transcendentální cestě dává velkou naději na osvobození. Z těchto tří metod je pro současný věk konkrétně vhodná cesta bhakti-yogy, protože je tou nejpřímější metodou realizace Boha. Arjuna si chtěl být dvojnásob jistý, a proto požádal Pána Kṛṣṇu, aby své dřívější prohlášení potvrdil. Každý se může upřímně vydat cestou seberealizace, ale metody rozvoje poznání a provádění osmistupňové yogy jsou v Kali-yuze obecně velice obtížně uskutečnitelné. Z mnoha důvodů se proto může stát, že uchazeč neuspěje, přestože vynakládá soustavné úsilí. V první řadě je možné, že následování procesu nebere dostatečně vážně. Vydat se po transcendentální cestě v podstatě znamená vyhlásit válku matoucí energii. A ta se snaží každého, kdo se pokouší uniknout z jejího sevření, přemoci různými lákadly. Podmíněná duše je již okouzlena kvalitami hmotné energie, a i když se věnuje transcendentální disciplíně, neustále jí hrozí, že bude okouzlena znovu. To se potom nazývá yogāc calita-mānasaḥ — odklon z transcendentální cesty. Arjuna chce vědět, co se stane, když někdo takto sejde z cesty seberealizace. | Cesta seberealizace či mystiky je popsána zde, v Bhagavad-gītě. Základním principem seberealizace je poznání, že živá bytost se liší od hmotného těla a že její štěstí spočívá na transcendentální úrovni věčného života, blaženosti a poznání, nad úrovní těla i mysli. K seberealizaci lze jít cestou poznání, cestou osmistupňové yogy nebo cestou bhakti-yogy. V každém z těchto procesů je třeba poznat základní postavení živé bytosti, její vztah s Bohem a činnosti, jimiž může obnovit ztracené spojení a dosáhnout nejdokonalejšího stavu, vědomí Kṛṣṇy. Následování kterékoliv z výše uvedených metod dříve či později zaručeně vede k dosažení nejvyššího cíle. To již Pán prohlásil ve druhé kapitole: I malý pokrok na transcendentální cestě dává velkou naději na osvobození. Z těchto tří metod je pro současný věk konkrétně vhodná cesta bhakti-yogy, protože je tou nejpřímější metodou realizace Boha. Arjuna si chtěl být dvojnásob jistý, a proto požádal Pána Kṛṣṇu, aby své dřívější prohlášení potvrdil. Každý se může upřímně vydat cestou seberealizace, ale metody rozvoje poznání a provádění osmistupňové yogy jsou v Kali-yuze obecně velice obtížně uskutečnitelné. Z mnoha důvodů se proto může stát, že uchazeč neuspěje, přestože vynakládá soustavné úsilí. V první řadě je možné, že následování procesu nebere dostatečně vážně. Vydat se po transcendentální cestě v podstatě znamená vyhlásit válku matoucí energii. A ta se snaží každého, kdo se pokouší uniknout z jejího sevření, přemoci různými lákadly. Podmíněná duše je již okouzlena kvalitami hmotné energie, a i když se věnuje transcendentální disciplíně, neustále jí hrozí, že bude okouzlena znovu. To se potom nazývá yogāc calita-mānasaḥ — odklon z transcendentální cesty. Arjuna chce vědět, co se stane, když někdo takto sejde z cesty seberealizace. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:47, 26 June 2018
VERŠ 37
- अर्जुन उवाच
- अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः ।
- अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति ॥३७॥
- arjuna uvāca
- ayatiḥ śraddhayopeto
- yogāc calita-mānasaḥ
- aprāpya yoga-saṁsiddhiṁ
- kāṁ gatiṁ kṛṣṇa gacchati
Překlad slovo od slova
arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; ayatiḥ — neúspěšný transcendentalista; śraddhayā — s vírou; upetaḥ — zaměstnaný; yogāt — od mystického spojení; calita — odchýlená; mānasaḥ — který má takovou mysl; aprāpya — nedosahující; yoga-saṁsiddhim — nejvyšší dokonalost v mystice; kām — jaké; gatim — místo určení; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; gacchati — dosáhne.
Překlad
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
Význam
Cesta seberealizace či mystiky je popsána zde, v Bhagavad-gītě. Základním principem seberealizace je poznání, že živá bytost se liší od hmotného těla a že její štěstí spočívá na transcendentální úrovni věčného života, blaženosti a poznání, nad úrovní těla i mysli. K seberealizaci lze jít cestou poznání, cestou osmistupňové yogy nebo cestou bhakti-yogy. V každém z těchto procesů je třeba poznat základní postavení živé bytosti, její vztah s Bohem a činnosti, jimiž může obnovit ztracené spojení a dosáhnout nejdokonalejšího stavu, vědomí Kṛṣṇy. Následování kterékoliv z výše uvedených metod dříve či později zaručeně vede k dosažení nejvyššího cíle. To již Pán prohlásil ve druhé kapitole: I malý pokrok na transcendentální cestě dává velkou naději na osvobození. Z těchto tří metod je pro současný věk konkrétně vhodná cesta bhakti-yogy, protože je tou nejpřímější metodou realizace Boha. Arjuna si chtěl být dvojnásob jistý, a proto požádal Pána Kṛṣṇu, aby své dřívější prohlášení potvrdil. Každý se může upřímně vydat cestou seberealizace, ale metody rozvoje poznání a provádění osmistupňové yogy jsou v Kali-yuze obecně velice obtížně uskutečnitelné. Z mnoha důvodů se proto může stát, že uchazeč neuspěje, přestože vynakládá soustavné úsilí. V první řadě je možné, že následování procesu nebere dostatečně vážně. Vydat se po transcendentální cestě v podstatě znamená vyhlásit válku matoucí energii. A ta se snaží každého, kdo se pokouší uniknout z jejího sevření, přemoci různými lákadly. Podmíněná duše je již okouzlena kvalitami hmotné energie, a i když se věnuje transcendentální disciplíně, neustále jí hrozí, že bude okouzlena znovu. To se potom nazývá yogāc calita-mānasaḥ — odklon z transcendentální cesty. Arjuna chce vědět, co se stane, když někdo takto sejde z cesty seberealizace.